Jaromír Jirsa v této souvislosti poukázal na příklady z USA, kde do soudní síně nepouštějí ani fotografy, takže deníky, aby ke zprávám získaly alespoň nějakou obrazovou ilustraci, posílají k soudu kreslíře. Důvody této praxe, jakož i další detaily vztahu televize a soudů jsem kdysi dávno popsal v článku Televizní soudy - pomoc právnímu systému nebo jeho ohrožení?.

Přestože jsem článek psal před třinácti lety, ani dnes takto položená otázka neztrácí na aktuálnosti, a jediné, co bych v textu měnil, je doplnění některých faktických dat. Například americký tematický televizní kanál Court TV zanikl, lépe řečeno, přeměnil se na truTV, když jeho zpravodajská část kanálu přešla na web jako CNN.com/crime.

O přítomnosti televizních kamer se živě diskutovalo také před pěti lety, když Česká televize se pokusila o přímý přenos z jednání odvolacího soudu v případu Karla Srby, který byl žalován za pokus o zorganizování nájemné vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Tenkrát, 30. října 2003 ráno, tříčlenný senát po několika minutách přenos ukončil, když vyhověl námitkám některých obžalovaných

Do diskuse o tom, zda bylo dobré, že se ČT o přenos pokusila, jsem se zapojil článkem Srba v přímém přenosu, Šámal v palbě kritiky. Tehdejšího šéfa zpravodajství ČT Zdeňka Šámala jsem se zastal, měl jsem však drobnou výhradu "Podle mého názoru se Šámal dopustil jediné chyby: nezohlednil dostatečně rozdíl, který existuje mezi zpravodajským kabelovým kanálem typu TA3, ve kterém na Slovensku pracoval, a terestrickou celoplošnou televizí.".

Svůj postoj jsem pak shrnul slovy: "Nejsem ten, který by jásal nad přímými přenosy ze soudní síně. Jejich rizika jsou veliká. Na druhé straně kamera v soudní síni není zase takovou pohromou nebo tragédií, jak to některé komentáře líčí. Hodně záleží na tom, jak se ta kamera bude chovat."

I když jsem přenos líčení soudu Vojtěcha Cepla na ČT24 propásl, z opakovaných záběrů a následných reakcí nemám dojem, že by se zde televizní kamera chovala nějak špatně, nebo že by tady neměla co dělat. Spíše naopak.