Boj o Ústav, nebo o Archív?
V souvislosti s výhradami, které členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů vznášejí k práci ÚSTR, se množí případy kádrování radních. Od počátku mého zvolení do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů se objevuje názor, že jsem v nějakém střetu zájmů.
Výběr generálního ředitele Lesů ČR. No co? No nic.
Nevybráno. To je jasný závěr výběrového řízení na generálního ředitele státního podniku Lesy ČR.
Daniel Herman: Nový papež naznačil pokoru a civilní přístup
Máme papeže! Jméno Jorge Mario Bergoglio obletělo svět. Kardinál Bergoglio si zvolil jméno František a hned minimálně třemi momenty si získal prvenství v dějinách papežství.
Marek Benda: Obecně je plat věcí jen zaměstnavatele a zaměstnance
Po Oldřichu Kužílkovi poslal svůj názor na zveřejňování mezd lidí placených státem, i předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, který ve sněmovně často vyjadřuje k problematice zneužívání osobních dat.
Mé otázky, které jsem jim zaslal, měly posloužit především k rozpoutání debaty na dané téma. Původně jsem je chtěl jen zpracovat v krátkém článku, který by ji odstartoval, ale oba poslali delší texty, takže jsem se je nakonec rozhodl zveřejnit v celém rozsahu a každý zvlášť.
Oba ode mne dostali mail s tímto textem: Na výplatní listině státu je přes milión zaměstnanců (nejen orgány státní moci, úředníci, ale i lékaři, učitelé, hasiči, policisté, vojáci a další). Má veřejnost právo znát výši jejich platů a odměn? Všech, anebo jen některých? A kdo z nich má mít naopak právo, aby údaje o jeho příjmu byly proti zveřejnění chráněny?
A jen pro pořádek zopakuji: Diskusi na toto téma opět rozpoutalo rozhodnutí Úřadu na ochranu osobních údajů, který zahájil správní řízení s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze poté, co jeho šéfka, Lenka Bradáčová zveřejnila plat svůj i svých podřízených. Nikdo z Úřadu na ochranu osobních údajů se k tomu nyní, dokud správní řízení neskončí, nechce vyjadřovat.
Libor Stejskal
Máme právo znát výši platu lidí, které platí stát?
Na výplatní listině státu je přes milión zaměstnanců (nejen orgány státní moci, úředníci, ale i lékaři, učitelé, hasiči, policisté, vojáci a další). Má veřejnost právo znát výši jejich platů a odměn? Všech, anebo jen některých? A kdo z nich má mít naopak právo, aby údaje o jeho příjmu byly proti zveřejnění chráněny?
Debatu na toto téma opět rozpoutalo rozhodnutí Úřadu na ochranu osobních údajů, který zahájil správní řízení s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze poté, co jeho šéfka, Lenka Bradáčová zveřejnila plat svůj i svých podřízených.
Nikdo z Úřadu na ochranu osobních údajů se k tomu nyní, dokud správní řízení neskončí, nechce vyjadřovat. O názor jsem proto požádal předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu, který k problematice zneužívání osobních dat ve sněmovně často vystupuje. A Oldřicha Kužílka, jenž se dlouhodobě zasazuje o co největší otevřenost státní správy. Pan poslanec zatím svůj příspěvek neposlal, vyjádření pana Kužílka uveřejňuji v plném rozsahu.
Libor Stejskal
Myslí to Petr Žaluda vážně? Nebo tomu snad nerozumí?
V nejčerstvějším rozhovoru, který poskytl generální ředitel Českých drah Petr Žaluda internetovému portálu Aktualně.cz (Šéf Českých drah: Vystavit nás konkurenci teď není fér), jsou jeho odpovědi opět plejádou nesmyslů, polopravd a lží. Skoro mě to až vede k přesvědčení, že to nemůže být myšleno vážně, ale naopak Petr Žaluda prostě celé řadě věcí nerozumí nebo o nich prostě neví. Je to na pováženou, ale generální ředitel národního železničního dopravce České republiky je schopen tvrdit takové informace, ze kterých se jenom rychlým čtením a namátkou dá sestavit soubor ukázkových nesmyslů:
Konečná pro spotřebitele tepla
James de Candole v blogu „Konečná pro Daniela Křetínského“ (24.1. 2013) opět jasně dokazuje, že podnikání jeho agentury je převážně založeno na aktivistické podpoře finančníka Pavla Tykače a jeho těžební firmy Czech Coal. Nepřekvapuje proto, že ve svých publicistických aktivitách rezignoval na argumentační logiku.
Střípek do mozaiky aneb O paměti Miloše Zemana
Miloš Zeman je prý obdarován sloní pamětí. Nevím, co je na tom pravdy, v každém případě však je jeho paměť často výběrová, účelová nebo manipulativní. A když se mu to hodí, bez ohledu na následky. Přehlídkou takové výběrové, účelové a manipulativní paměti je i jeho sebeoslavná knížka Jak jsem se mýlil v politice z roku 2005.
Jan Hřebejk: Všechno je to jinak
Mně se tomu nechtělo věřit. A taky jsem tomu věřit neměl (viz předchozí text zde)! Informace, jak připravili Martina Dejdara kvůli podpoře Miloše Zemana o práci, byla jen taková bulvární zkratka. Rádio Jerevan vyplodilo tuto zlovolnou a kachnu jednoduše takto: Autor Jiří Stránský si posteskl, že je zklamán , (a po tolika letech v komunistickém vězení na to má právo!!!), že hlavní herec jeho seriálu fandí kandidátovi, kterého podporují komunisti. Tolik skutečnost. Nebo snad byl Martin Dejdar skutečně režisérem Bočanem a autorem Stránským vyhozen pro své politické smýšlení (ve skutečnosti jen podporu kandidátovi, se kterým sympatizuje) z práce? Je to nešťastné…
Tvůrci Zdivočelé země nechtějí Dejdara - podpořil Zemana
Mně se tomu ani nechce věřit (viz Tvůrci Zdivočelé země končí s Dejdarem. Podpořil Zemana).
