Dnes v HN vyšel P. Kohoutovi článek „Veselé trhy a hypoteční krize". Vsadím láhev červeného, že si P. Kohout článek po sobě nestihl přečíst a druhou na to, že v HN nemají nikoho kdo kontroluje věcnou správnost článků.

P. Kohout tvrdí, že:" Ve finanční teorii existuje hypotéza efektivních trhů, která tvrdí, že jakákoli informace je vždy obsažena v tržních cenách akcií, měn, dluhopisů a komodit již v okamžiku svého vzniku. Hypotéza efektivních trhů je velmi uznávaná, je základem učiva každého kurzu investiční teorie, a existuje řada prací, které ji podporují empirií."



Ano taková hypotéza existuje. To co P. Kohout definuje bývá označováno jako silná hypotéza efektivních trhů. Je obecně přijímáno, že silnou hypotézu efektivních trhů se nepodařilo empiricky potvrdit (!!!) a proto není uznávána jako vysvětlení fungování kapitálových trhů (!!!). V rámci hlavního proudu výzkumu není nikdo významný kdo by tvrdil, že kapitálové trhy jsou tzv. silně efektivní, tj. efektivní v rámci silné hypotézy efektivních trhů.



To co měl autor článku asi na mysli je středně silná hypotéza efektivních trhů, kterou se podařilo empiricky potvrdit a bývá uznávána jako rozumné vysvětlení fungování kapitálových trhů. I když s rozvojem oboru behaiviorálních financí není její pozice tak neotřesitelná jako v 80tých letech. Podle středně silné hypotézy ceny zahrnují pouze publikované informace tj. nikoliv všechny informace.



V populárním článku je celkem jedno jak si upravíme složitou definici toho či onoho, pokud pointa zůstane zachována. Jenže pointa článku je zcela mimo jakoukoliv i populární diskusi na téma kapitálový trh. Tedy pointy má článek dvě. Každá je opravdu silná a atraktivní. No posuďte sami: „Informační zpoždění bylo více než půlroční - o nějaké efektivitě trhu nemůže být tedy řeč!" a ta druhá je o kousek dál a jde ještě o kousek dál: „Oživení akciových trhů je prakticky nezávislé na stavu ekonomiky: co hraje roli, je nálada. Proto jsou burzy tak nepředvídatelné".



Koukám na to jako vyoraná myš. Buďto se chtěl P. Kohout držet své silné hypotézy efektivních trhů a pak má skutečně pravdu. Jenže tuto pravdu nikdo dlouhá léta nezpochybňuje, protože téměř nikdo v akademickém i praktickém světě obchodníků na efektivní trhy v silném slova smyslu nevěří. Je to jako bych si vymyslel, že existuje uznávaná teorie o prospěšnosti pití piva na růst vlasů, pivo piji pravidelně a stejně jsem pořád poloplešatý ...tedy teorie nefunguje.



Možná, ale P. Kohout měl na mysli středně silnou hypotézu efektivních trhů, kterou by dávalo smysl zpochybnit. Pak ale netuším, jak z toho že trhy reagovaly opožděně vyplývá, že trhy nejsou středně silně efektivní. Za prvé je otázkou zda obchodníci neměli dobré důvody si myslet, že dojde k oživení kritického segmentu a proto ke korekci nedošlo dříve. Za druhé, i kdyby to tak nebylo, jsou známé i silnější poruchy efektivity trhu ze kterých ale nikdo nedovozuje obecné závěry, že „o nějaké efektivitě trhu nemůže být tedy řeč!". O efektivitě dává smysl hovořit pouze pokud srovnáváme jednu věc s druhou a pouze v takovém srovnání se můře ukázat, že jedna není efektivní v porovnání s druhou. Nejsem si vědom, že by autor článku cokoliv v tomto ohledu navrhoval.



Autor se buď s velkým rámusem vlámal do otevřených dveří nebo dělá silná prohlášení bez argumentace.



Druhá pointa je opravdu bizarní. Pokud je oživení akciových trhů nezávislé na stavu ekonomiky a je pouze odrazem nálady, pak už je možné opravdu všechno. Možná se jedná o krok směrem k založení nového psychologického oboru, který se bude zabývat zkoumáním společenských nálad na základě vývoje akciových trhů. Možná (a to mi přijde pravděpodobnější) autor chtěl napsat, že pro vývoj akciových trhů je nálada na trhu mnohdy důležitější než skutečný stav ekonomiky.



Myslím, že běžný ekonomický tisk snese mnohá zjednodušení a může i zůstat korektní k ekonomickému výzkumu. Koneckonců jiné články P. Kohouta, které jsem četl, jsou toho dobrým příkladem.