Politika, ideologie a fundament rozpočtové zodpovědnosti
Přichází podzim. Zkracují se dny a přichází čas dlouhých, nočních debat na téma veřejné rozpočty v roce 2009. V době vrcholícího procesu přípravy rozpočtu hlavního města Prahy na další kalendářní rok by mohlo být užitečné, podívat se na pražský rozpočet z historického pohledu a pokusit se vysledovat, jak se dlouhodobě proměňuje přístup při sestavování rozpočtu hlavního města Prahy. Zda jedná pražský magistrát potažmo Rada hlavního města tak, jak slíbila v programovém prohlášení a zda je skutečně základem našich principů řád a umírněnost. Pojďme si tedy udělat malý historický exkurz.
Od roku 1994 trvale rostou příjmy hlavního města Prahy, a to z 16 miliard Kč (za rok 1994) na loňských více než 48 miliard Kč. Hlavní měrou se na tomto růstu podílely daňové příjmy, jež od roku 1996 zaznamenávají průměrně devítiprocentní meziroční nárůst. S výdaji vlastního hlavního města je tomu podobně – za 13 let narostly ze 7 mld. na 47 mld. Kč. Ptáte se na tři hlavní skupiny výdajů hlavního města Prahy? Tak vězte, že drtivou většinu, tj. 74 % tvoří pouhé tři kapitoly - v absolutních číslech dominují náklady týkající se dopravy (v loňském roce obdržela doprava 21 mld. Kč, tedy rozhodujících 44 % z celku); školství, mládeže a samosprávy; třetí je pak městská infrastruktura.
Co bylo nejvýznamnějšími tzv. strategickými investicemi uplynulého období? Evergreenem posledních desetiletí je metro, resp. jeho prodlužování. Další veledůležitou investiční akcí je výstavba Městského okruhu (MO). Na pořadu dne je budování jeho severozápadní části včetně tunelu Blanka s investičními náklady 29 miliard Kč a plánovaným zprovozněním v roce 2011. Dokončuje se také mimoúrovňová křižovatka Malovanka. V přípravě je navíc poslední část MO - severovýchodní úsek mezi Pelcí/Tyrolkou a Štěrboholskou radiálou (14 mld. Kč, cílový rok 2015). Po dokončení této investiční akce bude Městský okruh Prahy kompletní.
Po schodkových rozpočtech v období let 1997 – 2004 se rozpočet podařilo vyvést z červených čísel a stabilizovat. Již tři roky po sobě hlavní město Praha hospodařilo s přebytkem, loňský přebytek dosáhl úrovně více než 800 mil. Kč. V součtu s městskými částmi pak kladný výsledek překročil dokonce 2 miliardy Kč. Nacházíme se v období růstu ekonomiky. Stát, potažmo celá společnost, bohatne. Vzpomeňme si na ekonoma J. M. Keynese, který ordinoval deficitní rozpočty pouze v období krize. Bohužel celá naše republika si však Keynese interpretovala velice volně. Zadlužujeme se i v době růstu. To ovšem neplatí pro Prahu, která ví, co to znamená liberální a zodpovědná ekonomika.
Pokud mluvím o zodpovědnosti, mohu své tvrzení dokumentovat na splácení dlouhodobých finančních závazků. Historické finanční závazky města podepsané mými předchůdci dosáhly výše 34 mld. Kč. Na každého Pražana tak byl přenesen dluh ve výši přibližně třiceti tisíc korun. To je poměrně dost. I když nás tato výše finančních závazků nikdy nezařadila mezi tzv. „předlužená města“, přesto asi většina z Vás bude souhlasit s mým rozhodnutím dále si nepůjčovat, ale naopak dluhy začít splácet. Problém v našem snažení přinesly katastrofální povodně v roce 2002. Přes výši celkové škody v Praze, která se vyšplhala na téměř 30 miliard korun, nedošlo v posledních letech k dalšímu zatížení dluhové služby města. Ba právě naopak. V letošním roce dokonce předčasně splatíme 3,75 mld. Kč.
