Nejlepší ministr školství, Josef Dobeš, prodloužil existenci plzeňských práv v rozporu s usnesením Ústavního soudu. Soud 29. února řekl: ministr nesmí rozhodnutí Akreditační komise obejít. Dobeš vydal rozhodnutí o prodloužení 9. března, tedy deset dnů po rozhodnutí Ústavního soudu. O rozhodnutí soudu dle všeho věděl. Budoucnost plzeňských práv je tím pádem velice nejistá.

Určitě jen shodou náhod ve stejný den, 29. února, kdy Ústavní soud řekl, že rozhodnutí Akreditační komise je pro ministra Dobeše závazné, požádal Dobeš komisi, aby své původní rozhodnutí o ukončení plzeňských práv přehodnotila.

Původní rozhodnutí Akreditační komise, která má ze zákona jediná právo udělovat a odebírat vysokým školám možnost výuky (akreditaci), bylo, že plzeňská práva se musí zavřít. To se pochopitelně nelíbilo plzeňské právnické fakultě. Napsala ministerstvu, že s ukončení své činnosti nesouhlasí. Akreditační komise své původní rozhodnutí na prosbu ministerstva znova zvážila a 6. března potvrdila původní stanovisko, že plzeňská práva proslulá výrobou rychlostudentů musí skončit.

Ústavní soud vynesl svůj ortel na základě ústavní stížnosti, kterou proti původnímu rozhodnutí Akreditační komise podala studentka plzeňských práv, Petra Březinová. Studentka stížnost vypracovala ve spolupráci s plzeňskou katedrou ústavního práva. Ústavní soud v rámci zamítnutí stížnost konstatoval:

„Ministerstvo školství nesmí prodloužit akreditaci studijního programu, pokud k tomu nedala Akreditační komise souhlasné stanovisko (a fortiori nesmí ani prodloužit akreditaci na dobu delší, než dovoluje stanovisko).“ (a fortiori = tím spíše).

Akreditační komise dala studentům pátého ročníku právo dělat závěreční zkoušky až do konce října 2012, ačkoliv současná akreditace vyprší na konci června. Odůvodnila to možností studentů složit závěrečnou zkoušku i po prázdninách, jak je to běžné i na ostatních školách. Ministr však akreditaci v rozporu s Ústavním soudem prodloužil do konce školního roku 2016. To je o 44 měsíců déle, než povolila komise!

Advokátem Petry Březinové byl Mgr. Jan Lego, PhD., učitel plzeňských práv a člen akademického senátu právnické fakulty i celé univerzity. Západočeská univerzita i právnická fakulta tedy od 29. února nepochybně stanovisko Ústavního soudu znala.

Vzhledem k úzkým kontaktům mezi ministrem Dobešem a protestujícími studenty z Plzně je nepředstavitelné, že by ministr nebyl s rozhodnutím Ústavního soudu obeznámen.

Na základě stanoviska Ústavního soudu podal již proti rozhodnutí ministerstva podnět známý buřič a starosta severočeské Chrastavy, Michael Canov, který je proslulý tím, že již několikrát obhájil proti státu u Ústavního soudu chrastavské vyhlášky. Canov krom toho vyučuje na gymnáziu chemii, protizákonným prodloužením agónie plzeňských práv se cítil dotčen i jako učitel. Canov ostatně předpokládá, že vedení Západočeské univerzity prodá proti Dobešovu rozhodnutí odvolání samo:

„Vážený pane ministře, jakkoli předpokládám, že vedení ZČU po vydání výše uvedeného stanoviska ÚS podá odvolání proti Vašemu rozhodnutí (protože si nedokážu představit, že by ZČU vědomě bez odvolání přijala rozhodnutí v rozporu s usnesením ÚS, byť je na první, ale opravdu jen na první pohled ve prospěch jejich studentů), považuji, vzhledem k tomu, že předpokládám, že je pro Vás a MŠMT nepřijatelné vydávání rozhodnutí v rozporu s nálezem ÚS, za nejlepší východisko ze vzniklé situace mnou navrhovaný postup dle § 70 SŘ.“

Proti prodloužení právnické fakulty se už postavili i studenti a učitelé Fakulty filozofické Západočeské univerzity:

„Postoj vedení ZČU vyjádřený v oficiálním stanovisku vydaném dne 12. 3. 2012, ve kterém je prodloužení akreditace magisterského studijního programu FPR ZČU traktováno jako „lidsky vstřícný krok“ ze strany MŠMT, resp. ministra Dobeše, považujeme za mimořádně ponižující pro naši odbornou i učitelskou práci, jakož i pro obraz ZČU jako celku. Zásadně přitom odmítáme argument o „záchraně“ stovek studentů FPR ve chvíli, kdy její existence odborně i profesně poškozuje tisíce studentů, učitelů a absolventů ZČU, a to ze všech fakult.

Dlouhodobě jsme znepokojeni bezprecedentními pokusy o omezování akademických svobod, akademické samosprávy a opakovanými mocenskými zásahy do fungování veřejných vysokých škol ze strany MŠMT a podivujeme se dosavadním postojům nejvyššího vedení ZČU v Plzni, které tyto kroky buď ponechává bez jasných a nedvojznačných reakcí a nebo jim dokonce vyjadřuje podporu.“

Na ministra Dobeše bylo hned v pátek 9. března podáno několik trestních oznámení.

Otázka za milion zní: Jak je možné, že ministr Dobeš obešel nejen zákon, ale i rozhodnutí Ústavního soudu? Jak je možné, že právníci ministerstva toto Dobešovo rozhodnutí akceptují? A jak je možné, že tomuto bezprecedentnímu jednání nečinně přihlížel bývalý rektor Univerzity Karlovy a současný Dobešům náměstek, Wilhelm?

(Psáno ve spolupráci s Martinem Markem.)