Jak tak trávíme krásnou dovolenou, hned se svět zdá hezčí. Pod vlivem všech těch endorfinů si dovolím trochu se nechat unést a napsat pár vět o svém muži. O tom, jak ho vidí jeho žena, láska a přítel v jedné osobě. Jistěže nebudu objektivní, mám ho přece ráda. Jistěže budu infantilní, je to přece óda na manžela. Ale kdo jiný ho zná líp než já…
Už dlouho nečtu české noviny. Můj kdysi pravidelný ranní rituál otevřít počítač, podívat se na servery jednotlivých novin a pak rychle koupit ty, ve kterých jsem našla něco zajímavého, je pryč. Kdysi to bylo jednoduché. Byla jsem vně mediálního kolotoče a hlavně tištěná česká média jsem potřebovala jako ranní kávu. Potřebovala jsem z nich čerpat informace pro mou práci a také jsem chtěla být sama informovaná.