Máme co slavit?

14. 11. 2009 | 00:08
Přečteno 5854 krát
Pět poznámek o docela obyčejných narozeninách

1.

Většinu devadesátých letech jsem strávil za hranicemi a mým jediným kontaktem s domovem byly občasné návštěvy v čase, kdy se v dobrém i zlém formovala dnešní podoba České republiky. Během každé tehdejší návštěvy mě nadchly viditelné změny. Čistší, barevnější ulice, zlepšující se kvalita života i životního prostředí, dokonce se mi zdálo, že se k sobě lidi chovají lépe – viděno v ostrých střizích filmu přerušovaného mnohaměsíčním odloučením. Skepsi přátel, kteří v Česku žili, jsem odečetl jako automatický národní pesimismus. Američan vidí poloplnou sklenici, a tu samou považuje Němec za poloprázdnou, zatímco Čech dumá, jestli mu ji soused neotrávil.

Občas k nám dolehly ozvěny výstřelů grunderského kapitalismu, korupce, xenofobie a dalších fenoménů, považoval jsem je však za přechodné bolesti; řečeno s Vladimirem Iljičem, dětské nemoci (pravičáctví v kapitalismu). Ještě po návratu do Prahy na začátku století jsem měl každé novinami odhalené Olovo za dobrou zprávu, jež povede k očistě. S ohledem na stav, v němž jsme dnes, jsem se pletl. Nikoliv dětská nemoc, ale počínající příznaky chronické choroby.

Život v Česku je neoddiskutovaleně lepší než za komunismu (prosím pedanty a podučitele, aby nás ušetřili vysvětlení mé terminologické „nepřesnosti“; většina z nás dobře ví, co myslím komunismem). Dokládají to statistiky průměrných příjmů i běžné rozhlédnutí po většině míst. Máme svobodu a možnost žít, jak chceme, dělat, co umíme a dokázat, na co máme.

Smutek ze zpětného pohledu nespočívá v tom, že bychom stáli na místě, ale kvůli neodbytně se vtírajícímu pocitu, že jsme měli být mnohem, mnohem dál.

2.

To, co teď čtete, píšu v Moskvě. V televizi běží zpravodajství BBC. Právě ukazují téměř dokončený osmisetmetrový mrakodrap Burdž Dubaj ve Spojených arabských emirátech. Kolem této pouštními krystalky pocukrované, o pár stovek metrů nižší stavby jsem projížděl loni v září.

Jako symboly ctižádosti jsou mrakodrapy unavenou metaforou a nadto má jejich poslední generace na Blízkém východě (Burdž bude nejvyšší na světě jen chvíli, předežene ho kilometrový pivot v saúdskoarabské Džiddě), jakkoliv esteticky ohromující, co do činění spíše s kompenzací arabského komplexu méněcenosti než s čímkoliv jiným. Ale přesto...

3.

...nesrovnávám Prahu s Dubají, Český Krumlov s Petrou a Chánov s Gazou. U Burdže ovšem nemůžete nevnímat kombinaci vlastností, jež v Česku vidíte jen výjimečně: ctižádost spojenou s důsledností a odvahou. I proto jsme tam, kde jsme.

Naše ekonomika je jen okrajově součástí budoucnosti. Kde je nespoutaný rozvoj strategických odvětví podepřený výzkumem a školstvím, který nám za dvacet let umožní hrát na vrchní šachovnici? Většině z nás je lhostejné, na které šachovnici hrajeme, pokud právě není v sázce Premier League, Euro, či jednou za sto let česká účast na mistrovství světa ve fotbale.

Kvalita českého školství je podprůměrná. Hlavní a téměř jedinou příčinou tohoto stavu je neochota politické reprezentace investovat do vzdělanosti víc – několikanásobně víc – než tak činí, její neschopnost obsáhnout, že vzdělání má mít přede vším přednost. Po vstupu do Evropské unie a NATO měl každý ministr školství automaticky být prvním místopředsedou vlády, nejprestižnějším postem kabinetu. Namísto toho, použijete-li v politických kruzích termín znalostní ekonomika, odpovědí vám v lepším případě bude zdvořilé ticho, v horším výsměch.

Pak se dějí věci. Brilantní Tomáš Sedláček neobhájí dizertační práci, zato po planetě běhá JUDr. Stanislav G. „Džíííí....,“ zatajil by údivem dech Američan, kdyby tomu rozuměl (namístě je přiznat barvu: Sedláček je přítel, jsem tedy zaujat a toto je závislé povídání nezávislé na jakémkoliv pokusu o nezávislou analýzu).

Jsou objektivně horší příklady. Ve šťastnější části Evropy a Spojených státech se v dobrých školách děti neučí, jakých pět písmen se spojí v název hlavního města Francie. Učitelé se je snaží vyprokovat k vysvětlení, proč – proč právě Paříž. V Česku pořád za znalost platí vyplnit slepou mapu.

Tristní stav politiky je na studii, ne pár blogově neodpovědných nadechnutí. Od devadesátých let se nejen nezlepšil, ale je zevnitř dokonce horší, než jak se jeví zvenčí. Ne, že byste v politice nenarazili na inteligentní, slušné lidi, které kromě osobních ambicí (což je normální a žádoucí) pohání i snaha prosadit něco, čemu věří, že obohatí život většiny. Blbé je, že když někoho takového potkáte, musíte se ovládat, abyste nevyjekli překvapením jako školačka v zákulisí koncertu Miley Cyrus. Bojím se, že až se ten jejich domek z karet sesype v jakési Tangentopoli II, přijde český Berlusconi, nebo horší šarlatán.

4.

Zde v Rusku nabere cestovatel perspektivu. Politika je hlubší žumpa než ve Střední Evropě; korupce, krimisféra jiných rozměrů, politické vraždy. Zato Moskva udělala od konce osmdesátých let obrovský pokrok opticky umocněný její startovní pozicí o půl galaxie za Prahou. Dnes je na tom v několika ohledech, ač ne celkově lépe.

Nejvíc mrzí srovnání českých a ruských elit. Ten zápas na Letné domácí mužstvo nevyhrává. Říkám-li elity, nemíním chlápka v Armani nasedajícího za asistence bodyguradů do neprůstřelného lexusu na Lotte Plaza před Kalinou. Kalina je topmodelka-restaurace shlížející z jedenadvacátého patra na metropoli - pohrdavě, přesně, jak se slečny na molu dívají na nás.

Mám na mysli skutečné elity, které vědí, koho by obsadily do role Wolanda, že Iosif Heifets natočil nejlepší Dámu s psíkem, kde na Tverské koupit hodinu před půlnocí Achmatovou (je ve výloze), případně co a jak hrála naposledy Helen Mirren v National na Southbank.

5.

Organizátor úterních oslav revoluce David Gaydečka nás, někdejší účastníky demonstrace na Národní, zve pod transparentem: Máme co slavit. Přijdu, protože se mimo jiné chci od Davida dozvědět, co. Že se máme lépe, že každý z nás, ať bydlí v Bílovci nebo Buenos Aires může žít ve světě, v němž Burdž Dubaj není jen exotický sen jako sendvič obklopený nočními můrami, mělo by být normální a ne k oslavě. Oslavuje se úspěch. Pokud mi to nevysvětlí, budou to docela obyčejné narozeniny.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy