Víte, co chybí nejvíce řidičům lehkých i těžkých nákladních vozidel při sněhových kalamitách? Zimní gumy? Sněhové řetězy? Lopata a pytel se štěrkem na korbě? Informace o neprůjezdných vozovkách? Ale kdepak, nejvíce jim přece chybí rozum.

Tahal jsem dneska odpoledne s dalšími čtyřmi řidiči ze závěje malé nákladní auto někde z jihu Čech. Do sněhu se zahrabalo na uzoučké místní komunikaci na kraji Liberce. Řidič jel do Německa, stál ale „čumákem“ na opačnou stranu směrem k Ještědu. Jen kousek od průmyslové zóny, ovšem na cyklotrase! Dovedla ho tam prý „džípíeska“.

Řidič byl takový dobromyslný strejda a postěžoval si: „Já mám ale smůlu. Šéf mně dal tohle auto dneska poprvé, a takhle to dopadlo.“ Jeho šéf musí být naprostý debil. Nebo sadista. Normální tedy ale určitě není.

Meterorologové předpovídali pro severní Čechy na dnešní odpoledne pořádnou „činu“. A trefili se. Sníh se sypal a sypal a vítr fičel a fičel.

A dobromyslný strejda někde z jihu, ten viděl naposledy pořádnou zimu asi jen v televizi. A ještě při tom dával špatně pozor.

Když jsme ho rvali s nasazením vlastních zad ze závěje, točil volantem někam úplně jinam, než by měl. Nakonec jsme ho navzdory tomu dostali zpátky na cyklotrasu.

Mimochodem, jeho auto s námi tlačil z pangejtu řidič kamionu, který kvůli dobromyslnému strejdovi zůstal na cyklotrase viset taky. Kde se tam s tou svou mnohatunkou vzal, nechápu. Ale jak se později ukázalo, alespoň to na sněhu a ledu uměl, a elegantně dojel na nedalekou silnici do průmyslové zóny.

Hned jak jsme dobromyslného strejdu vyprostili ze „zajetí bílé záplavy“, zazvonil jednomu „záchranáři“ mobil. A dostal od své ženy strašnou čočku, kde se zase fláká, a jaktože už není doma. Vysvětloval jí marně, že na cyklotrase strkal ze závěje „náklaďák“. Kdo by mu taky takovou blbinu věřil, že?

Nu, doufejme, že si mladá paní nemyslela, že má muže někde u milenky.

Dobromyslnému strejdovi jsme pak ještě poradili, kudy by se mohl s velkou dávkou štěstí dostat na nějakou standardní, alespoň částečně udržovanou vozovku. A dal jsem mu s sebou s velkým přemáháním svou velkou igelitku s pískem, co vozím v autě pro případy krajní nouze.

Kdyby zase zapadnul. O tom, že ho to potká, mimochodem nepochyboval ani jeden z nás, kdo jsme ho s nasazením vlastních zad vyšoupali ze závěje.

Nejhorší bylo, že když se trochu rozjel, tak se otočil, vyklonil se z okénka začal nám děkovat. A vzal zase jedním kolej závěj. Tak jsme s tím jeho náklaďáčkem cloumali znova. A zase jsme mu pomohli na cyklotrasu. A pak nám zmizel v „bílé tmě“.

„Jeď už, proboha, do prdele,“ ulevil si muž, jemuž před okamžikem vynadala žena, kde se zase fláká. A groteska skončila.

Jen doufám, že jízda dobromyslného strejdy v malém nákladním vozidle, které patří debilovi nebo sadistovi, nepřestala být někde jinde k smíchu.

Groteska negroteska, šoférovi někde z jihu šlo u nás na severu dneska odpoledne a večer o život. A taky všem, co ho kdekoliv potkali. Bůh s tebou, dobromyslný strejdo…

A nebo raději - Rozum s tebou…

Třeba pak postavíš ten vehikl toho debila nebo sadisty někam k pumpě nebo ke Kauflandu. A počkáš, až bude po „čině“. Ono se to nezblázní, když se nějaké blbé zboží o půl dne opozdí.