Pravda o zákoně o veřejných zakázkách
Podle článku Petra Holuba na Aktuálně.cz se prý Věci veřejné a koaliční poslanci neoprávněně chválí za novelu zákona o veřejných zakázkách. Jaká jsou tedy fakta?
Co nás čeká příští rok?
O Vánocích většinou přemýšlíme, co máme letos za sebou a co nás v budoucnu čeká. V posledních měsících se na nás navalilo mnoho nepříjemných zpráv navozujících pocit, že se v naší zemi snad nic dobrého neděje. Pravda je samozřejmě jiná. Pojďme tedy vyvážit tento nesoulad a podívejme se na ty dobré zprávy. Jaké dárky nám politici položili pod vánoční stromek?
Zřízení parlamentní vyšetřovací komise korupci nevyšetří
Volání po zřízení občanských a sněmovních vyšetřovacích komisí, které by měly odhalit, kdo rozkrádal tuto zemi, opět znělo minulý týden médii. Do kamer a mikrofonů volali tentokrát odboroví předáci, tedy vedoucí funkcionáři organizace, která dvacet let aktivně spoluvytváří společenské poměry v naší zemi. Dvacet let, které měli na to, bránit jejímu rozkrádání a korupci. V posledních týdnech republika zažívá doslova dostihy v protikorupčních výzvách, apelech, a stížnostech. Co si o tom myslet?
Hazard musí platit státu víc. A bez výjimek.
Na zasedání Poslanecké sněmovny v těchto dnech bude na programu vedle státního rozpočtu země i návrh na zdanění hazardu. Je to až symbolické. V čase ekonomických škrtů se nám nabízí skrze spravedlivé zdanění neobhajitelných výjimek pro hazard. Lze tak získat pro stát až devět a půl miliardy Kč. Nikoliv jen sedm miliard, jak navrhuje ministr financí Kalousek. Půjde jen o to, pro jakou variantu zvednou zákonodárci ruku. Pro variantu Věcí veřejných, anebo variantu pera ministra Kalouska.
Zachování stravenek má smysl
Termín schvalování návrhů k vládní daňové reformě v Poslanecké sněmovně se kvapem blíží. Reformní novela obsahuje několik citlivých bodů, na kterých se postoje politických aktérů dramaticky tříští. Věřím, že jen prozatím.
Miroslav Kalousek pomáhá s plněním programu VV
Tlak Věcí veřejných a vyjednávání s ministrem financí Kalouskem přinesl své ovoce. Poprvé za dvacet let - a je nepochopitelné proč až dnes a ne už dávno - se čeští občané dočkali možnosti dobře zainvestovat, podpořit stabilitu státu a přitom navíc vydělat víc než při uložení svých úspor v bankách. Stát se svým způsobem akcionářem státu. Na ministerstvu financí se podařilo získat před několika měsíci garanci, že bude naplněn další bod volebního programu Věcí veřejných - občané začnou mít možnost nakupovat státní dluhopisy se stabilním a výhodným úrokem, vyšším než u bank a dalších finančních institucí. Poprvé a konečně politická reprezentace umožnila, aby na dluhopisech vydělávali také občané, nejenom výhradně fondy a velké finanční domy.
Jsem rád, že právě nabídnuté státní dluhopisy mají u občanů tak velký úspěch, což potvrzuje jejich masivní nákup a nečekaně rychlá oblíbenost této investice mezi lidmi. To, že se během jednoho dne prodala celá polovina nabízených dluhopisů, dokumentuje, že tento bod volebního programu VV měl své nezpochybnitelné opodstatnění. Možnost nakupovat dluhopisy a získat tak vyšší úroky je užitečná zejména v době, kdy jsme všichni sužování škrty v rozpočtu. Jde o další opatření, které alespoň částečně kompenzuje úsporná opatření, dotýkající se nás všech. Je proto potřeba nabídnout mnohem větší množství státních dluhopisů občanům a rozšířit tak jejich šance investovat výhodněji vlastní ušetřené peníze. Věci veřejné hájily zavedení prodeje státních dluhopisů občanům, podporují i výrazné rozšíření množství dluhopisů, které budou k dispozici pro občany. Budeme dělat vše pro to, aby velmi výrazné rozšíření možnosti občanů zainvestovat do státních dluhopisů přijalo za své i ministerstvo Miroslava Kalouska.
