Plichta z Iowy prý slibuje těsný boj. Nevěřte tomu
Vítězem stranických shromáždění republikánů v Iowě se sice o osm hlasů stal Mitt Romney, největší radost z toho však budou mít média.
Příštím prezidentem USA bude Romney či Christie
Předpovídat třináct měsíců před jejich konáním výsledek amerických prezidentských voleb je očividný nerozum silně kořeněný troufalostí.
Přesto je možné už nyní s přiměřenou dávkou rizika říct: pokud před listopadem příštího roku nedojde ve Spojených státech ke dvěma silně nepravděpodobným událostem, o jménu prezidenta země se rozhoduje už teď v souboji o republikánskou nominaci do skutečných voleb.
Tak bloudí Obama. Od naděje k soucitu
Není obvykle radno uchylovat se při politické analýze k psychologizování či dokonce existencialismu. V případě amerického prezidenta Baracka Obamy, který se právě dožívá 50 let, je však opodstatněné učinit výjimku.
Je mormon horší než černoch?
Ta otázka z politicko-korektního hlediska opravdu mimořádně zapáchá, v souvislosti s rýsujícím se volebním bojem o post amerického prezidenta se však už nyní stala velmi místnou.
Reaganovy státy americké. Prezident? Barack Obama
Když koncem ledna Barack Obama podal oběma komorám Kongresu svou zprávu o stavu unie, vkrádala se při čtení a poslechu jednotlivých pasáží projevu do hlavy neodbytně vzpomínka na jednoho z jeho předchůdců, který sice v čase prezidentského úřadování zastával jiné stranické barvy, současný nájemník v Bílém domě se však k němu několikrát nápadně přihlásil.
Obama ve spárech muže Watergatu. Vyhrát nemůže
Je sladké býti novinářskou celebritou, rozuměj ocitnout se v situaci, kdy si o vás politici myslí, že jste pan Nepominutelný mezi žurnalisty. V jejich (bláhové?) kalkulaci jim totiž vychází, že je lepší jít s vámi na parket, když je vyzvete k tanci, a šeptat vám do ucha okatě manipulativní tajemství, než zůstat stát stranou a třást se strachy, co šeptají ostatní.
Stal se zázrak, Obama se spojil s Bushem
Jde o jeden z nejneočekávanějších počinů za rok a půl Obamovy vlády. V zemi, kde se politici reprezentující vládu a opozici nejsou schopni dohodnout málem ani na tom, jaký byl včera den (a kdo za to může), se pozvolna dopracovali ke konsensu v klíčových otázkách národní bezpečnosti, honosněji řečeno, války a míru.
Co Obama podepíše v Praze, jsou drobky
Pokud zkušenost posledních pár týdnů i obecných zákonitostí důležitých summitů může být jen trochu spolehlivým vodítkem, musíme se v souvislosti s pražským podpisem rusko-americké odzbrojovací smlouvy připravit na příval velkoústých slov, svou mohutností spíše v kategorii vodopádů Iguacu než těch na Niagaře.
Obama řeší dilema: Reagan, či Clinton?
Může to působit jako nadsázka způsobená nedočkavostí novináře coby snaživého prvního zapisovatele historie, přesto to je pravda: Barack Obama stojí tři roky před koncem volebního období v bodě zlomu.
Těžko říct, zda to americkému prezidentovi zvyklému psát historii zní uklidňujícím dojmem, ale jeho současné (vachrlaté) postavení má řadu historických předobrazů.
Největší hloupost Obamy v roce jedna
Ekonomika Spojených států procházela před rokem hlubokou recesí, o 12 měsíců později se jí podařilo obnovit mírný růst.
Bankovní systém USA balancoval krátce před nástupem Baracka Obamy do prezidentského úřadu na pokraji kolapsu, dnes je v situaci, kdy skoro všechny velké banky byly schopny splatit miliardovou státní pomoc.
