Bývalý hlavní vyjednavač pro vstup země do Evropské unie Pavel Telička je dalším blogerem, který souhlasil, že se s návštěvníky těchto stránek podělí o zážitky z letošního léta. A první fotografie dorazily z Turecka.

Pan Telička je tak už čtvrtým v pořadí, kdo na tuto nabídku Aktuálně.cz přistoupil. Dlužno říci, že několik blogerů ji odmítlo.

Jako první posílala v červenci své snímky paní režisérka Helena Třeštíková (můžete se na ně podívat ZDE). Dalšími fotografujícími blogery se stali pan poslanec David Rath ZDE a aktivista hnutí Greenpeace pan Jan Beránek ZDE (to uvádím hlavně pro ty, kdo by si jejich fotografie chtěli dodatečně prohlédnout, a také pro diskutujícího s nickem Fanda Ratha, který mne neustále podezírá z toho, že jsem to celé „spískal“ jen proto, abych tu udělal prostor pro osobní propagaci pana poslance ;-) A snad ještě pro pořádek: paní Třeštíková a pánové Telička i Rath pořizovali snímky redakčním mobilem. Pan Beránek fotografoval vlastním aparátem.

Na konec týdne slibuje pan Telička opravdovou lahůdku (tedy alespoň podle mne). Nezávazně přislíbili fotografie ještě další dva blogeři. Snad to všechno vyjde.

Libor Stejskal, editor blogů


Pan Telička mi poslal SMS s následujícím textem:

Turecko je u nás především známé jako diskutabilní kandidát na členství v EU. Jako hlavní argument proti jeho vstupu se nejčastěji uvádí, že je to populačně silný muslimský stát. Méně je Turecko známé jako atraktivní turistická destinace. Letos jsem po více než deseti letech navštívil místo, které se jmenuje Oludeniz a je vzdálené zhruba patnáct kilometrů od města Fethyie.

Přestože se tu nachází i Modrá laguna, objevující se na většině pohlednic z Turecka, nebudete se tu prodírat davy německých a ruských turistů jako například na příliš zkomercializované Turecké riviéře či na pobřeží Egejského moře. A české turisty tu prakticky nepotkáte vůbec. Je až překvapivé, jak klidným dojmem to tu působí. A přitom si tu každý přijde na své. Výborné a stále cenově přijatelné jídlo, hudba, večerní posezení v pubech na pláži za tónů meditační hudby, velmi přátelští a přitom nevtíraví místní lidé, (místní vláda dokonce pod hrozbou pokuty zakázala otravování turistů zdejšími živnostníky), slušné sportovní vyžití.

Připojuji pár fotografií z pláže Oludeniz a z výletu lodí do blízkého okolí. Berte to jako eventuální inspiraci , až budete plánovat dovolenou v příštím roce. Budete si pak také moci udělat představu, zda tato země může směřovat do EU. Já mohu jen říct, že za deset let se tu udála obrovská změna.