Občanům se po vzoru mnoha zahraničních zemí nabízí jedinečná šance dobře a konzervativně investovat a bezpečně získat vyšší zúročení než v bankách. Stát tak dává šanci na zisk svým občanům, ne vzdáleným, často zahraničním bankám. Zkušenost řady států navíc potvrzuje, že finanční půjčky od domácí veřejnosti vedou občany k zodpovědnějšímu zájmu o státní finance a výši státního dluhu. Jednoduše vítězí logika věřitele, kterému není lhostejná finanční kondice jeho dlužníka, ač na splacení dluhu vydělává. Občané-věřitelé mnohem citlivěji a obezřetněji sledují, jakým směrem se vydávají státní finance, zda se skutečně smysluplně šetří, zda se politická elita chová hospodárně a ekonomicky zodpovědně. Mnohem více dohlížejí, jak se s veřejnými financemi hospodaří. Vedle zjevných ekonomických přínosů, tak dluhopisy pro občany přináší i výchovný a morální efekt a vedou k větší zodpovědnosti.
Státní dluhopisy v tak nejisté současnosti představují i bezpečné a stabilní uložení naspořených peněz občanů s poměrně rozumným úrokem. Téměř úplné vyprodání emise dluhopisu pro občany během osmačtyřiceti hodin potvrzuje, že se vyplatilo trvat na zavedení této možnosti a na garanci resortu financí, že občané budou nakupovat za výhodnějších úroků než při uložení peněz v bankách. Navíc prodej dluhopisů představuje možnost, jak relativně levně a z domácích zdrojů financovat státní dluh, čili opět chytře ušetřit, protože jenom splácení úroků ze státního dluhu stojí desítky miliard.
Těší mě, že mohu v souvislosti se zavedením státních dluhopisů pro občany konstatovat, že Miroslav Kalousek plní volební příslib VV. I u dalších vydávaných státních dluhopisu musí platit, že budou čitelné a standardní a navíc dostupné občanům v dostatečném množství. Mohu garantovat podporu Věcí veřejných pro toto řešení.
Nikdy jsem nevzal úplatek
Pan poslanec Huml - osamělý ve sněmovně - se snížil na úroveň té nejodpornější lidské ubohosti, když se rozhodl mediálně šířit naprosto nepodloženou a nesmyslnou pomluvu, že jsem si prý v roce 1995 řekl o úplatek.
Mám dostatek důkazů, že se příběh, který šíří, nemohl odehrát, ale ty si nechám k soudu, protože Humlovo vystoupení mě nutí podat žalobu pro pomluvu na Stanislava Humla a jeho údajný zdroj. Když jsem mu zavolal, samozřejmě mi neřekl, o koho jde. To bude tedy muset zveřejnit u soudu, abych mohl žalobu rozšířit i na toho, kdo s tímto neuvěřitelným a nesmyslným příběhem přišel.
Zdůrazňuji, nikdy jsem si v souvislosti s novinářskou prací o úplatek neřekl a nikdy jsem žádný úplatek nepřijal. Tím bych se totiž stal vydíratelným a ve výsledku by to ohrozilo celý pořad na Vlastní oči, jehož jsem byl deset let šéfredaktorem. Ze všeho nejvíc je ale zarážející postup Stanislava Humla, který se snížil k medializaci naprostého nesmyslu. Ani nepočítám, kolikrát jsem po dobu spolupráce s panem Humlem, když jsem šéfoval také pořad Snídaně s Novou, ve kterém pan Huml účinkoval, slyšel, že jako policista a dopravní expert bral úplatky. Nikdy bych ovšem nic takového nezveřejnil bez důkazů. Stejně jsem nikdy nezveřejnil informace, které se ke mně opakovaně dostávaly, když jsem byl ministrem vnitra, že z policie musel pan Huml odejít, aby nebyl vyhozen.
Považuji to za etický princip, protože kdokoliv si o komkoliv může vymyslet cokoliv a šířit pomluvy bez důkazu je čisté lidské svinstvo. Pan Huml se k němu dnes snížil a ukázal tím svou úroveň, proto se obrátím na právníka, abych na něj a na zatím neznámého dalšího pachatele podal žalobu.
Hlas pro legalizaci konopí pro léčebné účely. Měla být už dávno.
Před skutečností, že marihuana může pomáhat zmírňovat následky některých nemocí, strkali čeští politici i celé ministerstvo zdravotnictví dlouhá léta hlavu do písku. Z ignorance nebo zbabělosti? To už je jedno.
