Vláda zatím nepadne, ale otřes je to značný. Je hlavně zdravý, otřásla se korupční síť na Ministerstvu životního prostředí. Ředitel státního fondu životního prostředí jednoduše porušil omertu, a tak dostal padáka. Nemusel sice jako ředitel nátlaku podlehnout tak jako tak, ale zvolil právě tuto cestu - vše zveřejnit.

Asi toho již měl tak akorát dost. Bylo by dost naivní si myslet, že na jiných ministerstvech a ve významných politických stranách to chodí jinak. Tam ale řetěz mafiánské solidarity zatím nikdo nepřerušil. Chybějí Michálkové…

Z celé aféry plyne podezření, že premiér Nečas a další vůdčí představitelé státu v lepším případě netuší, že tato kauza je jen jednou ze mnoha špiček ledovce, který soustavně dusí a ochromuje českou společnost a stát. Do další se pustil ministr obrany Vondra. Dejme se překvapit, jak daleko zajde…

Začíná se odkrývat asi očekávatelný důsledek přirozeného porevolučního vzestupu a transformace protřelého veksláctví do podnikatelské a podnikatelsko-stranické kategorie. Je to jako mor. Ohrožuje důvěryhodnost politiky a státu zcela zásadním způsobem. A nás všech, kteří v tom nejedeme, a jenom přihlouple platíme daně. Co se s nimi stane, o tom stále ve značné míře rozhodují superveksláci s kravatou i bez ní.

Je to skandál státu, který logicky patří do reformní agendy vlády na jedno z jejích prvních míst. Zvládne to stát ? Nevím, ale všichni se budeme dívat. Krize tak stíhá snahu krizi řešit. Je to pochopitelné. Chápat ale neznamená omlouvat.

Jednání médií je málo. Veřejnost potencionálních Michálků by se měla přihlásit ke slovu. Prokletí hodných lidí je v tom, že jsou často ostýchaví, nebo i bázliví. Ti druzí nejsou. Takže nebát se už konečně mluvit, a nekrást! Jak jednoduché, a jak těžké. Michálek ukázal, že to těžké není…