Český parlament je inspirací pro cynický humor. Přidávám dva limeriky pro Petra Nečase.

Pohled do poslanecké sněmovny minulý týden inspiroval k cynickému humoru. Není divu: vláda rozpočtové odpovědnosti, pevné koalice a boje proti korupci schválila „zdražovací“ balíček, důchodovou reformu a církevní restituce díky hlasům nově angažovaného a za korupci odsouzeného poslance Romana Pekárka či čerstvého přeběhlíka Josefa Dobeše.

Karel Schwarzenberg, který hlasoval spolu s Pekárkem a Dobešem a má ve zvyku trochu té špíny ze sebe občas smývat vtipem, na Pekárkovu adresu prohlásil: „Když se podíváme, kolik tady běhá po republice různých zlodějů, tak by taky měli mít zastoupení.“

A komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo upozornil na to, že nejrychleji rostoucím poslaneckým klubem jsou nyní „nepravomocně odsouzení a vazebně či jinak stíhaní“. Členy jsou zatím poslanci Vít Bárta, Otto Chaloupka, Roman Pekárek, David Rath, Jaroslav Škárka a poslankyně Vlasta Parkanová. Šídlo navrhuje pro klub zkrácený název Klub obviněné demokracie (KOD)

Ta myšlenka stojí za rozvedení. Nový poslanecký klub by záhy mohl být silnější než křehké sdružení LIDEM a mohl by tak mnohem více vyhovovat i premiéru Petru Nečasovi. Otevřeně řečeno: je to pro Nečase nejvhodnější koaliční partner, a to hned z několika důvodů. S většinou jeho členů si spolupráci už vyzkoušel. Je to dnes zřejmě vedle tábora přeběhlíků jediná parlamentní platforma, která roste. Na rozdíl od té „přeběhlické“ je ale navíc stabilní. Což platí především o vazebně stíhaných poslancích.

A to je pro Nečase zásadní kvalita: po rozpadu VV a formování nové koalice s Karolinou Peake přece prohlásil, že „nepřistoupíme na model, kdy by to byly dva poslanecké kluby a pak nějaký volný soubor radikálů, volně pobíhajících poslanců.“ A tady je řešení: poslanci, kteří volně pobíhat skutečně nemohou.

Trochu problém by mohl být v tom, že pokud bude stále více poslanců na jednání doprovázet několik policistů, bude se muset sněmovna přemístit. Nicméně i to lze řešit a bylo by to řešení svým způsobem symbolické: nepříliš vytížený je bývalý sjezdový sál v bývalém Paláci kultury. Ozvučení je tam dobré, o to se postarala firma ProMoPro.

To jakým způsobem se Petr Nečas drží u moci, je každopádně pozoruhodné. A zaslouží to ocenění. Tady jsou tedy dva limeriky pro Nečase:

Byl jednou jeden předseda
Co strašlivě rád předsedá
Když chtěl zvýšit sazby
Pozval věrné z vazby
Ne, nikomu to nepředá.

Byl jeden svazák od Zlína
A byla česká kotlina
A vládlo se mu snadno
Vždyť skoro nelze padnout
Kde se nikdo nevzpíná.

Vyšlo v Literárních novinách