V čem spočívá přínos elektronických aukcí?
Jedním z témat v rámci aktuální diskuse na téma boje s korupcí a transparentnosti zakázek veřejného sektoru jsou takzvané elektronické aukce. Kdy jsou tedy aukce obecně výhodné a v čem spočívá přínos aukcí elektronických?
Jedním z témat v rámci aktuální diskuse na téma boje s korupcí a transparentnosti zakázek veřejného sektoru jsou takzvané elektronické aukce. Aktivní využití elektronických aukcí se již delší dobu připravuje v resortu zdravotnictví. Zavedení elektronických aukcí jako jednoho z nástrojů optimalizace nákupu doporučila ve své zavěrečné zprávě komise NERVu pro reformu financování zdravotnictví. Využití elektronických aukcí při výběru dodavatelů zvažuje ministerstvo dopravy a podobně hovoří i představitelé dalších resortů. Kdy jsou tedy aukce obecně výhodné a v čem spočívá přínos aukcí elektronických?
Aukce obecně není nic jiného než mechanismus tvorby cen. Za svého druhu aukci lze považovat například i banální návštěvu samoobsluhy. V samoobsluze prodejce oznamuje ceny, za které je ochoten své zboží prodat a my jako zákazník se rozhodujeme, zda na jeho cenovou nabídku přistoupíme. Hlavním důvodem toho, že prodejce v konkrétním obchodě prodává konkrétní produkt za jednotnou cenu všem zákazníkům je jednoduchost. Vyjednávání o ceně poptávaného produktu s každým zákazníkem by bylo velmi neefektivní. I když například v některých částech Asie je vyjednávání o ceně běžné i v případě velmi nízkých cen.
Dobrým příkladem aukce v pravém slova smyslu je aukce uměleckých předmětů. Zájemci postupně signalizují, jakou cenu jsou ochotni zaplatit. Předmět aukce je pak prodán tomu zájemci, který je ochoten zaplatit cenu nejvyšší –objekt má tedy pravděpodobně ze všech zúčastněných právě pro něj nejvyšší hodnotu. Aukce je výhodná především v případech, kdy prodávající nedokáže přesně určit cenu toho, co prodává. V aukci s dostatečným počtem zájemců je prodávající schopen realizovat prodej za přiměřenou cenu, zatímco při přímém jednání s jedním (nebo i více) zájemci by pravděpodobně prodal příliš lacino. Zajímavé je, že ačkoliv existuje mnoho různých typů aukcí, očekávaný příjem z aukce je v podstatě nezávislý na typu aukce. Za určitých specifických podmínek může být konkrétní typ aukce výhodnější, to co ale skutečně rozhoduje je počet zájemců. Prodávající by se proto měl v prvé řadě zaměřit na to, aby oslovil co nejvíce potenciálních zájemců a až v druhé řadě řešit konkrétní formát a typ aukce.
Jak by elektronická aukce v rámci veřejného sektoru měla vypadat? Řekněme, že stát oznámí svůj úmysl nakoupit konkrétní zboží a hledá dodavatele, který nabídne nejnižší cenu. Obyčejná aukce obvykle probíhá tak, že uchazeči podají své nabídky formou obálky.Teoreticky by mělo být jedno, je-li nabídka učiněna prostřednictvím obálky nebo elektronicky. V praxi mají ovšem elektronické aukce dvě hlavní výhody. Za prvé, zúčastnit se elektronické aukce je z pohledu firmy jednodušší, levnější. To je dobrá zpráva i pro stát, který chce, jak jsme již naznačili, maximalizovat počet účastníků aukce. Za druhé, lapidárně řečeno, elektronické aukce jsou transparentní. V případě obálkové metody je prostor pro případnou manipulaci průběhu soutěže výrazně širší. Kvalitně připravená elektronická aukce tento manévrovací prostor podstatně omezuje.
Výsledky elektronických aukcí mohou být snadno a automaticky zpřístupněné veřejnosti a tedy i případným učastníkům dalších aukcí. Toto je velmi podstatný benefit z pohledu daňového poplatníka. Aukce jako mechanismus tvorby cen sám o sobě nemůže vyloučit nějakou formu koordinace účastníků aukce. Ti se teoreticky mohou domluvit na společném postupu a znevýhodnit tak stát jako poptávajícího. Pokud však budou výsledky aukcí veřejně dostupné, je pravděpodobné, že v případě nepřiměřeně vysoké ceny, se příště aukce zúčastní noví uchazeči s nižší cenou. Tento jednoduchý mechanismus zvyšuje pravděpodobnost, že stát bude schopen nakupovat služby a zboží za přiměřené ceny.
Jaké jsou zkušenosti s elektronickými aukcemi v zahraničí? Elektronické aukce jsou ve světě zcela běžně používaným nástrojem a zkušenosti s nimi jsou pozitivní. Elektronické aukce obyčejně dokážou veřejným institucím ušetřit 10-50% ve srovnání s tím, za co by nakupovali standardním způsobem. Konkrétních případů úspěšné realizace elektronických aukcí je mnoho a nemusíme pro ně chodit daleko. Tak například, počátkem roku 2010 implementovali elektronické aukce za účelem prodeje dřeva Lesy Slovenskej republiky, š.p. Výsledkem bylo, že se jim podařilo dřevo prodávat za cenu v průměru o 35% vyšší než doposud. A tak by se dalo pokračovat.
