Co stojí za tunelem v Mostecké uhelné společnosti?
Již několik měsíců sdělovací prostředky propírají aktivity ministerstev financí a spravedlnosti, státních zastupitelství, policie i soudů ve věci švýcarského trestního řízení nad částí privatizačních manažerů Mostecké uhelné společnosti. Hovoří se o tom, jestli a jak má Česká republika nárokovat nějaké peníze z kont, která jsou Švýcarskou prokuraturou blokována. Dnes o tom bude dokonce jednat Vláda ČR.
Myslím, že by stálo za to připomenout malinko z faktů, jak to vlastně s privatizací dolů na severu Čech v 90 letech minulého století bylo. Tenkrát v podstatě na občanku vláda privatizovala doly, stroje a další zařízení s podmínkou, že nový vlastník zajistí, aby na vzniklý fond pro pozemní úpravy po vytěžených dolech odcházela pravidelně část ze zisku. Ovšem zdá se, že tento fond není. O tom pravidelně informovala ve svých zprávách pro Vládu ČR Bezpečnostní informační služba. S touto informací Vláda nikterak nepracovala. Vyšetřování v ČR skončilo s tím, že se nic nestalo. Třeba tyto řádky přimějí některého z novinářů, aby se těmito fakty zabýval.
Ochranný svaz autorský - jde o vyděrače nebo jenom o lumpy?
Léta pořádám k různým příležitostem hudební vystoupení. Asi nejznámější je kulturně společenská slavnost pod názvem Kozí mejdan, který pořádám od roku 2000 s roční přestávkou na pozemcích spojených se statkem Milkovice, kde žiji a chovám pro radost kozy a osly.
Kozí mejdan je nekomerční setkání lidí,kteří podporují kozy a svobodomyslný způsob života. Od začátku jsou stanovená pravidla, které tuto akci řadí mimo běžné festivaly, koncerty a mejdany, kterých je v naší republice celá řada. Jde především o to, že na Kozím mejdanu se nevybírá vstupné, nemají přístup stánkaři a dealeři, nejsou zde žádné reklamy a sponzoři. Nevystupují zde žádné kapely, které by byly OSOu zastoupeny, nevyplácí se žádné honoráře. Kozí mejdan je navíc jen pro zvané, tedy pro ty, co podporují kozy a svobodomyslný způsob života.
Hodně špatná práce Senátorů
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) budí od svého vzniku rozporuplné reakce a za necelé čtyři roky existence se v jeho čele vystřídali čtyři ředitelé. Dle účastníků personálních veletočů jak v ÚSTR, tak v Archivu bezpečnostních složek (ABS) je lze srovnávat s praktikami totalitního režimu, k jehož zkoumání a varování před ním mají obě instituce sloužit.
Pohled na prožité historické události prostřednictvím rozhovoru
Z konce 80. let jste znám jako aktivista nezávislých iniciativ. Co Vás vedlo k zapojení se do opozičních aktivit?
To je relativně složitá otázka, že jo...Jak na ni jednoduše odpovědět s odstupem dvaceti let? Před dvaceti lety bych na ni dokázal odpovědět rovnou, ale na základě toho, jak člověk vnímá nové a nové informace a čím člověk víc ví, tak tím je víc smutný, že jo...Tak jako určitě to bylo z nějaké mladické nerozvážnosti a z radosti ze života. A bylo to taky, protože ta doba nebyla tak různorodá, jak je teď. V té době, co se týká těch mých aktivit, tak to bylo z důvodů toho, že jsem vlastně s nikým jiným nekamarádil než s lidmi...byli to starší lidi, já jsem byl v té době asi nejmladší, ale bylo to z důvodů toho...nedokážu to jinak vyjádřit než takhle, jak jsem teď řekl. Nevím, jestli je to srozumitelné.
Svazek StB proti Rádiu Svobodná Evropa zveřejněn
Zveřejněné dokumenty dokládají velký zájem, který o Rádio Svobodná Evropa komunistický režim projevoval. Rozvědka StB (krycím názvem I. správa MV) založila v roce 1955 operativní svazek s krycím názvem „Alfa“, který vedla až do konce osmdesátých let.
