Dlouhodobý propad cen a odbytu mléka a mlékárenských výrobků a razantní vystoupení zemědělců proti tomuto stavu nutí celkem logicky státní úředníky k hledání cest, jak z této šlamastyky ven. Ne všechna řešení jsou ale správná, některá dokonce mohou situaci ještě zhoršit.


Jedním z nich může být i podpora zavádění takzvaných automatů na mléko do tržní sítě. Inspirací pro tuto myšlenku byla přitom návštěva současného vedení ministerstva zemědělství na slovenské obdobě výstavy Země živitelka, tedy Agrokomplexu Nitra. Slováci totiž již na několika místech automaty na výdej mléka zavedli a údajně si to moc pochvalují. Jenže automaty na mléko instalované například na ulici nebo v blízkosti nákupních center, jak si to v praxi někteří zastánci automatů představují, je zejména zdravotně, a následně i marketingově, cesta do pekel.

Přestože jsou jistě k dispozici dostatečně vyspělé technologie týkající se hygieny výdeje mléka „na ulici“, je vhodné si především uvědomit, že z automatů by mělo téct nepasterované, tedy nezpracované a jen minimálně ošetřené mléko. Jedním z cílů automatů na mléko má být totiž umožnit spotřebiteli nákup surovinu přímo od zemědělce, jakési „skutečně pravé mléko“. To ale může být velký problém. Pravda, mléko by také se mohlo před distribucí pomocí automatu převařovat. To ale moc reklamy dobrému mléku neudělá, neboť převařené mléko je chuťově „nic moc“.

Zpět ale ke zdravotním rizikům. Podle dostupných statistik má v ČR v současné době 20 až 30 procent krav mastitidu, nemoc způsobenou bakteriemi streptokoků nebo stafylokoků, které se z vemene krávy dostávají do mléka. Lze předpokládat, že zákazník poté, co si koupí mléko z automatu, s ním obvykle nepoběží okamžitě domů, kde jej bezprostředně zkonzumuje. Většinou bude reálná konzumace mléka z automatů od doby výdeje vzdálena několik hodin. A to je problém, neboť za tu dobu se mohou v mléce pomnožit zmiňované koky, navíc v případě stafylokoků lze předpokládat tvorbu enterotoxinu. Ten nelze zničit ani varem a člověku způsobuje nemalé potíže. Dalším nebezpečím je Listeria monocytogenes - do mléka se snadno dostává z vnějšího prostředí a podle některých studií je až 40 procent mléka listeriemi kontaminováno. Listerie lze ničit varem, jenže kdo by vařil „čerstvé kravské mléko“, byť z automatu? Přece by nechtěl zničit další z potvůrek přítomných v nezpracovaném mléce, totiž bakterii Escherichia coli.

Kokteil bakterií a bacilů při konzumaci mléka z automatů až po několika hodinách pak může být velkou zkouškou naší imunity, přičemž lze předpokládat, že většina jedinců v této zkoušce nemusí obstát. Výsledkem následných střevních (ale bohužel i možná vážnějších) potíží přitom nebude zamýšlená podpora odbytu, ale i propagace čerstvého mléka, ani náhodou. Naopak možná negativní zkušenost zobecněná následně nejen na mléko z automatů bude mít patrně zcela opačný efekt.

Něco jiného je samozřejmě automat na farmě, napojený na chladicí zařízení a skutečně usnadňující prodej čerstvého mléka ze dvora. Jako alternativa k prodeji čerstvého mléka v klasických PET lahvích by to patrně pokrok byl. Instalace automatů mimo farmy ale pokrok rozhodně nepředstavuje a zcela jistě by šlo o zbytečně vyhozené peníze a v tuto chvíli neodhadnutelná, nicméně reálná zdravotní rizika.

Věřme, že i přes cenovou krizi na trhu s mlékem ministerstvo zemědělství tentokrát spasitelům lidstva podporou automatů na mléko mimo farmy nepodlehne. Už i proto, že současný ministr byl dlouholetým šéfem Státní zemědělské a potravinářské inspekce, takže by o zmiňovaných rizicích měl něco vědět.