Tak dlouho zavírali oči před tím, že marihuana pomáhá lidem s roztroušenou sklerózou, s Parkinsonovou chorobou, s rakovinou a dalšími nemocemi, až se lidé na politiky i ministerstvo zdravotnictví prostě vykašlali. Začali si sami pěstovat marihuanu a provozovat samoléčbu. A tak docházelo v České republice k tragikomickým příběhům, kdy policie zatýkala vážně nemocné pěstitele marihuany s cílem uvrhnout je do vězení, kde ale kvůli smrtelné nemoci být nemohli. Úřady tápaly, policie rovněž a tragičnost situace se jen stupňovala.
Marně odborníci a novináři, včetně mě, žádali laxní ministerstvo zdravotnictví, ať iniciuje kvalifikovaný výzkum léčebných účinků marihuany, což by nakonec samozřejmě muselo vyústit v promyšlenou legalizaci marihuany pro léčebné účely.
To, co se neodvážilo udělat české ministerstvo zdravotnictví, nakonec provedli v zahraničí. Takže dnes je nevyvratitelně dokázáno, že marihuana u určitých nemocí pomáhá zmírňovat utrpení pacientů. Logickým krokem proto je, aby konečně po letech spánku procitli i čeští zákonodárci a marihuanu pro léčebné účely legalizovali po vzoru vyspělých zemí také v České republice. Když jsem to navrhoval vloni z pozice ministra vnitra, obával jsem se postoje protidrogové policie. Byl jsem však velmi příjemně překvapen, že i její experti za přesných podmínek použití marihuany pro léčebné účely tuto liberalizaci přístupu podporují. Kladně se k tomuto kroku konečně staví i řada poslanců.
Že by konečně svítalo na lepší časy a mohli bychom odstranit kocourkovskou praxi českého státu, kdy si nemocní pěstují marihuanu pokoutně a ve stálé obavě, že jim budou rostlinky marihuany pro jejich léčbu vypleněny policií? Doufejme.
Je ale třeba upozornit, že nejde v žádném případě o legalizaci marihuany pro rekreační účely. Odborníci navrhují, aby marihuana pro léčebné účely byla pěstována za přísné kontroly čistoty a koncentrace THC, nikoliv v domácnostech, kde nikdo netuší, jaké množství účinné látky obsahuje. Aby léky byly vyráběny za přísného dohledu a nemocným je mohli předepisovat specializovaní lékaři na konkrétní státem určené diagnózy. K dispozici by pak byly ve specializovaných lékárnách. Nikdo asi nebude zpochybňovat, že je třeba využít každé možnosti jak zmírnit utrpení nemocných. Před námi stojí jedna z nich.
„Chytrý marketing TOP 09“, aneb říkáme věci, tak jak se nám hodí
Nedávno oznámil předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Gazdík, že Věci veřejné potopily návrh TOP 09 na snížení DPH pro knihy, tiskoviny a léky. Jsme opravdu svědky sociálně empatického přístupu strany TOP 09, která jinak navrhuje škrty na hranici únosnosti a jejíž místopředseda, ministr financí Kalousek říká, že Češi si žijí jako prasata v žitě? Anebo jde jen o populistický výkřik pana Gazdíka s cílem odvést pozornost od snahy zvednout DPH ještě o něco výš, za drobný ústupek?
C je správně. Jde o další z manipulací občanů této země. Pan Gazdík jaksi nezdůrazňuje, že TOP 09 prosazovala devatenáctiprocentní DPH na všechno ostatní. Na potraviny, nápoje, energie, jízdné, byty atd. atd. Prostě na všechno, co je k životu potřeba. A Věci veřejné naopak prosadily sociálně citlivější přístup – totiž to, že sazba DPH nebude 19%, ale 17,5%, což ušetří občanům této země desítky miliard korun. Devatenáctiprocentní sazba DPH v podání TOP 09 by totiž podle ekonomických expertů VV mohla znamenat významný nárůst nákladů občanů, pro rodinu s dvěma dětmi o 521 korun měsíčně – v součtu tedy o víc než šest tisíc ročně.