Tím naše zadlužení klesne na 27 mld. Kč. Daří se tak plnit programové prohlášení současné Rady hlavního města Prahy o udržování nízké míry zadlužení hlavního města. Chováme se tedy rozumně a bereme ohledy na budoucí generaci Pražanů, která by neměla pociťovat plýtvání předešlých generací. Rozpočtová disciplína přináší ovoce v podobě vyrovnaného rozpočtu. I pro rok 2009 jsme se rozhodli ve splácení dlouhodobých závazků pokračovat. Éra zodpovědnosti pokračuje a mohu Vám slíbit, že i nadále se budu snažit držet rozpočet v černých číslech. Domnívám se, že pokud společnost odhodí zábrany a bude se opíjet vítězstvím ideálů zajištěnosti, které pramení ze zadlužování, povede to nejen k problémům ekonomickým, ale i společenským, které mohou vyvrcholit ztrátou nezávislosti. Má-li tedy být naše snažení prospěšné a nemá-li vést k zániku svobody, musíme postupovat rozumně a hospodárně v souladu s našimi liberálními ideami.
V průběhu posledních šesti let bylo dokončeno velké množství dalších významných investičních akcí, mezi ty sta milionové investice počítáme například byty v Malešicích a Uhříněvsi, chráněné byty v Kunraticích, technickou vybavenost Zeleného pruhu či Čakovic, kolektory, kanalizaci Dobronické, Velké Chuchle a Dolních Měcholup, výstavbu v Zoologické a Botanické zahradě, rekonstrukci tramvajových tratí, Sokolovské, Štefánikova mostu, Rašínova nábřeží, výstavbu Pobřežní, nákupy autobusů, protipovodňovou ochranu ve výši téměř 3 miliard korun, nápravu povodňových škod, rekonstrukce ZŠ Polesná, ZŠ Jižní, ZŠ Dubeč, rekonstrukce FN Bulovka, Švandova divadla a Hudebního divadla v Karlíně, pokračovalo se také ve stavebních úpravách útulku pro opuštěná zvířata Troja. Podotýkám, že všechny výše zmiňované investiční akce byly důkladně naplánovány a promyšleny vzhledem k finančním možnostem samotného města Prahy. Pochopitelně ty největší investice se odehrávají v oblasti dopravy: podpora systému Městské hromadné dopravy a nadřazeného dopravního skeletu Prahy včetně tunelů a okruhů.
Jak jsem již kdysi řekl v rozhovoru pro MF Dnes, za svými sliby si stojím. Žijeme v zastupitelské demokracii a voliči nás všechny svým hlasem pověřili, abychom se starali o příjemný život ve městě, které svou krásou uchvacuje celý svět. Ovšem pověřili nás také odpovědností za stav městské pokladny. I my politici, i když se třeba netěšíme té největší přízni veřejnosti, tady žijeme. A i my chceme žít v magické a stověžaté Praze, jejíž bezpečí a štěstí bude pramenit z jejího bohatství.
Od roku 1994 trvale rostou příjmy hlavního města Prahy, a to z 16 miliard Kč (za rok 1994) na loňských více než 48 miliard Kč. Hlavní měrou se na tomto růstu podílely daňové příjmy, jež od roku 1996 zaznamenávají průměrně devítiprocentní meziroční nárůst. S výdaji vlastního hlavního města je tomu podobně – za 13 let narostly ze 7 mld. na 47 mld. Kč. Ptáte se na tři hlavní skupiny výdajů hlavního města Prahy? Tak vězte, že drtivou většinu, tj. 74 % tvoří pouhé tři kapitoly - v absolutních číslech dominují náklady týkající se dopravy (v loňském roce obdržela doprava 21 mld. Kč, tedy rozhodujících 44 % z celku); školství, mládeže a samosprávy; třetí je pak městská infrastruktura.
Co bylo nejvýznamnějšími tzv. strategickými investicemi uplynulého období? Evergreenem posledních desetiletí je metro, resp. jeho prodlužování. Další veledůležitou investiční akcí je výstavba Městského okruhu (MO). Na pořadu dne je budování jeho severozápadní části včetně tunelu Blanka s investičními náklady 29 miliard Kč a plánovaným zprovozněním v roce 2011. Dokončuje se také mimoúrovňová křižovatka Malovanka. V přípravě je navíc poslední část MO - severovýchodní úsek mezi Pelcí/Tyrolkou a Štěrboholskou radiálou (14 mld. Kč, cílový rok 2015). Po dokončení této investiční akce bude Městský okruh Prahy kompletní.
