Proč prezident velvyslance jmenovat nemusí a profesory ano
Nejde mi ani o Martina C. Putnu, ani o Livii Klausovou, ani o bývalého čekatele Petra Langera. Chci vysvětlit, proč prezident republiky nikdy není povinen jmenovat někoho velvyslancem nebo soudcem, ale proč je povinen jmenovat někoho profesorem.
"Ministr spravedlnosti prosí o sdílení ..."
... tedy vlastně o sdělení. Viz bod 6 úplně dole.
Odpověď paní S.Š.:
Paní S.Š. mi napsala pod minulým blogem cosi jako "přátelské doporučení", odpověď si myslím zaslouží širší publicitu:
Co jsem mimo jiné v pátek řekl panu vedoucímu Mynářovi:
Prezident republiky Miloš Zeman by měl zvážit, zda je únosné pro Českou republiku i pro něho osobně, aby jeho úřad i nadále vedl člověk, který jej mystifikuje špatnými informacemi, které si vůbec neověřuje.
O jmenování velvyslanců
Ministr zahraničních věcí podle platné Ústavy nemá do výběru velvyslanců co mluvit.
Žalobu na Klause měl jeho advokát rozbít na prášek.
Rozhovor pro Parlamentní listy zvláště o Ústavním soudu, o Klausovi a o boji s korupcí.
Odpověď Matěji Hollanovi
Žádost kanceláři Senátu o poskytnutí jmenovitého záznamu hlasování Senátu o návrhu žaloby na prezidenta republiky.
Třicet osm užitečných idiotů Karla Janečka
Rozhovor pro Parlamentní listy o žalobě Senátu na prezidenta republiky pro velezradu.
Dnešní hlasování Senátu o žalobě na prezidenta je neplatné.
Senát fatálně porušil zákon, a to § 139 vlastního jednacího řádu. Hlasování je třeba opakovat.
