Docela mě pobavilo, že se již na několika místech naší republiky dostal jeden z nejarogantnějších pohrobků minulého režimu dále škodící České republice do kontaktu s někým, kdo nesouhlasí s jeho pojetím politiky a dává mu to jasně najevo. Jde o Jiřího Paroubka, toho, kdo bez jakýchkoliv problémů a obav o zdraví nebo slušné chování zřejmě nařídil a poté schvaloval zásah proti účastníkům tanečního setkání Czechtek 2005. Při tomto nesmyslném zásahu bylo zraněno několik desítek osob a nemístným obhajováním oprávněnosti a přiměřenosti zásahu změnila dost velká část mladé generace názor na právní stát a fungování demokracie jako celku.


Hovořím o tzv. „vajíčkovém útoku“, který se zatím odehrál skoro na každé předvolební slibotechně ČSSD. Co na to strana, kde sociálně demokratické cítění zůstalo jen v názvu? Hned našla viníka - je jím konkurenční ODS. Politologové začínají hovořit o zhrubnutí politické scény a o morálce těch, co se odhodlají skrze vajíčka dát nahlas znát svůj názor. Je zjevné, že kdyby u nás ve státě existovala funkční demokracie, lidé typu Jiřího Paroubka by ve vrcholné politice vydrželi jen malou chvíli. Prostě nám chybí občanská společnost. Prostá angažovanost lidí ve věcech veřejných. Po fašistickém protektorátu, komunistickém puči a následné 20leté okupaci bylo zřejmé, že tvorba demokracie bude těžká a zdlouhavá. Vajíčkový názor je jedna z forem, kterou se rozhodla využít část mladé generace. Nejde o kámen nebo o klacek. Nejde ani o zneužití policejní mašinérie proti lidem, jak se toho dopustil ve svém postoji právě Paroubek.

Nejlépe by bylo, kdyby si právě mladá generace uvědomila důležitost doby a možnosti věci kolem sebe měnit a v podzimních předčasných parlamentních volbách volila malé strany na místo těch velkých. Tím se může stát, že během jedné noci se z velkých parlamentních stanou marginální skupinky a do 200 členného parlamentu se dostane třeba 15 malých stran; poté nepůjde v parlamentním rozhodování o dohody stranických sekretariátů, ale o diskuzi nad důležitostí rozhodnutí pro nastávající generaci. To by bylo krásné vajíčko všem těm, co si ze služby veřejnosti udělali vlastní kšeft.






Před třemi lety jsem se na chvilku dostal s J. Paroubkem do křížku. Když se mu nelíbilo, že mu lidé volají a píší, podal na mě oznámení. Prohrál. Trutnovský úřad musel konstatovat logické, tedy, že politik jako veřejně činná osoba má menší ochranu soukromí nežli běžný občan. Správní odbor zmíněného úřadu mě nechtěl obeznámit s obsahem spisu,který k celé věci vedl, a s dopisem, v kterém vysvětluje tehdejšímu premiérovi proč mě nepotrestali za zveřejnění Paroubkova veřejného čísla. Když jim krajský úřad nařídil, že mi spis k mé osobě vedený ukázat musí, odehrála se neuvěřitelná, bohužel v dnešní době běžná událost, kterou protiprávně nahrál zaměstnanec trutnovské radnice na videokameru. Z této nahrávky vzniknul 38min. film, který si můžete pustit na www.koukninafilm.cz