Po schodkových rozpočtech v období let 1997 – 2004 se rozpočet podařilo vyvést z červených čísel a stabilizovat. Již tři roky po sobě hlavní město Praha hospodařilo s přebytkem, loňský přebytek dosáhl úrovně více než 800 mil. Kč. V součtu s městskými částmi pak kladný výsledek překročil dokonce 2 miliardy Kč. Nacházíme se v období růstu ekonomiky. Stát, potažmo celá společnost, bohatne. Vzpomeňme si na ekonoma J. M. Keynese, který ordinoval deficitní rozpočty pouze v období krize. Bohužel celá naše republika si však Keynese interpretovala velice volně. Zadlužujeme se i v době růstu. To ovšem neplatí pro Prahu, která ví, co to znamená liberální a zodpovědná ekonomika.
Pokud mluvím o zodpovědnosti, mohu své tvrzení dokumentovat na splácení dlouhodobých finančních závazků. Historické finanční závazky města podepsané mými předchůdci dosáhly výše 34 mld. Kč. Na každého Pražana tak byl přenesen dluh ve výši přibližně třiceti tisíc korun. To je poměrně dost. I když nás tato výše finančních závazků nikdy nezařadila mezi tzv. „předlužená města“, přesto asi většina z Vás bude souhlasit s mým rozhodnutím dále si nepůjčovat, ale naopak dluhy začít splácet. Problém v našem snažení přinesly katastrofální povodně v roce 2002. Přes výši celkové škody v Praze, která se vyšplhala na téměř 30 miliard korun, nedošlo v posledních letech k dalšímu zatížení dluhové služby města. Ba právě naopak. V letošním roce dokonce předčasně splatíme 3,75 mld. Kč.
Tím naše zadlužení klesne na 27 mld. Kč. Daří se tak plnit programové prohlášení současné Rady hlavního města Prahy o udržování nízké míry zadlužení hlavního města. Chováme se tedy rozumně a bereme ohledy na budoucí generaci Pražanů, která by neměla pociťovat plýtvání předešlých generací. Rozpočtová disciplína přináší ovoce v podobě vyrovnaného rozpočtu. I pro rok 2009 jsme se rozhodli ve splácení dlouhodobých závazků pokračovat. Éra zodpovědnosti pokračuje a mohu Vám slíbit, že i nadále se budu snažit držet rozpočet v černých číslech. Domnívám se, že pokud společnost odhodí zábrany a bude se opíjet vítězstvím ideálů zajištěnosti, které pramení ze zadlužování, povede to nejen k problémům ekonomickým, ale i společenským, které mohou vyvrcholit ztrátou nezávislosti. Má-li tedy být naše snažení prospěšné a nemá-li vést k zániku svobody, musíme postupovat rozumně a hospodárně v souladu s našimi liberálními ideami.
V průběhu posledních šesti let bylo dokončeno velké množství dalších významných investičních akcí, mezi ty sta milionové investice počítáme například byty v Malešicích a Uhříněvsi, chráněné byty v Kunraticích, technickou vybavenost Zeleného pruhu či Čakovic, kolektory, kanalizaci Dobronické, Velké Chuchle a Dolních Měcholup, výstavbu v Zoologické a Botanické zahradě, rekonstrukci tramvajových tratí, Sokolovské, Štefánikova mostu, Rašínova nábřeží, výstavbu Pobřežní, nákupy autobusů, protipovodňovou ochranu ve výši téměř 3 miliard korun, nápravu povodňových škod, rekonstrukce ZŠ Polesná, ZŠ Jižní, ZŠ Dubeč, rekonstrukce FN Bulovka, Švandova divadla a Hudebního divadla v Karlíně, pokračovalo se také ve stavebních úpravách útulku pro opuštěná zvířata Troja. Podotýkám, že všechny výše zmiňované investiční akce byly důkladně naplánovány a promyšleny vzhledem k finančním možnostem samotného města Prahy. Pochopitelně ty největší investice se odehrávají v oblasti dopravy: podpora systému Městské hromadné dopravy a nadřazeného dopravního skeletu Prahy včetně tunelů a okruhů.
Jak jsem již kdysi řekl v rozhovoru pro MF Dnes, za svými sliby si stojím. Žijeme v zastupitelské demokracii a voliči nás všechny svým hlasem pověřili, abychom se starali o příjemný život ve městě, které svou krásou uchvacuje celý svět. Ovšem pověřili nás také odpovědností za stav městské pokladny. I my politici, i když se třeba netěšíme té největší přízni veřejnosti, tady žijeme. A i my chceme žít v magické a stověžaté Praze, jejíž bezpečí a štěstí bude pramenit z jejího bohatství.