Proč se vyplatí být mentálně retardovaný?
Každý, kdo má dítě ve školním věku potvrdí, že nástup potomka do první třídy je pořádný nášup. Pravidelný rytmus, domácí úkoly, každodenní kontrola žákovské knížky, obsahu aktovky, příprava svačin. Se zvyšujícím se věkem dítěte také přibývají pravidelné výdaje i ty jednorázové, zvyšuje se také náročnost domácí přípravy, včetně již samozřejmého předpokladu vlastnictví PC a přístupu na internet. Když jsem se jednou žáků na nižším stupni gymnázia zeptal, zda mají vlastní pokoj, kde se mohou připravovat do školy, dívali se na mě jako na marťana. Následně jsem se jim snažil vysvětlit to, co znám z vlastní zkušenosti – že je v České republice skupina dětí, které tento komfort zdaleka zaručen nemají. Polovička či třetina učebny gymnazistů odpovídá průměrně velikosti bytu, ve kterém žije rodina v podmínkách sociálního vyloučení.
Deprivanti z Rotavy
Deprivant je populární termín, který u nás zdomácněl. Znaky, které se dají identifikovat jako sociální deprivantství, vykazují i někteří obyvatelé Rotavy. Pozoruhodné je, že nejde pouze o obyvatele tzv. „sociálně nepřizpůsobivé“. Tyto znaky vykazují totiž i učitelé ze ZŠ Rotava, kteří své rozhořčení nad úrovní rodičů svých žáků dali najevo při podzimní demonstraci Dělnické strany sociální spravedlnosti. Akci uspořádali profesionální dělničtí aktivisté (rozuměj často i odsouzení násilníci), neonacisté z Čech i Německa.
Pane prezidente, děkujeme
Dnes zemřel Václav Havel. Těžko nalézt slova, která by dokázala popsat jeho význam pro obnovenou českou demokracii i pro současný svět. Zmíním proto krátce nedávnou osobní zkušenost, která mi něco z toho připomněla.
Klára Laurenčíková: Státní maturity? Plochý nástroj srovnání teoretických znalostí
Pro inspiraci vám nabízím rozhovor s Klárou Laurenčíkovou z Bulletinu Variant číslo XI/2011. Bulletin je ke stažení na webových stránkách vzdělávacího programu Varianty.
Pane Pilaři, zařídíte diskriminaci i mých dětí?
Mám děti, které dorůstají školnímu věku, a proto se zodpovědně poohlížím po škole, na kterou bych rád své ratolesti umístil. Mám několik požadavků: chtěl bych mít děti gramotné a připravené pro život. Rád bych školu, která se přizpůsobí individuálnímu tempu a schopnostem mých dětí a která bude vstřícná k jejich případným obtížím. Škola by také měla být tzv. rodinná, dobře vybavená a s psychologem, či speciálním pedagogem. Ve třídě by mělo být méně dětí, ideálně asi tak 12 až 15. Hlavně bych chtěl, aby vztahy mezi dětmi ve škole byly přátelské, bez šikany, drog a násilí. Samozřejmostí jsou dobré vztahy mezi dětmi a pedagogy.
Úřednice Teplá měla na MŠMT skončit už dávno
„Víte, a co kdybyste paní redaktorko napsala, že v České republice mají takovou péči o romské děti, že dokonce pro ně mají školy, které respektují jejich etnikum, jejich vzdělávací potřeby, které spolupracují s jejich rodiči, které jim nabízejí specielní vzdělávací program z hlediska potřeb jejich vzdělávání, které financují ty školy daleko většími normativy než běžné, prostě bílé české děti,”tak popisuje v dokumentu Zdi z roku 1999 významná úřednice ministerstva školství Marta Teplá smysl tehdejších zvláštních škol. Včera se objevila zpráva, že paní Teplá ministerstvo, v němž dlouhá léta posilovala pozice speciálního vzdělávání, náhle opouští. Co to znamená?
Není Honzík jako Honzík: příběh chlapce dvou tváří
Nerovný přístup ke vzdělání patří k často diskutovaným tématům, a to i díky rozsudku Štrasburského soudu, který v roce 2007 dospěl k závěru, že vzdělávací praxe v ČR obsahovala v případě 18 romských rodin prvek nepřímé diskriminace.
Od té doby se na toto téma provedlo hned několik výzkumů. Ten, který provedli autoři publikace Schola excludus, se zaměřil na schopnost pedagogů nacházet adekvátní mechanizmy vedoucí k podpoře dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí na jejich vzdělávací cestě.
Vlčí děti z Varnsdorfu
Litvínovské sídliště Janov, kladenský „Masokombinát“, ústecké Předlice, Vansdorfská ubytovna… Co mají tyhle a více než tři stovky dalších sociálně vyloučených lokalit společného? Vyrůstají tu zanedbané, sociálně deprivované děti, které v sedmi letech nedokážou popsat rozdíl mezi býkem, krávou a teletem, neumí vyjmenovat základní barvy a tvary a když se jich zeptáte, co se dělá z obilí, odpoví vám: maso.
Je mimořádně nadaný a s handicapem
Zítra začne další školní rok a do prvních tříd nastoupí noví prvňáčci. Mezi nimi i syn mých přátel, šestiletý Péťa. Do školy se těší. Je mimořádně talentovaný, umí už číst a počítat na úrovni třetí třídy, je posedlý světem čísel, map a techniky. Přesto jeho rodiče vyhlížejí začátek školního roku s obavami.
Více než chucpe, malý příspěvek do diskuze k činu A. B. Breivika
Vrátil jsem se z dovolené a nestačil se divit. Čin Anderse Breivika mnou hluboce otřásl, následně mě ale překvapila i k němu vážící se diskuze. Co je příčinou toho, že většina komentátorů českých novin a zpravodajských serverů spojila vyjádření lítosti nad smrtí nevinných mladých lidí se „zhoubným“ multikulturalismem jako původcem této hrůzy?
