Dvě stě dvacet dva slov rektora VŠEM. – IX. - "Poslední"
K reakcím na má snažení: Nejprve jsem byl zcela správně pokárán: „dvě stě dvacet dvě slova, ne?“ – a tak jsem se polepšil. Další výtka přišla od odbornice na blogy v tom smyslu, že v titulku by měl být název. Což napravuji tím, že jsem dnešní blog poprvé pojmenoval. Titulek je „POSLEDNÍ“.
Dvě stě dvacet dva slov rektora VŠEM. – VIII.
Už když jsem dopisoval a upravoval poslední příspěvek, mi bylo jasné, že jsem neřekl vše, co jsem měl. Vyhnul jsem se, i když nepřímo tématu, jimž se dlouhodobě zabývám – a to korupci.
Dvě stě dvacet dva slov rektora VŠEM. – VII.
Při pročítání reakcí nejen na posledních 222 slov, se nedá přehlédnout narůstající počet „obecných nespokojenců“. Vzniká ve společnosti „blbá nálada“?
Dvě stě dvacet dva slov rektora VŠEM. – VI.
Děkuji za připomínky, glosy. Jsou mnohdy poučné, inspirativní. Budu se věnovat třem z nich. Tím prvním je glosa – zdenekb napsal: soukromé školy kupování titulů tak nějak institucionalizovaly, takže žádných podfuků není třeba…. Naštěstí v množném čísle.
Dvě stě dvacet dva slov rektora VŠEM. – V.
Akce „Empty chair na českých vysokých školách“ měla být akcí, která měla akademickou obec upozornit na fakt, že naše svobody získané v roce 1989 nejsou samozřejmostí v jiných částech světa; měla vést k zamyšlení nad vývojem ve světě a k uvědomění si odpovědnosti vzdělanců za vývoj nejen u nás, ale na celém světě.
Dvě stě dvacet dva slov rektora VŠEM. – IV.
Děkuji za relativně obsáhlou diskuzi pod mými 222 slovy. Inspirovala mě k tomu, že bych rád vyvrátil některé mýty o soukromých vysokých školách. Jde o mýty o financování, o kupování titulů a o „průchodnosti“.
Dvě stě dvacet dva slov rektora VŠEM. – III.
Soukromá vysoká škola, fungující jako jakákoliv jiná firma v případě úspěšného podnikání generuje zisk, který v první řadě logicky investuje do dalšího vlastního rozvoje. V případě VŠEM to znamená nejen investice ve snaze zajistit co nejkvalitnější výuku vlastních studentů, ale i investice do ekonomického výzkumu.
Dvě stě dvacet dva slov rektora VŠEM. – II.
Soukromé peníze od veřejných neodlišíte, absolventy soukromých vysokých škol od absolventů veřejných možná – o tom jsem psal posledně. Jak je to s vyučujícími? Je rozdíl mezi vyučujícím na veřejné a soukromé vysoké škole?
Dvě stě dvacet dva slov: I.
Vysokoškolské vzdělání je dnes stále silněji chápáno jako určitá forma kapitálu – lidský kapitál. Investovat do něj se v současném světě ukazuje jako jedna z nejefektivnějších investic. Ne náhodou nazval G. S. Becker, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1992, 21. století stoletím lidského kapitálu. Při financování vysokého školství mluvíme v Česku o vícezdrojovém financování, což znamená, že kromě veřejných zdrojů mohou vysoké školy získávat i zdroje od soukromých subjektů a zdroje od studentů. Ovšem, jak které. Pro veřejné VŠ jsou zdroje od studentů, jejichž nejznámější formou je školné, tabu. Pro soukromé VŠ jsou naopak tabu peníze od státu. To staví veřejné a soukromé VŠ do odlišné situace. Jedni čerpají veřejné peníze, druzí soukromé peníze - i když: Jaký je rozdíl mezi soukromými a veřejnými penězi? Nejsou veřejné peníze nakonec jen dobře „převlečené“ peníze soukromé? Dokážeme rozlišit veřejnou dvacetikorunu od soukromé? Rozdělení na soukromé a veřejné je totiž fikce. Všechny prostředky přerozdělované státem jsou původně soukromé, stát nás jen jejich přerozdělováním zbavuje jak možnosti utrácet, tak možnosti rozhodování za co utrácet. Stejně nerozlišíte absolventy. Na vizitkách mají identické tituly. Jen ti ze soukromých škol budou možná lépe připraveni na trh práce, neboť si uvědomují hodnotu vzdělání investováním vlastních, soukromých peněz. A dobře vědí, že vysokoškolské vzdělání je soukromým statkem, zdrojem jejich vyšších budoucích příjmů a že investice do vzdělání se vyplatí.
Dvě stě dvacet dva slov: Úvod
Jako rektor soukromé vysoké školy, která se snaží využívat moderní komunikační technologie, odpovídám v podstatě denně na různé podněty studentů na webfóru VŠEM, kde se soustředí různé dotazy, stížnosti a náměty našich studentů. Z valné části se jedná o vnitřní záležitosti chodu školy, některé připomínky a dotazy mají obecnější charakter a tak se zrodil nápad oslovit s problematikou soukromé vysoké školy (v obecnější rovině soukromého vysokého školství) v České republice i širší veřejnost pohybující se na síti.
