Vídeňské kavárny nabízejí nejenom „melange“ s dortem „Sacher“ či zákuskem „Esterházy“, ale také tradiční tištěné noviny, na dřevěných kavárenských držácích s podloženou zadní stranou. Jedním z titulů ke kávě jsou i Vídeňské noviny, tedy Wiener Zeitung.

Podle všeho jsou nejstaršími tištěnými novinami na světě! Poprvé vyšly v srpnu před 320 lety, tehdy jako „Wienerisches Diarium“. Toto tradiční tištěné médium je stále ve vlastnictví Rakouské republiky.

U našich sousedů jsou Vídeňské noviny od počátku roku v centru pozornosti, ale nikoli ve spojitosti s jubileem, nýbrž s krachem, na jehož pokraji se redakce ocitá. Desítky osobností teď veřejně bojují za záchranu deníku – mezi nimi nositelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek, intelektuál a dramatik Franzobel, spisovatel Robert Menasse, kabaretiér Josef Hader nebo herečka Miriam Hie. Zpěvačka a autorka Erika Pluhar prohlásila, že „v době, kdy žurnalistika tak silně ovlivňuje dění kolem nás, se musíme postarat o to, abychom ji chránili tam, kde jsou její počátky, navíc spojené se špičkovou kvalitou.“

Rakouská vláda si neví s deníkem finančně rady a avizuje ukončení vydávání tištěné verze s podporou elektronického vydávání. Kvůli silným protestům odborné i široké veřejnosti slibuje alespoň tištěný měsíčník s kulturně-společenským obsahem, ale pochopení nenachází. Není tedy divu, že se vládě nedaří zákon o ukončení tištěné verze Wiener Zeitung prosadit.

Předseda představena největšího německého vydavatelství Axel Springer Mathias Döpfner situaci ve Vídni pečlivě sleduje a tvrdí, že v roce 2030 už v Evropě číst z tištěných novin nebudeme. Nabízí se srovnání s novinami Bild – jsou označované za největší deník v Evropě. Denně se ho prodá 830 tisíc (počet obyvatel Německa ca 83 milionů), přesto se na 85 % obchodního obratu a 95 % zisku vydavatele podílí digitální verze na internetu. V případě Wiener Zeitung (náklad v pracovních dnech 14 tisíc a o víkendu 39 tisíc výtisků při počtu obyvatel ve Vídni ca 2 miliony) jde podle Döpfnera o kvalitní a profesionální žurnalistiku, kterou je třeba podporovat, ovšem za předpokladu funkčního bezztrátového obchodního modelu.

Rozhodnuto zatím není nic a kulaté jubileum přímo vybízí k dalším aktivitám, které mají noviny zachránit. Redakce deníku se rozhodla zřídit koordinační skupinu „Save the Wiener Zeitung“. Má prozkoumat a koordinovat všechny nápady i návrhy na pokračování tištěné verze, a to ve spolupráci s mediálními a finančními experty. Redaktoři žádají vládu, aby měli dostatek času pro svou práci a mohli tak vypracovat alternativní návrh k vládním plánům počítajícím s přechodem na elektronické vydávání deníku. Petice, která na podporu činnosti koordinační expertní skupiny vznikla, požaduje osmnáctiměsíční přechodné období, během kterého vláda zaručí další financování stávajícího provozu redakce. Nepřestává to být napínavý, možná „don quijotský“ boj, který se může pro Evropu, ne-li svět, stát zajímavým precedentem!



Foto © srf.ch