David Rath jako Hitler, jako mladý Brůna, Rath se zakrouceným hovínkem na hlavě, jako pacient psychiatrické léčebny a kdo ví co ještě. Koho by to – pochopitelně vyjma Rathových vyznavačů – nepobavilo. Po té, co se na Davida Ratha zaměřil časopis Reflex, se s podobnými legráckami roztrhl pytel. Modrooký všeználek, který zásadně nepochybuje o své pravdě, je skutečně vděčným a celkem snadným terčem podobných zesměšnění.

Mám ale strach, aby se v přílivu všech těch parodií neztratilo to, na co chtěl Reflex původně upozornit – že nový středočeský hejtman je nebezpečným populistou, který naprosto nerespektuje základní demokratické principy.

Jako ozvěna z dob totalitního režimu působí Rathovo vyhrožování snížením platů ředitelům škol, kteří se nevyjádřili k názvu nově zakládané středočeské univerzity. Ti, kteří na výzvu zareagovali, měli být naopak odměněni. S trpkým úsměvem vzpomínám na to, jak bývalá rada schvalovala snížení platů ředitelům škol jen kvůli závažným pracovním pochybením, které odhalila Česká školní inspekce. Rozhodně ne proto, že by neudělali něco, co nepatří do jejich pracovní náplně. Jenže co je Davidu Rathovi do nějaké pracovní náplně. Ordnung muss sein. A kdo to neví, ten dostane bičem. Na poslušné čeká cukřík.

Patrně nechtěný vtípek se podařil autorovi tiskové zprávy Středočeského kraje (nebo to psal David Rath sám?): „Hejtman David Rath založil univerzitu…“ Ještě donedávna jsem si myslel, že David Rath není ani osvícený milionář, ani panovník formátu Karla IV.

Za nejzásadnější ovšem považuji principiální omezení demokracie, kterého se David Rath dopustil zavázáním zastupitelů kraje k hlasování podle stranického diktátu. Kdo nebude hlasovat tak, jak hejtman určí, zaplatí 4 miliony korun. Nepochybuji, že to bude bezvadně fungovat. S demokracií to ale nemá zhola nic společného, a s mravností už vůbec ne. Všichni zastupitelé ČSSD na tento závazek poslušnosti Davidu Rathovi bez odporu přistoupili. Rathova autorita je mezi přáteli ze sociální demokracie, zdá se, obrovská. Dokonce větší než autorita Ústavy. Právě respektování Ústavy České republiky, s kterou se pokuta za neposlušnost neslučuje, totiž zastupitelé slíbili při ustavujícím jednání zastupitelstva kraje. Jenže, jak se říká, bližší košile než kabát. Co s legislativou České republiky, když v gubernii Davida Ratha platí zákony trochu jiné.

Můžeme pokrčit rameny, můžeme nad výroky i chováním tohoto pána mávnout ruku s tím, že je to jen politika... Jenže podobná politika už v historii zle zamotala mnoho lidských osudů. Abychom se časem nedivili, že proti nám nestojí už „jen“ nebezpečný populismus, ale přímo otevřené pohrdání demokracií.