„Přijíždíme do Poděbrad, na téčko, šestýho dvanáctý dva tisíce pět…“, hlásí pro kameru jeden z mužů uvnitř automobilu.

„Téčko“, to je v hantýrce společnosti ČEZ Měření skrytá podzemní odbočka na přívodu elektřiny. Videozáznam ČEZu, který v úterý 2. února zveřejnil právník a kandidát strany Suverenita Jan Rytíř, ukazuje, jak takový zátah na údajného majitele téčka vypadá.

Tentokrát ovšem mise skončila tragicky. Kamera, kterou si černá komanda – jistěže bez předchozího svolení dotyčných – operaci dokumentují, našla v garáži tělo domnělého zloděje proudu, který právě spáchal sebevraždu.

Poté, co velitel oddílu kameramana vzrušeně pobídl „Toč to!“, následoval ještě víc než minutový záběr na tělo s kaluží krve a na plačící manželku, která do garáže vešla spolu s inspekcí ČEZu. Intimní, krutě realistické záběry patrně byly součástí dokumentačního videa a spisu o domnělém téčku. (Předpokládáme, že ČEZ z piety či z právních důvodů případ odložil ad acta.)

Právo na soukromí a právo vědět

Jan Rytíř dlouhodobě zastupuje lidi, kteří se s ČEZ Měření a jeho drsnými praktikami potýkali nebo potýkají. To ale věrohodnost videa, vzhledem k jeho obsahu, nijak nesnižuje. Na záběrech není žádná stopa pozdějších úprav, kromě podtitulků v první části sekvence, které „dovysvětlují“, co vidíme. A které někomu mohou připadat tendenční („pracovník ČEZ vyhrožuje…“). Ani to ale nemohl být důvod, proč záběry nepublikovat v původní, autentické podobě.

Lidé, kteří se v záznamu objevují - máme samozřejmě na mysli hlavně domácnost, u které lidé z ČEZu zazvonili -, zůstávají v anonymitě. I tak je zřejmé, že vdově po mrtvém, stejně jako příbuzným nebo přátelům, mohou záběry z osudného dne přivodit nová traumata.

Na druhé straně stojí veřejný zájem na právu na informace. Odpovědnost novinářů spočívá v tom, porovnat toto právo s právem na soukromí a zachovat se podle toho, jakou mají obě veličiny v daném případě váhu. O to jsme se pokusili i tentokrát.

Minutu jsme vystřihli

Video jsme nejdřív zveřejnili v podobě, v jaké ho dostala k dispozici i jiná média. Tedy s rozostřenými záběry soukromých osob. A včetně závěrečné šokující pasáže, která mimo jiné – a úplně jinak, než předchozí „soustředěný tlak“ při rozhovoru mezi dveřmi - vypovídá o „citlivém“ přístupu zaměstnanců ČEZ Měření.

Normální člověk, a snad i novináři, kterým je někdy podsouván „hyenismus“, by v takovém případě sklopil oči a vypnul kameru. Nefilmoval tragédii dál, nehrál si s přiblížením záběru.

Po krátké diskusi uvnitř redakce a po některých kritických ohlasech čtenářů jsme se ještě 2. února vpodvečer rozhodli, že video, které mělo hodnotu autentického dokumentu, přece jen vystříháme. Zkrátili jsme ho o onu závěrečnou, drastickou pasáž. Usoudili jsme, že stačí, když ji popíšeme několika slovy.

Uvědomujeme si, že z pohledu práva na soukromí by bylo „nejčistší“, kdybychom video, jakkoli anonymizované, nezveřejňovali vůbec. Ale jako novináři myslíme i na veřejný zájem a výsledné řešení nám připadá jako rozumný kompromis mezi soukromím a právem na informace.

Etický kodex redakce Aktuálně.cz mimo jiné předepisuje „respekt k soukromí osob“. A také redaktory nabádá, aby si v případě, kdy soukromí může být narušeno, kladli otázky: „Je zveřejnění té věci účelné? Souvisí nějak se sdělovanou zprávou? Pokud nebude tato část zveřejněna, znamená to, že zpráva bez ní nebude úplná?“

Chování společnosti ČEZ vůči domnělým zlodějům elektřiny považujeme za mimořádně závažné téma, které si zasluhuje fundovanou veřejnou diskusi. Proto jsme se rozhodli záběry, které mají soukromý charakter, publikovat.

Jan Lipold
zástupce šéfredaktora