Věděl jsem, že nastávající předvolební období bude, tak jako pokaždé, malé drama. A také že ano. Koncem minulého týdne se do předvolební vřavy dokonce vložil už i známý dramatik.

Václav Havel, významný představitel absurdního divadla, udělil audienci dvěma bývalým pražským radním. Vyslechl jejich kritiku řízení města, sám zformuloval své znepokojení a národu poskytl své vyrozumění, například: "Vláda jedné strany je nebezpečná, už tady jednou byla." Proti takovému výroku musím vznést vážný protest. Nejen proto, že s velkou pravděpodobností, hraničící s jistotou, oba bývalí radní nejspíše nevyřkli na mou adresu zlého slova. Těžko by také mohli. Právě já jsem je totiž do RHMP vybral a do poslední chvíle se snažil jejich přítomnost a výsledky obhajovat.

Protestuji ale především a hlavně proto, že i já si pamatuji komunistickou diktaturu. Ani já nezapomenu na zničené osudy, které má bývalý režim na svědomí, na moc bezmocných. Kdyby se, nedej Bože, měla nesvoboda opakovat, budu první, kdo proti tomu bude bojovat do posledního dechu. Jenomže pan exprezident, jehož zásluhy na obnově demokracie v republice rozhodně nebudu snižovat, šlápl tentokrát vedle.

Až bude Blanka dokončena

Vážený pane prezidente Havle, tato pražská pravicová vláda vzešla ze zcela svobodných a demokratických voleb. Z principu, za který jste celý život bojoval a který nyní vlastně popíráte tím, že před jeho výsledkem varujete. Je to od Vás, přiznám se, pro mne nečekaný a nevídaný protimluv. Dokážu pochopit, že se Vám výsledky každých voleb nemusí líbit. Mně se také nemusí líbit a nelíbí některé literární či umělecké výtvory. Respektuji ale vkus jiných. Na vernisáž děl, která mne neoslovují, nepůjdu, ale také se nepostavím před galerii a nebudu je ošklivit jiným.

Kritice jste podrobil "nekoncepční rozvoj města". Pochopil jsem, že se Vám nelíbí například stavba nadřazeného dopravního skeletu a tunel Blanka. Chápu, obtěžuje Vás, stejně jako mnoho dalších, ruch a určitá omezení, která hloubení tunelu přirozeně a logicky přináší. Možná je to trochu pokoušení trpělivosti Pražanů. Jenomže! Až bude Blanka dokončena, Vy, rezidenční čtvrť, ve které žijete, a spolu s Vámi stovky tisíc Pražanů si oddechnou od provozu, smogu, hluku, kolon vozů. Budete moci pořádat zahradní slavnosti zcela nerušeně a dýchat mnohem čistší vzduch. Svého druhu asanace některých míst, kterých se výstavba největší dopravní stavby v Praze dotkne, například letenské pláně, ze které bude velký klidný zelený park, se přece nemůže nelíbit ani Vám.

Nejde to jinak

Ve své kritice jste nenechal suchou nit ani na podnikatelském prostředí, které údajně prorůstá s politickou reprezentací. Podnikatelské prostředí existuje v každém státě, kraji, městě či obci ve vazbě na veřejný sektor. Nejde to jinak. Prosím Vás, abyste v případě, že máte údaje o nezákonném jednání, je dal k dispozici nejen mně, ale především příslušným institucím. Jinak se totiž jedná o obrovskou a nezodpovědně vypuštěnou mediální bublinu. Všechna obvinění, podezření, útoky vždy jen "povídala jedna paní". Vy jste spisovatel, určitá dávka umělecké licence je pro Vás možná běžný komunikační prostředek, já si ale nic takového dovolit nemohu. Budu-li mít fakta, budu konat. Budu-li mít drby, mávnu nad nimi rukou. Mám příliš mnoho povinností, než abych si mohl dovolit ztrácet čas s pavlačovou inkvizicí, a bohužel nade mnou nestojí žádný anděl strážný. Musím se spolehnout sám na sebe.

Škoda, že ne na terasách...

Dovolte mi, pane prezidente, na závěr jedno ujištění. Žiji v Praze, stejně jako Vy, celý svůj život. Mám ji nesmírně rád, považuji ji za výjimečné, magické, inspirativní místo. Posledních sedm let se v jejím čele osobně snažím o to, aby byla také místem čistým, bezpečným, pohodlným, vzdělaným a moderním. Můžeme se lišit v názorech na to, jakým směrem by se Praha měla rozvíjet, na to, zda Kaplického knihovna má stát tam, či onde, zda jsou umělci podporováni málo, nebo moc. Vzpomeňte si ale na to, jak Praha vypadala před dvaceti lety, jak vypadala před deseti lety, a podívejte se, jak vypadá teď. Věřím, dokonce jsem si jist, že to vidí i ostatní voliči. Rozhodnou-li v příštích volbách, že chtějí změnu, že dají někomu jinému šanci ukázat, co umí, nezbude, než odcházení přijmout.

Prosím, i Vy přijměte - jakkoli jsou vaše politické preference očividně jiné než moje - mou nabídku: vše, co Vám není jasné nebo s čím nesouhlasíte, Vám upřímně rád vysvětlím, třeba na kávě. Škoda, že si ji nemůžeme dát třeba na Barrandovských terasách, ale věřím, že řekněme třeba v symbolické Slavii se možná shodneme na tom, že v námi oběma milované Praze není všechno jen špatně.

Článek byl publikován 25. ledna v Lidových novinách