Značná část pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 6. prosince byla věnována zdravotní problematice. Vedle ministryně se diskuse zúčastnil její první náměstek M. Šnajdr, stínový ministr D. Rath a členka zdravotní komise sněmovny S. Marková. Prostor pochopitelně dostala i léková problematika.

Diskuse podala přesný obraz velmi časté praxe, kdy o velmi specializovaných otázkách hovoří vrcholoví politikové se zcela letmou znalostí dotyčné problematiky a diskusi řídí moderátor se znalostmi ryze obecnými.

Všichni účastníci diskuse se shodli, že usilují o racionalizaci nákladů za léky a vzájemně se předháněli ve vyjádření péče o nezvyšování doplatků pacienta. Je obtížné nahlédnout do mozku politika. Možná, že všichni upřímně věří, že skutečně objevili možnost symbiozy vody a ohně.

K 1. lednu 2010 ve shodě s návrhem, který do Janotova balíčku včlenilo ministerstvo zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv provede jednorázové snížení úhrad a maximálních cen o 7%. Toto opatření se nazývá „plošné“, i když ve skutečnosti plošným není. Týká se totiž pouze těch léků, u kterých ani do 31.prosince 2009 státní ústav spolu s ministerstvem nesplnily úkol daný zákonem s termínem do 31.12.2008. Totiž upravit úhrady a maximální ceny na úroveň tímto zákonem definovanou. ( podle mého odhadu toto nesplnění zákonem uložené povinnosti stálo české zdravotnictví v roce 2009 přibližně 5 miliard korun!). David Rath 7% snížení odmítl s obavou, že zvýší doplatky pacientů.

Jak ministryně, tak její první náměstek možnost zvýšení doplatků popřeli a to s argumentací, že sníží-li se současně o 7% jak úhrady, tak i ceny, zůstane doplatek nezměněn. Půl království za informaci, zda tomu skutečně věří či vědomě matou občany, kteří za pár měsíců půjdou k volebním urnám. Doplatek je rozdílem mezi výší úhrady a r e á l n o u cenou, kterou si dle tržní situace stanoví sám výrobce. Nařízené 7% snížení se netýká r e á l n é ceny, nýbrž ceny m a x i m á l n í, kterou ve smyslu zákona vyhlašuje Státní ústav. Je-li v současnosti u konkrétního léku úhrada 80, reálná cena 90 a schválená maximální cena 100, je tedy doplatek 10. ( rozdíl mezi 90 a 80). Po prvním lednu 2010 a po 7% snížení bude úhrada cca 75, maximální cena 93 a výše doplatku bude známa až výrobce zváží, za jakou cenu bude reálně prodávat, aby neohrozil postavení svého léku ve spotřebě.

Druhou polovinu království za informaci, zda David Rath skutečně věří, že po 1. lednu 2010 se doplatky zvýší o plných 7%, což v pořadu prohlásil. I v době jeho působení ve funkci ministra se úhrady snižovaly a to bez obav, že jejich snížení se plně promítne do doplatků pacientů.

Dlouhodobé zkušenosti napovídají, že ušetří – li zdravotnictví snížením úhrad ku příkladu jednu miliardu, doplatky pacientů se zvýší přibližně o 100 milionů. Najde kterýkoli český politik odvahu říci, že souhlasí se zvýšením doplatků o 100 milionů korun, aby snížil výdaje zdravotnictví o jednu miliardu? Pokud tuto odvahu nenajde, jsou bohulibé záměry úspor pouhou chimérou a v zájmu 100 milionů se bude oknem vyhazovat jedna miliarda.

Velmi „bojovná“ diskuse proběhla o poplatku za vydání léku v lékárně. David Rath nazval tento poplatek „hlupákem“, Marek Šnajdr jej s velkým zápalem obhajoval. Podle pana náměstka, díky poplatku se „výdaje pojišťoven za paralen snížily desetkrát!“. Nevím odkud pan náměstek tyto údaje získal. Já mám v ruce oficielní sdělení jeho ministerstva, že již v roce 2007 , tedy v roce před zavedením poplatku, všechny pojišťovny dohromady za všechny léky obsahující paracetamol ( samozřejmě včetně paralenu) zaplatily pouhých 15 milionů korun, tedy částku, která v kontextu všech výdajů za léky není hodna zmínky.

Podobně hodnověrné je i druhé tvrzení na obhajobu poplatku a to, že díky němu výrazně poklesly výdaje za levné léky do hodnoty 150 korun. Všechny dostupné údaje, včetně údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv totiž praví, že po zavedení poplatku, tedy v roce 2008 oproti roku 2007 poklesly především léky používané při srdečních onemocněních. Jejich snížení ztěží bylo cílem reformy.

Těšme se na příští diskusi vrcholných politiků na specializované téma. Třeba se dovíme, že koule je ve skutečnosti hranatá.

Jindřich Graf

Autor je ekonom, zabývá se lékovou problematikou. Od roku 1996 spolupracuje s organizacemi, které jsou v této oblasti činné (ministerstvo zdravotnictví, VZP a nyní Česká lékařská komora).