„Tak nám – chr – zabili – chrrr – Ma – chr – nohu,“ volají mi od nás z ústavu. Koho? Že by Jana Matonohou?
6.30 Saša jde venčit psy, rád bych ji podpořil, ale hanebně selhávám a probouzí mě až zpráva z rádia, že tropy dnes ještě nebudou. Vezmu si tím pádem černý oblek na sebe; bude míň zavazadel a až to s vědcem skoncujeme, lehčeji se poběží do Klementina, do Hostivaře nebo na Chodovec. (A kdyby ses zpotil, aspoň zhubneš, šeptá mi mateřsky podvědomí.) Gratuluju v duchu kolegům z Ústavu dějin umění AV ČR, protože avízo na jejich (ale co jejich, náš) happening Vražda české vědy prolíná celým ranním zpravodajstvím Radiožurnálu.