Jaro není a nebude?
Když jsem dnes na iDnes zaznamenal dva články na téma „Už žádné jaro“, kde jsou citace mých dvou vážených kolegů, Honzy Pretela a Petra Dvořáka, tak jsem si řekl, že by to chtělo prověřit trošku netradičně. Úvodem bych rád zdůraznil, že i já jsem toto téma několikrát zmínil a jsem přesvědčen, že rychlejší přechod ze zimy do léta v nás vyvolává pocity ztraceného jara. Vždy jsme to dokladovali pouze zvyšující se průměrnou měsíční teplotou. Pokud tomu tak je, tak by se měl v průběhu posledního cca desetiletí změnit i tzv. roční chod teploty.
Výška tlak teplota rosný bod
izobary
980 hPa, 05330 05528 05730
990 hPa, 05030, 05223, 05722, 06030
...
Výstup Praha:
výška, tlak, teplota, rosný bod
305, 990, 12.0, 9.4
800, 939, 15.1, 9.0
4610, 587, -5.3, -16.3
...
Mladší si myslí, že jsem se zbláznil. My starší však víme, že je výše ukázka části meteorologické zprávy pro plachtaře, kterou vysílal československý rozhlas každý den ráno v 8:30 od roku 1953 až do začátku 90. let minulého století. Hodně z nás si tuto zprávu zapisovalo a posléze podle ní nakreslilo přízemní synoptickou mapu, přeborníci uměli kreslit přímo z poslechu. Byla to jedna z mála možností, jak se veřejnost mohla dostat k pořádné informaci o počasí. Dnes je dostupnost meteorologických informací širší a jednodušší.
Globální klimatický rozvrat
Uznávám, nadpis je poněkud provokativní. A není můj. Vypůjčil jsem si toto slovní spojení z přednášky dr. Holana, kterou jsem měl možnost si v úterý poslechnout (www.veronica.cz). Pravda, ani on není autorem, ale pouze horlivým propagátorem (globalclimatedisruption.com).
Země je nejblíže Slunci a je zima (?)
Zajímavý dotaz jsem dnes ráno odpovídal v rámci svých klimatologických aktivit. Tázající chtěl vysvětlit proč je u nás zima, když je Země nejblíže Slunci a ptal se, zda lze srovnat teploty na jižní a severní polokouli ve stejných sezónách a na protilehlých místech zemského globu.
Odpověď je zdánlivě jednoduchá, ale ve svých souvislostech hodně komplikovaná. Nejprve zůstaňme, pro jednoduchost, na horní hranici atmosféry, kde známe hodnoty tzv. solární konstanty. Ta nám popisuje intensitu slunečního záření dopadajícího na horní hranici atmosféry, ale při střední vzdálenosti Země od Slunce. Její hodnota je stanovena na 1367 W/m2, dnes je měřená z družic s vysokou přesností a je známo, že se pohybuje od 1365 do 1367 W/m2. Skutečné množství sluneční energie v průběhu roku kolísá v závislosti na vzdálenosti Země od Slunce (a tedy je nejvyšší je-li Země v perihéliu, tzv. přísluní a nejnižší v aféliu). Rozdíl těchto dvou vzdáleností je cca 5 mil. km, což se zdá být hodně, ale jsou to cca jen 3% celkové vzdálenosti. V této nejbližší vzdálenosti se Země nachází cca 2 týdny po zimním slunovratu (a tedy začátkem ledna), kdy se na severní polokouli rozbíhá, a někdy i vrcholí, zima. Je tedy vidět, že na přízemní teploty a jejich rozložení v čase (v průběhu roku) a prostoru (u zemského povrchu) mají podstatně výraznější vliv jiné okolnosti než vzdálenost od Slunce a množství energie dopadající na horní hranici atmosféry. Je jich několik (a určitě na některé zapomenu):
Život přináší změny
Před koncem jednoho a začátkem dalšího roku nechci příliš unavovat, ale postůjte a zamyslete se společně se mnou. Říká se, že změna je život. I já jsem si do svého dalšího pracovního života připravil změnu. Po zralé úvaze jsem se dohodl, že přestanu být nejvyšším meteorologem (viz můj životopis na tomto blogu) a vrátím se ke klimatologii.
Devět let jsem byl součástí nejvyššího vedení Českého hydrometeorologického ústavu, devět let jsem byl náměstkem ředitele pro meteorologii a klimatologii. Mohu-li se ohlédnout, tak:
Stříbrná medaile
Evropská meteorologická společnost ocenila jednoho z autorů modelu ALADIN. Ano, autorsky se na vývoji předpovědního modelu ALADIN podílely od roku 1991 desítky (možná i stovky) meteorologů, programátorů, fyziků, matematiků a dalších. Ale dnes oceněný francouzský inženýr Jean-François Geleyn je jedním z mála, který je s ALADINem od jeho počátků dodnes. Je jedním z mála, který své vize dokázal uvádět do praxe a to ne vždy za nadšeného souhlasu ostatních. Úspěšnost, stabilita a využitelnost ALADINA a jeho produktů v meteorologických službách mnoha zemí hovoří za vše.
Priority meteorologů ve světě (i doma)
Světová meteorologická organizace zveřejnila začátkem června seznam svých priorit, které vyplynuly z nedávno skončeného Kongresu. Česká republika je členem této významné mezinárodní organizace a měla by tedy tyto prioritu vzít v úvahu. Národní meteorologickou službou je v České republice ČHMÚ a právě ČHMÚ je zodpovědný za realizaci těchto, a nejen těchto, priorit a dohod. Pojďme se zamyslet, co nám tyto priority přinášejí a jak jsme připraveni na ně reagovat.
Průměrná teplota v létě
Už jsou to dva dny, kdy jsem zde všem blogerům a dalším popřál slunečné léto a další příjemnosti (ZDE). Nechci se vracet k zajímavé diskusi, kde mi bylo podsouváno, že jsem nějak skrytě v tomto přání hovořil o globální klimatické změně. Nehovořil. Ale Tužka (… mé pozdravení, paní Tužko) mě požádala o teploty za celé 20. století.
Léto, budiž pochváleno
Citátem klasika bych rád navodil příjemnou, klidnou a létu odpovídající atmosféru. Přeju všem spolublogerům, diskutujícím, správcům, webmasterům, sousedům, přátelům, známým i neznámým přiměřeně teplé, na letní deštíky nepříliš bohaté a dostatečně slunečné léto. V práci chvíle plodné a na dovolené klidné chvilky bez mobilů a webů.
Jsem lhář, dozvěděl jsem se v diskusi
Před časem jsem oponoval sdělení serveru iDnes, který citoval prezidentovo vyjádření o neexistenci oteplování v první dekádě 21. století. Nezabýval jsem se žádnými trendy v řadách, ale vzal jsem (podle mě zcela logicky) desetileté průměry a ukázal jsem, že zmiňovaná dekáda byla teplejší než dekády předcházející (přesněji než několik dekád předcházejících). Můj prvotní záměr směřoval pouze k České republice, ale se znalostí diskutujících jsem přece jenom přidal pro srovnání jednu globální řadu. Moje chyba, měl jsem zůstat na úrovni Česka, nebo jsem měl předložit srovnání s více globálními řadami. Musím však přiznat, že jsem byl docela překvapen, když mě diskutující „karlos“ nazval lhářem, navíc pod jiným blogem. Pochopil jsem to až po přečtení Kremlíkova blogu, na který se „karlos“ odvolal.
