Klimatologie je zjednodušeně řečeno věda o průměrném počasí. Průměrná teplota, průměrný úhrn srážek a délka slunečního svitu, ale také pravděpodobnost výskytu extrémních teplot nebo přívalových srážek na nějakém místě (Horní Dolní u Lhoty), v regionu (jihozápadní Morava), oblasti (střední Evropa) nebo dokonce na celé Zemi.


Mediálně zajímavé jsou samozřejmě extrémní hodnoty. Nejvyšší teplota 40,2°C byla v Česku změřena 27. července 1983 v Praze – Uhřiněvsi. To je zajímavá informace, která však musí být doplněna sdělením, že na klimatologických stanicích v Česku měříme maximální teploty denně od roku 1775, v poslední době na více než 200 místech a tato hodnota je nejvyšší zatím naměřená.

Teplotní extrémy však jsou i další, i když „méně“ významné. Např. nejvyšší teplota 29,4°C na Lysé hoře v Beskydech byla změřena 5. července 1957 (měření od roku 1897), nebo nejvyšší teplota v pražském Klementinu 37,8°C byla změřena v den absolutního českého rekordu (27. 7. 1983) a všichni už ví, že na této stanici měříme maximální teploty od roku 1775. Poptávka po rekordech však donutila klimatology na celém světě hodnotit i tzv. měsíční nebo dokonce denní rekordy (nejvyšší teplota naměřená v Česku za měsíc leden je 18,8°C v Ústí nad Labem, místní část Vaňov nebo nejvyšší teplota v Česku změřená ve významný den 28. října je 25,9°C z roku 1989 v Bohumíně). Stejně tak je možné se zabývat nejnižší naměřenou teplotou, nejvyšším denní úhrnem srážek, nejvyšším tlakem vzduchu, maximálním nárazem větru apod. Takto lze stanovit „rekordy“ pro každou stanici, každý okres, každý den a obávám se, že i pro každou hodinu a dokonce i kratší časový interval.

A já se musím ptát. Qui bono? V čí prospěch? O čem vlastně vypovídá taková informace, že teplotní rekord dnešního dne byl/nebyl překonán? Rekordy absolutní nebo měsíční jsou klimatologicky zajímavou informací, která vhodně doplňuje charakteristiku dané lokality nebo oblasti. Pokud vychází z dostatečně dlouhé řady pozorování (minimálně 30 let), tak je cennou informací hodnota samotná i pravděpodobnost jejího opakování. Rekordy vztažené k jednomu kalendářnímu dni jsou však pouze mediálním balastem, který může zaplnit volné místo na tiskové straně, ale jiný význam nemá. Pravdou je, že jsou tyto informace v elektronických médiích značně sledované a redaktoři se tomuto zájmu zcela pochopitelně přizpůsobují. Může se zdát, že je medializace těchto klimatologických nesmyslů ku prospěchu samotných klimatologů. Zájem laické, odborné, politické i ekonomické „veřejnosti“ je v dnešním globálním světě nutnou podmínkou existence, ale počasí a podnebí se dotýká všech i bez denních rekordů.