Evropa čelí ve stejný moment třem velkým krizím – finanční, na ní navázané hospodářské a dlouhodobé krizi klimatické. K tomu se na začátku roku přidaly ještě aktuální potíže s dodávkami ruského plynu přes Ukrajinu. To vše ukazuje ke stejnému řešení. Českým plánem hospodářské obnovy by měl být jakýsi „zelený nový úděl“ (green new deal).

Využijme úspory

Česká ekonomika je dobrým příkladem potenciálu energetických úspor. Až 40 % naší současné spotřeby můžeme ušetřit. Především modernizací zastaralých technologií v uhelných elektrárnách, výrazným zefektivněním distribuce elektřiny a využitím efektivnějších technologií v průmyslu. Významnou část energie (až 175 000 terajoulů – mimochodem víc než pětinásobek toho, co by přineslo prolomení ekologických limitů těžby uhlí) však můžeme ušetřit mnohem rychleji - investicemi do úspor energie v domácnostech.

Ministerstvo životního prostředí letos v dubnu spustí rozsahem unikátní dotační program právě na podporu investic domácností do úspor – zateplování domů a bytů, výměny oken apod. K dispozici bude už letos na tento program zhruba 10 miliard korun a s dalšími miliardami počítáme pro příští léta. Kromě toho investice do obnovitelných zdrojů i energetických úspor ve veřejném sektoru už více než rok podporuje Operační program životní prostředí. K dnešku už jsme podpořili takové projekty za více než 5,7 miliardy korun.

Masivní investice pomohou nejen dál snižovat emise CO2, ale také ušetří domácnostem jejich peníze. Sníží se naše závislost na ruském plynu – nebude nutné tolik vytápět, významná část domácností bude využívat obnovitelné (a domácí!) zdroje. Kromě toho vyšší poptávka po úsporných technologiích, izolačních materiálech a obnovitelných zdrojích pomůže snížit jejich ceny a vytvoří nová pracovní místa.

Rozložme zdroje energie

Kromě důrazu na úspory se musíme orientovat i na rozložení energetických zdrojů. Musíme snížit 75% závislost na ruském plynu. Dnes už můžeme využít dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Afriky, nesmíme otálet s dostavbou plynovodů South Stream, Nord Stream a Nabucco. Energetickou bilanci ale netvoří jen centralizované obrovské zdroje. Každý jednotlivý lokální projekt, který využívá biomasu, geotermální energii, slunce nebo vítr, snižuje naši závislost na tom, zda se spolu dohodnou Moskva s Kyjevem.

Jádro řešením opravdu není – veškeré palivo pro naše jaderné elektrárny nakupujeme. Z našeho uranu nedokážeme získat palivo, proto jej pouze prodáváme. Palivové články do Dukovan nakupujeme v Rusku, také Temelín se upravuje na ruské palivo. Stále přitom nevíme, kam s vysoce radioaktivním odpadem. Jaderná zařízení navíc v době narůstajícího terorismu znamenají mnohem vyšší bezpečnostní riziko, než kdykoli předtím. Řešením není ani uhlí. S plynovou ani hospodářskou krizí nepřestala existovat změna klimatu, nepřestaly se tenčit uhelné zásoby a nepřestala platit jednoduchá pravda – investice do uhlí se s tržní cenou uhlíku dlouhodobě nevyplatí. Investovat naopak musíme do nových technologií – ve všech sektorech. V designu výrobků, v energetice, průmyslu...

Příští týden nastoupí do funkce Barack Obama se svým ambiciózním, ale dobře promyšleným plánem na zelenou obnovu amerického hospodářství. Bylo by velmi nešťastné, kdyby Evropa ztratila náskok, který si před USA za Bushovy vlády vytvořila.

Obdobný článek jsem publikoval také v dnešních Hospodářských novinách.