Eliášův nový občanský zákoník: Apoteóza svobody nebo vrchol právního konstruktivismu?
Prezident republiky podepsal v pondělí 20. února 2012 nový občanský zákoník. S podpisem do poslední chvíle váhal, zjevně si byl vědom toho, že podepisuje nejvýznamnější zákon celé své prezidentské éry i zásadních výhrad k samotné koncepci zákoníku. Patřil jsem k těm, kteří nejvíce doporučovali, aby prezident vrátil zákoník Sněmovně a jeho podpis proto vnímám jako svoji prohru. I přesto si myslím, že i teď, po prohraném boji a už s jistým odstupem má smysl připomenout klíčové, nezhojitelné vady nového zákoníku.
O milostech, o mezinárodních smlouvách a o jmenování soudců
Aneb tři všetečné dotazy na pana Zaorálka.
Komu milost, komu nic?
K čemu ta milost vlastně má být dobrá aneb dva koncepty milostí proti sobě.
A také o náhodě.
Blahopřání do Haagu
Slovenský soudce Peter Tomka byl na tři roky zvolen předsedou Mezinárodního soudního dvora. Vyšší soudcovský post na této planetě už neexistuje.
Ústava není hračka pro děti
Uvádím své interní stanovisko ze 7. prosince 2010 k návrhu ústavního zákona o zavedení přímé volby prezidenta, bohužel stále z podstatné části aktuální.
Ďáblův advokát podruhé
Dva týdny uplynuly od mého prvního článku Ďáblův advokát, horké hlavy snad trochu vychladly a nastal čas na krátké shrnutí a zobecnění nejen kauzy soudního znalce Michala Mazla.
Ďáblův advokát
Minulý týden jsem se na blogu Jiné právo neudržel a v diskusi pod článkem Pavla Molka Rudé a hnědí aneb o dvou právních podáních jsem se dopustil názoru, že namítat podjatost soudního znalce v oboru extremismu z důvodu jeho domnělého židovského původu je legální, nepovažuji to za chucpe a nijak mne to nepohoršuje. Mimochodem, není pravda, že jsem byl „jeden z mála“ – negativní reakce na článek výrazně převažovaly (s čímž autor článku zjevně nepočítal, a přiznám se, i mne to právě na tomto blogu mile překvapilo). Protože novináři onen blog pečlivě sledují a hledají v něm inspiraci pro své články a o mně vědí, že jsem poradcem prezidenta republiky, netrvalo dlouho a začli mne shánět. Jednomu z nich jsem telefon nedopatřením vzal – jinak neznámá čísla zásadně nezvedám, ale byl jsem ve stavu „žlutého poplachu“ a mohl to být kolega – a výsledkem byl tento „rozhovor“ – poněkud zvláštní okolnosti jeho vzniku snad nechám raději stranou. Od té doby mne prý naháněli další novináři, další neznámá čísla, a chtěli ode mne i rozhovor do televize. Asi bych měl zaplesat, jak jsem najednou důležitý, ale já nikam nekandiduji, exhibicionista nejsem, prostě novináře k životu nepotřebuji. Nicméně některé věci je třeba uvést na pravou míru.
Oblíbené
Aktuálně.cz
Centrum.cz
Ekonomické nepravidelníky
Strana svobodných občanů
Liberální institut
O autorovi
Právník, původně zanícený mladý iusnaturalista, postupně dospěl k právnímu pozitivismu.
Ročník 1970. PF UK absolvoval v roce 1994, diplomovou práci na téma Poměr mezinárodního a vnitrostátního práva a jeho vyjádření v moderních ústavách od nikoho neopsal. Postupně pracoval v mezinárodněprávním odboru Ministerstva zahraničních věcí, v legislativním odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny a v legislativním odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Od roku 2009 je poradcem prezidenta republiky.