Nebojme se minulosti
Tak jsem po roce a půl vyhrál spor, v kterém mi ve správním řízení hrozila až 10 milionová pokuta. Dne 16. února 2011 toto rozhodnutí nabude právní moci. O co šlo? Zveřejnil jsem databázi z činnosti StB, nazvanou Evidence zájmových osob EZO, tedy databázi lidí, o které měla komunistická tajná bezpečnost z jakýchkoliv důvodů zájem. Součástí této databáze, která je umístěna na stránkách www.svazky.cz, je i odkaz na archivní nebo svazkové číslo, které slouží k lepšímu vyhledání případného materiálu v archivu.Udělal jsem to proto, že tak neučinil k tomu vytvořený Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízená instituce Archiv bezpečnostních složek. Obě instituce naopak ústy svých ředitelů tvrdily, že databázi EZO nelze zveřejnit a že se nejedná o archiválii.
Zveřejnění materiálů StB není porušení zákona
Archiv bezpečnostních složek i Ústav pro studium totalitních režimů tají, co vlastně od státu na základě zřizovacího zákona převzal, a není schopen ani 2,5 roku od svého vzniku zveřejnit elektronické databáze. Vše svádí na možnou kolizi se zákonem na ochranu osobních údajů.
K věci dále ve svém rozhodnutí uvedl:
V případě archivů a archivních informací lze konstatovat, že tyto slouží k poznání vlastní minulosti, k lepší orientaci v ní atd. Pokud jsou tedy osobní údaje z archiválií použity v souladu s tímto účelem (čemuž dle názoru správního orgánu obsah stránek www.svazky.cz odpovídá), nejedná se o zásah do soukromí; naopak použití takto veřejně dostupných osobních údajů k jinému účelu (např. komerčnímu) by již v rozporu s právem na ochranu soukromého života bylo. Správní orgán dále přihlédl k rozsahu zveřejněných informací, které se týkají toliko identifikace osoby a čísla příslušného spisu nebo svazku (případně archivujícího útvar a problematiky). Informace soukromého charakteru vedené v příslušných svazcích o této osobě jsou poté chráněny § 10a zákona č. 140/1996 Sb.
Správní orgán proto dospěl k závěru, že Stanislav Penc svým jednáním neporušil povinnost stanovenou v § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., a nespáchal proto přestupek podle § 44 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. Celé rozhodnutí najdete zde.
Kdy se ÚSTR konečně rozhoupe a začne dělat to, co mu ukládá zákon a proč byl vlastně utvořen? Jsem přesvědčen, že se tak stane, až z Ústavu odejde Pavel Žáček jako královsky placený poradce a jeho parta slovenských kamarádů. K tomu by na základě naprosté nečinnosti měla odstoupit celá rada ÚSTR a svého místa by se měl vzdát i ředitel Herman, který za svojí veřejnou kariéru nedělal nikdy nic jiného než hlásnou troubu kde komu. V této aktivitě bohužel pokračuje i na místě ředitele ÚSTR a papouškuje věci, které by, kdyby mu skutečně šlo o zpřístupnění většiny materiálů represivních složek komunistického režimu, dělat nemohl. V této věci uvádím odkaz na dopis pana Hermana, v kterém se zastává tehdejšího ředitele ABS Bukovszkého a zprávu Komise odborníků ohledně digitalizace materiálů, v které je popsána celá řada zásadních pochybení. Materiál je zde.
Otevřený dopis radě USTR (Ústavu pro studium totalitních režimů)
Obracím se na Vás jako na zástupce občanů, kteří mají dohlížet na naplňování zákona o USTR a ABS a dbát na naplňování poslání Ústavu.
