Problémy s kmotry, šedými eminencemi a objektivitou
Na počátku byl úvod zprávy ČTK z 9. května: „Pojmy "kmotr" a "šedá eminence" jsou při zpravodajství o politice legitimní novinářskou zkratkou. Jejich užití samo o sobě nenarušuje věcnost a objektivitu zprávy. Dospěl k tomu Nejvyšší správní soud (NSS) v rozhodnutí o pokutě 100 000 korun, kterou Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 2010 uložila České televizi.“
Média v časech nepohody
Prezident Václav Klaus minulou sobotu 31. března pozvedl svůj varovný hlas v komentáři Hra s ohněm proti „současným zpravodajsko-mediálním hrám, skandálům a kauzám namířené na likvidaci podstaty našeho politického systému,“ a proti médiím, která "systematicky stupňují negativní emoce veřejnosti a prohlubují přirozenou frustraci různých skupin naší společnosti… To se stalo hlavním nebezpečím dneška.“ Na tuto kritiku médií odpověděl na stejné stránce šéfredaktor MF Dnes Robert Čásenský glosou s titulkem „Prezidentův oheň noviny nezapálily“.
Lhát a podvádět dovoleno?
Až příliš rychle opustila média téma svobody projevu, které v pondělí nakousla v souvislosti se zveřejněním dvou nálezů Ústavního soudu I. ÚS 1586/09 a I. ÚS 823/11. Ten první se týká Michala Viewegha, kterému se zdálo odškodnění bulváru za nemajetkovou újmu ve výši 50 a 200 tisíc příliš nízké a žádá jeho zvýšení. Ten druhý reaguje na stížnost Martina Michala, kterému soud přikázal omluvu Kateřině Brožové za to, že ji poškodil svým vystoupením v rádiu Frekvence 1, když prohlásil, že Brožová je Trabantem ve srovnání s Rolls Roycem Heleny Vondráčkové. Oba nálezy ve prospěch stěžovatelů totiž nabízejí řadu odpovědí na otázky, které si lidé dnes v souvislosti s českými médii kladou.
K osmdesátinám Miloše Formana
Ačkoli nehynoucí světovou slávu si filmový režisér Miloš Forman vysloužil filmem Přelet nad kukaččím hnízdem, myslím si, že by neměly být zapomenuty ani jeho pohledy na život české společnosti, neboť podávají svědectví, které je rovněž nadčasové. Posuďte sami.
Příběh jednoho parkoviště aneb O jednom selhání státu i médií
Návštěvníci Thomayerovy nemocnice v pražské Krči se tento týden dočkali nepříjemného překvapení. Zvláště ti, kteří přijeli autem na dlouhodobější vyšetření. Na záchytném parkovišti před areálem se objevily nové cedule a u nich výběrčí parkovného.
Kde se vzala pravdoláska? A proč tolik vadí?
Kdy a kde se poprvé objevilo slovo pravdoláska? Podle mého názoru se začalo používat někdy koncem roku 2000, v době vzniku známé televizní krize. Je možné, že mezi lidmi a politiky pravdoláska kolovala už dříve, ale teprve v zimě 2000-2001 vstoupila do politické diskuse. Nikoli však ještě do médií.
Blesk jako soudce Lynch
Několik dní jsem čekal, kdo se proti tomu v médiích ozve. Ale protože se česká média navzájem nekritizují, našel se pouze jediný novinář – Jindřich Šídlo v HN – který „bleskový lynč“ ve svém komentáři zkritizoval. Včera se k němu důrazněji připojil Fabiano Golgo, který ve svém blogu na Aktuálně.cz upozornil na příbuznost výzvy bulvárního Blesku s jazykem a výzvami z doby politických procesů 50. let.
Média a korupce
Jako pamětník si vzpomínám na jeden citát Ivana Svitáka, zveřejněný - tehdy na jaře roku 1968 dosti odvážně - v týdeníku Student: "A kolosální nasranost se tyčí nad střechou naší radnice." Myslím, že do jisté míry charakterizuje i dnešní atmosféru mezi lidmi. Média snaží rozplétat alespoň některé případy okrádání státu, přičemž hlavním hitem je kromě staronových OpenCard a projektu IZIP dnes případ privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS).
Televizní garážová rebélie
(část studie Česká média a jejich role v procesu politické změny roku 1989)
Vondrova bokovka aneb Kdo dnes určuje agendu médií?
Z hlediska české politiky je to pouhá epizoda. Minulý pátek dopoledne se v médiích objevila informace o tom, že ministr obrany Alexandr Vondra je otcem nemanželského devatenáctiletého syna se současnou senátorkou za ODS Veronikou Vrecionovou. Jakoby náhodou se tak stalo v předvečer kongresu ODS, strany, v níž Vondra zastává pozici místopředsedy.
Kongres ODS je za námi, kromě vyslovení podpory současnému vedení se tam nic podstatného nestalo, nicméně zůstávají tu otázky, které v sobotu ve svém Zápisníku v MF DNES vyslovil Josef Chuchma. Cituji: „Daleko zajímavější než skutečnost Vondrova bočního otcovství jsou mechanismy zveřejňování, či nezveřejňování informací. Jak to funguje? Kdo to ovlivňuje? Proč?“