Toto je pro nás nepřijatelné. Proto návrh TOP 09 Věci veřejné vetovaly. Navíc jsme prosadili plnou kompenzaci zvýšené DPH pro rodiny s dětmi, v duchu našeho postoje, že pracovat a vychovávat děti se v této zemi musí vyplácet. Stejně tak jsme prosadili, že zvýšené DPH se musí kompenzovat seniorům, protože společnost bez solidarity s těmi, kteří se nemohou bránit ztrácí právo na existenci. Ano, návrh pana Gazdíka snížit sazbu DPH na noviny, knihy a léky vypadá lákavě, zvlášť když se zamlčí, že TOP 09 torpédovala návrh Věcí veřejných uplatnit sníženou sazbu DPH na základní potraviny, abychom pomohli těm nejpotřebnějším. Zmírnilo by to drastické škrty, které TOP 09 prosazuje a které ohrožují ty nejchudší v této zemi. Jak prospěje těm, kteří mají problém vyjít s penězi tak, aby zaplatili nájem a aby jejich rodiny měly co jíst, když snížíte sazbu DPH na knihy, které si nemohou stejně dovolit? Ano, snížená sazba DPH na léky vypadá opravdu lákavě když vynecháte, že Věci veřejné prosadily v rámci hádky o podobu zdravotní reformy to, že v každé skupině léků musí existovat jeden, za který se neplatí. To je skutečná pomoc potřebným, zatímco návrh pana Gazdíka znamená třeba sníženou sazbu DPH na tak potřebný lék jako je Viagra a řadu dalších podpůrných léků.
Samozřejmě nechci tvrdit, že by nebylo skvělé snížit DPH na léky, noviny, knihy, kdyby na to tento stát měl. Pomíjím, že by se tím snížila DPH také na porno časopisy a brakovou literaturu. Spíš mě zajímá jiná otázka. Proč, až na to budeme mít, snižovat DPH jenom na knihy, když už jde o kulturu? Proč ne na kinematografii, proč neulevit také divadlům nebo výtvarným umělcům? Proč nezlevnit vstupenky na koncerty a tak dále a tak dále. Kéž bychom jednou měli veřejné rozpočty v takové kondici, abychom mohli domlouvat takovéto úlevy. Pak budou Věci veřejné první, které sníženou DPH na léky a kulturu budou navrhovat.
S TOP (09) k VLÁDĚ
Co taková jedna plachta dokáže prozradit o aktuální české politické situaci a pohnutkách některých poslanců. To se mi potvrdilo na pátečním zasedání sněmovny, kdy sociálnědemokratičtí poslanci na schůzi přikráčeli s velkou omšelou stanovou plachtou. Opominu žonglérské cvičení, které s ní nad lavicemi poslanců předváděli, když ne a ne ji rozvinout. Přejdu i ten nelibý zápach, který se z ní po celou dobu vinul a potrhoval, že stanová plachta funguje pravidelně jako reklamní tlampač a obušek na všechny vlády. Podle ošoupanosti a nelibé vůně bylo znát, že se pak odkládá kamsi do nevětrané garáže. Podobně jako politická protestní floskule, která na ní byla a očividně je využívána jen, aby se neřeklo a jako slovní beranidlo proti jakékoliv vládě, která se namane. Namísto věcné debaty, jakýkoliv konstruktivních návrhů a vůle nalézt alespoň elementární shodu a konstruktivní smír.
Mě spíš zaujala jiná okolnost, jak plachtou socialisté bezostyšně zakryli všechny lavice ve svém okolí, včetně sousedských komunistických zákonodárců. Měl jsem pocit, že popotahování s plachtou naznačuje, kam se sociální demokraté chtějí do budoucna ubírat, nalevo a za jakoukoli cenu. To vše s cílem zakrýt, zastínit komunisty za všech okolností a všemi způsoby. Zároveň mi přišlo komické, jak sociální demokraté úzkostlivě točili plachtu za červeným světýlkem televizních kamer, nehledě na vážnost situace, svoji odpovědnost a legislativní roli.
Nejvíc mě však uvádělo v úžas, jak se ty desítky do té doby vážných sociálnědemokratických tváří úzkostlivě soustředilo na pobledlý nápis STOP VLÁDĚ a zejména, aby jim nikdo neupravil text podle kuloárních ševelů, které putují sněmovnou již týdny v duchu S TOP (09) k VLÁDĚ.
Tak jsem zvědav, co nám plachta napoví, co ukáží nejbližší měsíce….zda bude plachta opět složena a zastrčena do vlhkých koutů politického odkladiště k dalším slovním cirkusům, nebo naopak se její slova, či pohnutky českých socialistů stvrdí.