Až 18 let po listopadových událostech se uvolnila velká část materiálů z činnosti represivních složek komunistického totalitního režimu. Dle zřizovacího zákona o Ústavu státní instituce i tajné služby předají Archivu evidenční a registrační pomůcky, archivní fondy, včetně agenturních, operativních, vyšetřovacích a kádrových svazků nebo spisů, archivní sbírky i jednotlivé archiválie a dokumenty vzniklé činností bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa a organizací Národní fronty působících v těchto složkách v období od 4. dubna 1945 do 15. února 1990, které jsou v jejich držení. Ministerstvo vnitra předá rovněž archiválie vzniklé po 1. lednu 1990 týkající se činností souvisejících se správou archiválií bezpečnostních složek. Dále ze zákona vyplývá, že jedna z hlavních povinností je to, že uvedené archiválie musí být zaevidovány v evidenci Národního archivního dědictví, a to nejpozději do pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona.
Zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek říká:
Poznání historických pramenů a dalších svědectví o uvedených režimech a událostech k nim vedoucích umožňuje lépe pochopit důsledky systematického ničení tradičních hodnot evropské civilizace, vědomého porušování lidských práv a svobod, morálního a hospodářského úpadku provázeného justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazení fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužívání výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům a bezohledného ničení přírody. Vzdělání občanů o těchto tématech přispívá k upevňování demokratických tradic a rozvoje občanské společnosti, současně napomáhá naplňování ideálů spravedlnosti, popsání zločinů a pojmenování jejich organizátorů a vykonavatelů.
Parlament České republiky při vědomí
- zachování paměti o ohromném množství obětí, ztrát a škod, které utrpěl český národ a další národy na území České republiky v dobách totalitních diktatur,
- vlastenecké tradice společenského odporu proti okupaci a projevům totalitarismu, které byly projevem občanů v boji za svobodu a demokracii, při obraně lidských práv a lidské důstojnosti,
- povinnosti stíhat zločiny proti míru, lidskosti a válečné zločiny,
- povinnosti státu učinit zadost všem, kteří byli poškozeni státem, jenž porušoval lidská práva, mezinárodní právo i vlastní zákony a
- povinnosti státu v maximální míře zpřístupnit utajovanou činnost bezpečnostních složek totalitních a autoritativních režimů
Jako výraz svého přesvědčení, že žádné protiprávní konání totalitního či autoritativního režimu proti občanům nemůže být chráněné tajemstvím ani nesmí být zapomenuto, se usnesl na tomto zákoně o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek. Tolik ke smyslu a poslání zákona.
Na základě shora uvedeného musím konstatovat, že dosavadní fungování Ústavu a Archivu poslání zákona nenaplňuje.
Svoje tvrzení opírám především o vlastní zkušenost badatele, který se o problematiku represivního a mocenského aparátu v naší zemi dlouhodobě zabývá. Nejen z důvodu mého angažmá v občanských iniciativách vystupujících proti tehdejšímu komunistickému režimu a tudíž i osobní zkušenost s komunistickým represivním aparátem.
Na základě mylné informace, kterou zaslal na základě úředního vyžádání Úřadu pro ochranu osobních údajů tehdejší ředitel ABS Bukovszký, vede proti mé osobě tato instituce správní řízení, kde mně hrozí pokuta až 10 mil korun. Šlo o zveřejnění databáze EZO (Evidence zájmových osob), která byla vytvořena StB v 80-tých letech minulého století. Jde o nejobsáhlejší archivní pomůcku v dnešní době, která ukazuje velkou část spoluobčanů, o které Stb měla z jakýchkoliv důvodů zájem s odkazem na archivní či svazkové číslo, sloužící k jednoduchému vyhledání dotyčného materiálu či informace o jeho osudu. Tato databáze byla dle zákona zaregistrována pod číslem 235 jako archiválie, která je součástí Národního archivního dědictví. Tento fakt, který musel dotyčný tehdejší ředitel Bukovszký vědět, úřadu nesdělil, ba naopak, tvrdil, že databáze EZO není archiválií. Kontaktoval jsem proto nového zvoleného ředitele ÚSTR Hermana s žádostí o nápravu v této věci, která sama o sobě ukazuje na neprofesionální práci Archivu a zpochybňuje řádné naplňování fungování svěřené instituce. Pan Herman mi k celé věci přes urgence napsal nic neříkající dopis a učinil kroky, které zpochybňují nejen jeho v tak důležité funkci, ale i Vaší volbu ředitele a snahu o uklidnění napjatá situace kolem obou institucí. Ředitel Herman rozeslal na řadu institucí dopis, v kterém se snaží, jak sám píše, napravit dobré jméno pana Bukovszkého. Takový dopis napsal např. České archivní společnosti. Hermanův dopis hovoří, že výtky na adresu Bukovszkého byly v minulosti jen mediální a měly Bukovszkého poškodit. Ovšem např. na základě odborného posouzení stavu v ABS od Dr. Bílka z května 2010 za ředitelování zmiňovaného Bukovsz kého, které bylo jedním ze základních podkladů k jeho odvolání, je možné se domnívat, že rozměr chování ředitele Hermana není jen v rovině etické, ale i trestně právní.