Text napsán společně P. Molnárem (Norwegian University of Science and Technology) a ve zkrácené podobě publikován v LN dne 1.11. 2011
Jedním z témat v rámci aktuální diskuse na téma boje s korupcí a transparentnosti zakázek veřejného sektoru jsou takzvané elektronické aukce. Aktivní využití elektronických aukcí se již delší dobu připravuje v resortu zdravotnictví. Zavedení elektronických aukcí jako jednoho z nástrojů optimalizace nákupu doporučila ve své zavěrečné zprávě komise NERVu pro reformu financování zdravotnictví. Využití elektronických aukcí při výběru dodavatelů zvažuje ministerstvo dopravy a podobně hovoří i představitelé dalších resortů. Kdy jsou tedy aukce obecně výhodné a v čem spočívá přínos aukcí elektronických?
Aukce obecně není nic jiného než mechanismus tvorby cen. Za svého druhu aukci lze považovat například i banální návštěvu samoobsluhy. V samoobsluze prodejce oznamuje ceny, za které je ochoten své zboží prodat a my jako zákazník se rozhodujeme, zda na jeho cenovou nabídku přistoupíme. Hlavním důvodem toho, že prodejce v konkrétním obchodě prodává konkrétní produkt za jednotnou cenu všem zákazníkům je jednoduchost. Vyjednávání o ceně poptávaného produktu s každým zákazníkem by bylo velmi neefektivní. I když například v některých částech Asie je vyjednávání o ceně běžné i v případě velmi nízkých cen.
Dobrým příkladem aukce v pravém slova smyslu je aukce uměleckých předmětů. Zájemci postupně signalizují, jakou cenu jsou ochotni zaplatit. Předmět aukce je pak prodán tomu zájemci, který je ochoten zaplatit cenu nejvyšší –objekt má tedy pravděpodobně ze všech zúčastněných právě pro něj nejvyšší hodnotu. Aukce je výhodná především v případech, kdy prodávající nedokáže přesně určit cenu toho, co prodává. V aukci s dostatečným počtem zájemců je prodávající schopen realizovat prodej za přiměřenou cenu, zatímco při přímém jednání s jedním (nebo i více) zájemci by pravděpodobně prodal příliš lacino. Zajímavé je, že ačkoliv existuje mnoho různých typů aukcí, očekávaný příjem z aukce je v podstatě nezávislý na typu aukce. Za určitých specifických podmínek může být konkrétní typ aukce výhodnější, to co ale skutečně rozhoduje je počet zájemců. Prodávající by se proto měl v prvé řadě zaměřit na to, aby oslovil co nejvíce potenciálních zájemců a až v druhé řadě řešit konkrétní formát a typ aukce.
Jak by elektronická aukce v rámci veřejného sektoru měla vypadat? Řekněme, že stát oznámí svůj úmysl nakoupit konkrétní zboží a hledá dodavatele, který nabídne nejnižší cenu. Obyčejná aukce obvykle probíhá tak, že uchazeči podají své nabídky formou obálky.Teoreticky by mělo být jedno, je-li nabídka učiněna prostřednictvím obálky nebo elektronicky. V praxi mají ovšem elektronické aukce dvě hlavní výhody. Za prvé, zúčastnit se elektronické aukce je z pohledu firmy jednodušší, levnější. To je dobrá zpráva i pro stát, který chce, jak jsme již naznačili, maximalizovat počet účastníků aukce. Za druhé, lapidárně řečeno, elektronické aukce jsou transparentní. V případě obálkové metody je prostor pro případnou manipulaci průběhu soutěže výrazně širší. Kvalitně připravená elektronická aukce tento manévrovací prostor podstatně omezuje.
Výsledky elektronických aukcí mohou být snadno a automaticky zpřístupněné veřejnosti a tedy i případným učastníkům dalších aukcí. Toto je velmi podstatný benefit z pohledu daňového poplatníka. Aukce jako mechanismus tvorby cen sám o sobě nemůže vyloučit nějakou formu koordinace účastníků aukce. Ti se teoreticky mohou domluvit na společném postupu a znevýhodnit tak stát jako poptávajícího. Pokud však budou výsledky aukcí veřejně dostupné, je pravděpodobné, že v případě nepřiměřeně vysoké ceny, se příště aukce zúčastní noví uchazeči s nižší cenou. Tento jednoduchý mechanismus zvyšuje pravděpodobnost, že stát bude schopen nakupovat služby a zboží za přiměřené ceny.
Jaké jsou zkušenosti s elektronickými aukcemi v zahraničí? Elektronické aukce jsou ve světě zcela běžně používaným nástrojem a zkušenosti s nimi jsou pozitivní. Elektronické aukce obyčejně dokážou veřejným institucím ušetřit 10-50% ve srovnání s tím, za co by nakupovali standardním způsobem. Konkrétních případů úspěšné realizace elektronických aukcí je mnoho a nemusíme pro ně chodit daleko. Tak například, počátkem roku 2010 implementovali elektronické aukce za účelem prodeje dřeva Lesy Slovenskej republiky, š.p. Výsledkem bylo, že se jim podařilo dřevo prodávat za cenu v průměru o 35% vyšší než doposud. A tak by se dalo pokračovat.
Text napsán společně P. Molnárem (Norwegian University of Science and Technology) a ve zkrácené podobě publikován v LN dne 1.11. 2011