Vážený pane primátore,

chtěl bych Vás pozvat na společnou "romantickou" procházku po Václavském náměstí, po srdci „srdce Evropy“.

V posledních týdnech se po Václavském náměstí pohybuji téměř denně. Mé zážitky z něj umocnila sobotní večerní cesta ve 23 hodin od Národního muzea na stanici metra Můstek, do které jsem vcházel na rohu Václavského náměstí s Vodičkovou ulicí. Pane primátore, byl to nezapomenutelný zážitek, který byste si měl jednou také dopřát. Posuďte sám:

Při výstupu z vestibulu metra u sochy sv. Václava mě obklopily tři žebrající Romky. Usoudil jsem, že bude dobré si hlídat svou příruční tašku. Opodál totiž nějaká Němka křičela, že byla právě okradena. Jakých hlasitých vulgárních nadávek se mi dostalo za to, že jsem na jejich žebrání nereagoval, ponechám stranou. Hned poté na rohu Václavského náměstí a Krakovské ulice jsem musel projít skupinou asi sedmi černochů, z nichž každý v jiné řeči nabízel mužům procházejícím kolem nich sex s prostitutkou a návštěvu kasina. I když jsem se na přechodu pro chodce rychle snažil přejít, projíždějící auta nezastavila, tak jsem musel trpělivě čekat a nechtěně poslouchat, jak vedle mě jeden z nich domlouvá s klientem nákup prostitutky pro anální sex.

Na dalším rohu s ulicí Ve smečkách už jsem se k mému překvapení stal objektem sexuálních hovorů já sám, když mi jakýsi podivný muž během čekání u přechodu pro chodce sdělil, že se zamlouvám opodál u knihkupectví stojícímu cizinci a že by mi dobře zaplatil. Za co jsem se raději neptal. Uháněl jsem dál, kolem čtyř spících bezdomovců před vchodem do Lucerny. Když jsem se těšil, že už konečně budu v metru, netušil jsem, jaký zážitek na mě čeká na schodech vedoucích k vchodu do stanice Můstek: špinavý a krví potřísněný feťák s injekční stříkačkou v klíně, který tam spal (nebo jen zavřel oči a vychutnával svou čerstvou dávku?).

Za celou dobu jsem nepotkal ani jednoho policistu (!), zato desítky cizinců, kteří tomu všemu přihlíželi. Jako Pražan se Vás ptám, jak je to možné? Přijďte se někdy na Václavské náměstí sám podívat, ať se vžijete do mých pocitů. A nechce-li se Vám v noci, stačí před devátou ráno, kdy po Václavském náměstí chodím ve všední den. Vyhýbám se feťákům, alkoholikům a bezdomovcům, z nichž se polovina přehrabává v odpadových koších. To tu sice občas policistu vidím, bohužel jen důležitě pozorujícího okolí.

K mé profesi patří prezentovat Českou republiku, tedy i Prahu jako atraktivní, moderní a civilizovanou destinaci. Mohl byste mi, pane primátore, prosím říci, jak mohu s klidným srdcem zahraničním turistům doporučit návštěvu naší metropole, když vím, že Václavské náměstí je místem, kam každý z nich s průvodcem v ruce zajde? Já si s tím nevím rady, protože se za jeho stav a podobu stydím. A to už hodně dlouho.

S pozdravem Martin Krafl