Místo avizované paniky vládla ve čtvrtek pohoda a nebývalý život v ulicích vybízel k zastavení a sledování okolního šumu. Bylo až hmatatelné, jak alespoň na chvíli žije naše krásná Praha - podobně jako kulturně blízká Vídeň - rytmem moderního města a s otevřenou náručí nabízí svůj výjimečný potenciál. Výhody pestrého města bohatého nejen díky své architektuře a mercedesům v Pařížské, ale hlavně díky jedinečnosti svých obyvatel a jejich práci.

Radní pro dopravu Karel Březina poděkoval dopoledne Pražanům, že do Prahy nejeli… Buď tedy já a statisíce lidí v ulicích nejsme Pražané, nebo nejsme v Praze. Přesto se hlásím ze Žižkova, kam jsem jako každý den v klidu a relativně rychle projel ze severního města a musím říct, že ač o tom odbory pravděpodobně nemají potuchy, pro zlepšení situace městské dopravy v Praze toho udělaly během týdne víc než drtivá většina pražských radních pro dopravu a primátorů za poslední dlouhá léta.


Jediná "dopravní zácpa" byla ve čtvrtek ta cyklistická. Tu a tam se před Vyšehradským tunelem muselo chvilku čekat, protože uvnitř je jen úzký průjezd, kam se musí vejít kola i pěší, v obou směrech.

Rozhodně není řešením, aby nejezdila veřejná doprava. Právě naopak. Veřejná doprava má mít v moderním městě investiční prioritu. Dnes tomu tak zdaleka není. Město by se mělo věnovat podpoře pěší dopravy. Jenže dnes pěší doprava nemá na magistrátu žádné zvláštní zastánce. Drtivá většina peněz se cpe do Blanky, tedy vlastně do tunelování a parkování.

A výsledek čtvrtečního experimentu s minimálně desetkrát větším množstvím lidí na kolech než obvykle? Klidná doprava, žádné zácpy a naopak spousta lidí v ulicích. Spousta pohybujících se lidí, a ne stojících aut. Podle střízlivých odhadů a čísel ze sčítačů cyklistů tvořili lidé na kolech až 30% podílu na dopravě. Trocha tápání s hledáním trasy, nezvyk, ale celkově úsměvy na rtech Pražanů, kteří do města, aniž by o tom dopravní radní Březina něco tušil, nakonec vyjeli. Pohodová nálada, spousta nečekaných setkání a zážitků s vědomím, že se Praha konečně v něčem pozitivním dotáhla na Vídeň, Amsterodam nebo Kodaň, metropole považované dlouhodobě za metropole s nejvyšší kvalitou života.

Počty cyklistů v těchto městech byly tentokrát pražskými čísly směle atakovány. Ono to totiž i na kole jde a kdo říká, že ne, tak ať si vzpomene na dnešní den!

A propos, co dělal pan primátor?

Jaké ponaučení by si z toho měli vzít (nejen) pražští politici a radní?
• Jízda na kole je doprava, která má ve městě značný (bohužel dlouhodobě nevyužitý potenciál)
• Začněte s ní konečně počítat, ve čtvrtek zachránila město od kolapsu a nestálo to ani korunu
• Na kole jezdí rozumní lidé, kteří ve čtvrtek podrželi českou ekonomiku, ne žádné „socky“...
• Statisíce lidí dnes zjistilo, že to je i v Praze na kole možné a dokonce dost příjemné - konec předsudkům, stojí to za to jezdit normálně, každý den, celý rok…

Pro uklidněnou na závěr:



A ještě jeden odkaz: Víte, jak to vlastně všechno začalo?

Vít Masare, Auto*Mat