Nedělej ty vánočky tak kolosální,
aby se ti nerozpadly vlastní mocností. To údajně říkala Werichova babička jeho matce. Ikarský mýtus a varování věže z Babylonu jsou neustále aktuální, navzdory tomu, že se tváříme, že se nás už dávno netýkají. Zatraceně se nás týkají, protože mluví o tématu zvaném „hranice“, tématu týkajícím se všech oblastí lidského počínání.
Odysseův syndrom
Štvaný muž, Múzo, bloudí sinými moři, ztroskotal svoje lodi, přišel o všechny druhy...
Bohyně pláče
Historka o tom, jak mě na dýchánku u Nosticů Josef Dobrovský polil kávou, stejně jako zpráva, že jsem se pohádal s Jungmannem, když odmítl zařadit do Slovníku můj příspěvek „šprťouchlata“, zatímco Palackého „šoufky“ tam ponechal, se nezakládají na pravdě. Jediné, co souhlasí, je skutečnost, že spolu s modrým abbé jsme prosazovali pozdrav: „S Bogom Hospodinym zdráwi zůstáwegte!“
Věhlasný zadeček
Doufám, že neprovozuji nepovolenou reklamu, když napíšu, že mám emailovou schránku na stránce s názvem Seznam. Otevírám ji téměř denně a mé oko se nevyhne zprávám zde uveřejňovaným. Rubrika „super.cz“ přinášející zprávy ze společnosti mě uchvacuje svými okouzlujícími titulky. Po textu pod nimi se již nepídím, neboť vím, že je plytký a nepřinese mi již dalšího potěšení. Ale titulky rozvíjejí fantazii jak poupátko.
Norsko není daleko
Jon Oystein Flink: Sex, smrt a manželství. Nakladatelství Vakát, Brno, 2011, 103 stran
Adventní úvaha
V Baťově VÝBĚRU z třicátých let, který jsem kdysi našel na půdě, byl zajímavý článek o tom, jak mazaný britský podnikatel, majitel uhelných dolů v černé Africe, donutil líné negry k usilovné práci. Oni totiž byli ochotní fárat a rubat uhlí, ale jen do výše svých životních potřeb: když vydělali na živobytí do konce měsíce, opustili pracoviště a vrátili se tam zase až prvního v příštím měsíci. To majitele hnětlo, neb mu to přinášelo malý výdělek. Jeho snaha podpořit výkon vyšší mzdou byla odměněna jen tím, že dělníci pracovali o nějakou dobu méně; potřebovali prostě svou jednu libru (nebo kolik) a když ji vydělali, s prací skončili.
De stupidīs
Pitomec je tvor, který způsobuje druhým škodu, aniž by sám získal jakýkoliv prospěch. INTELIGENTNÍ člověk vám prodá ojeté auto tak, že na tom oba vyděláte, BANDITA vás okrade, ZOUFALEC prodělá, zatímco vy vyděláte a PITOMEC vám to auto naboří. Žádný učený z nebe nespad, praví přísloví a zkušenost k tomu dodává: zato pitomce, jako by vidlemi házel. Je až s podivem, že tak frekventovaný jev, jakým je výskyt pitomců, se dočkal vědeckého zpracování teprve v době nedávné. Je to možná dáno schopností adaptace a určitého otupění, což postihl již Karel Havlíček, když o pitomci Lávrovi, který každoročně věšel holiče na šibenici, napsal: Divili se lidé, mrzela je dost / na tom dobrém králi tato ukrutnost. / Co však král chce, zdrávoť pro poddané, / tak nakonec zvykli si Iračané / na tu podivnost.
Mám pocit, že něco je špatně
Byl jednou jeden muž a ten se chtěl dozvědět něco o mysli, ne v přírodě, ale ve svém osobním počítači. I zeptal se ho (zajisté svým nejlepším fortranem): „Počítáš, že budeš někdy myslet jako lidská bytost?“ Počítač se dal do práce a začal analyzovat své vlastní schopnosti. Výsledek nakonec vytiskl na papír, jak to takové stroje dělávaly. Muž si s nedočkavostí běžel pro odpověď a četl tato bezvadně vytištěná slova: TO MI PŘIPOMÍNÁ NĚJAKÝ PŘÍBĚH
Pocta Karlu Jaromíru Erbenovi I.
Uprostřed významných zpráv o českém účastníku pokerového turnaje, Kocourkových milionech, ministrech, dubech a pařezech, nemluvě o úchvatných fotkách sexy modelek, jaksi unikla pozornosti skutečnost, že 7. listopadu (když už neslavíme VŘSR) bylo dvousté výročí narození jednoho z největších českých básníků. Člověka, jehož si skutečně můžeme vážit.
O popleteném lidstvu
Frank Tashlin: The bear that wasn´t, 1946. Česky: O popleteném medvědovi, Svoboda, 1947.
Animovaný film (zdaleka nedosahující působivosti knížky), 1960