Věřím, že Vám jde o dobré jméno institucí, na které máte svým působením v radě dohlížet.
Proto Vás žádám:
• abyste zařadili na své další jednání Rady bod programu, který se bude otázky zmiňované aktivity ředitele Hermana týkat
• abyste vyslechli odborná stanoviska a jasné argumenty ohledně digitalizace, zveřejňování, poskytování a propagace svěřených archivních materiálů
• abyste jednání rady USTR otevřeli laické a odborné veřejnosti
• a v neposlední řadě abyste se seznámili s podklady správního řízení, které je proti mé osobě vedeno za zveřejnění archivní pomůcky, kterou měla dávno poskytnout veřejnosti některá z obou institucí, nad jejichž chodem máte dohlížet a učinili nápravu.
S pozdravem
Stanislav Penc
Staré Hrady 53, 507 23 pošta Libáň, tel: 605/701081
Nefunkční senátorská kontrola
Podporoval jsem vznik Ústavu pro studium totalitních režimů a to i přesto, že proti němu bylo z řad stávajících historických institucí a některých osobností vznášeny výhrady. Ty se týkaly především vytváření monopolu na posuzování novodobé historie a na možnost zneužití archiválii, které namísto do Národního archivu přejdou do složky ÚSTRu Archivu bezpečnostních složek. Za tři roky od účinnosti zákona a na základě výstupů a výkonu kontroly nad touto státní institucí musím konstatovat, že Ústav nesplnil očekávané, ba naopak. V tomto krátkém expozé se chci zaměřit na kontrolní orgány ÚSTRu tedy na senát. Ten volí členy rady USTR, kteří jsou od začátku názorově rozděleny na dvě nesmiřitelné skupiny. Samotný senát kontroluje USTR prostřednictvím projednání výroční zprávy.
Kozí mejdan nebude
Tradice Kozího mejdanu v Milkovicích po deseti letech končí
Loňský desátý Kozí mejdan v Milkovicích na Jičínsku byl posledním ročníkem tohoto festivalu zaměřeného na podporu svobodomyslného způsobu života a chovu koz. Letos ani v dalších letech se už akce neuskuteční, řekl dnes ČTK její pořadatel a aktivista Stanislav Penc.
"V nejlepším je dobré skončit, naše přátelské setkání se nám v minulých deseti letech dařilo dělat tak, že bychom to už nedokázali udělat lepší," řekl Penc. Podle něj za rozhodnutím o ukončení pořádání mejdanu stály také náročné přípravy akce a také další aktivity, kterým se věnuje. "Chceme na statku vybudovat ekologické centrum pro děti, v létě chceme umožnit konání putovních táborů," řekl Penc, který již nyní pořádá po farmě exkurze pro školní výlety.
Osmidenní festival pod širým nebem byl založený na neziskovosti a nekomerčním přístupu, lidé neplatili vstupné, v areálu statku nebyla žádná ochranka. Za deset let mejdan nabídl stovky vystoupení hudebních formací a divadel. Lidé také měli možnost zúčastnit se diskusí či tvůrčích dílen. Zájemci si mohli také vyzkoušet techniky dojení koz či soutěžit v sekání trávy. Více informací o minulých ročnících festivalu i Pencových aktivitách je možné najít na www.kozy.cz
Milkovice (Jičínsko) 16. července (ČTK)
