Nemám zrovna v oblibě, když někdo zobecní nějakou domácí událost a začne z ní soukat typickou českou vlastnost. Jako že něco takového se může stát pouze u nás, my Češi jsme na to specialisté atd. Naproti tomu si ale nelze nevšimnout ideového souznění řady spoluobčanů při hledání nějaké zkratky, která by naráz vyřešila současné společenské problémy. Milovníci pokusů o skok do lepší budoucnosti, by se dali nazvat. Nebo, již poněkud omšele, hledači třetích cest. Vynechám-li pro stručnost starší historické reminiscence, názorným příkladem je reakce na události roku 1938, potupnou ztrátu pohraničí, posléze celého státu, okupaci a venkoncem druhou světovou válku jako takovou. Pro dost nebezpečné množství obyvatel Československa to všechno byl jasný důkaz neschopnosti demokracie. Pročež se vydali urychleně najít něco lepšího. Volba padla na jakéhos poválečného politického hybrida, případně rovnou na komunisty, kteří stejně všechno v roce 1948 sebrali se slibem kvalitativně lepší demokracie bez chyb. Dodali chyby bez demokracie, ovšem s nablblým přesvědčením, že společenské zákonitosti podléhají jejich instrukcím. Rok 1968 raději obejdu po špičkách, abych příliš nepopudil, ovšem je to to samé v bledě modrém.

Do kategorie stejných politických blouznivců řadím autory výzvy „Vyměňte politiky.cz“. Byť zajisté nemohou natropit až tak velké škody. Pro začátek ale dodávám, že s autory výzvy bych se shodl na znechucení současnou politickou situací, chováním mnohých politiků a tím, že to jejich politické strany připustí. Pokud jde o řešení, mohu souhlasit pouze s výzvou, aby šli lidé volit. Skeptický jsem k tomu, oč výzva zjevně usiluje nejvíc, k volání po výměně politiků takříkajíc za každou cenu. Přesněji, chovám závažné pochybnosti o domyšlenosti navrhované operace a jejímu skutečném efektu.

Je potřeba si především položit zásadní otázku, byť se jí většina populace viditelně štítí. Opravdu jsou ti nechutní politici tak špinavé ovce v jinak bělostném stádu, že stačí prostě zalovit v davu a kdokoliv bude lepší? Vnucované přesvědčení, že jsme při výběru politiků kolektivně sáhli vedle a vybrali ty nejhorší z možných, je totiž minimálně nepodložené. Pokud bych ovšem konstrukci chybné volby akceptoval, zbývá mi bezútěšný závěr. Stávající politici jsou výsledkem naší dřívější volby. A před ní to, pokud jde o výběr a následné skutky vybraných, to taky nestálo za nic. A před tím a před tím. Zdá se, že opakovaně nemáme šťastnou ruku. Kdo tedy zaručí, že zrovna k něčí výzvě zvolíme lépe? Zejména, chtějí-li vyzývatelé po nás pouze a jenom, abychom šli k volbám a někoho prostě vytáhli jak papoušek planetku. Nejlépe však z tzv. malé strany.

Kultivace politického prostředí je, jako kultivace čehokoliv jiného, otázka času a trpělivosti, nikoliv prudkých gest. Zázračná řešení neexistují. Lze důvodně předpokládat, že ti, kteří se rozličným skupinám dnes kolektivně hnusí, se nehnusili v době, kdy byli voleni. To by holt zvoleni nebyli. Notorietou je, že moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně. Absolutní moc nemá nikdo, ale na to, aby post v parlamentu nebo vyšší politická či správní funkce významně změnily chování jejího nositele, je té moci ještě stále dost. Míněno samozřejmě včetně možnosti proměnit tuto moc v hmotné výhody.

Výzva „Vyměňte politiky.cz“ v pěti bodech naznačuje, jak na to. Zřetelně přitom preferuje možnost volit tzv.malé strany a dost sexy jí připadá, že „…pouhých 270 000 hlasů protlačí do sněmovny novou stranu“. Přitom se výzva striktně zjevně vyhýbá prezentaci strany, která by měla být protlačena. Původně se na nás sápalo 27 politických subjektů, z nichž o většině lze spolehlivě říct, že jsou to strany malé. Zřejmě na pokyn shůry odstoupila strana Ježíš je pán, ale i tak je ve volebním menu poměrně dost subjektů, na prvý pohled vypadajících švihle. Nicméně, striktně podle ideologie „Vyměňte politiky.cz“ by asi mělo být jedno, zda volím zástupce České pirátské strany, Klíčového hnutí, Koruny české, případě Dělnické strany sociální spravedlnosti. Když se nás sejde 270 000, jsou v parlamentu a vymění ty stávající eklhaft politiky. Co bude dál, o raději neuvažovat. Výzva k tomu uvádí: „…pokud se nám podaří dostat do sněmovny další strany (a je celkem jedno jaké), stávající zkorumpované strany budou mít mnohem těžší pozici využívat svých korupčních sítí bez kontroly“. Chybí vysvětlení, co zajistí alespoň naději, že ti „jedno jací“ poslanci, nebudou buď naprostí idioti, případně se ochotně nezapojí do zmíněných korupčních sítí, přičemž pravděpodobné je oboje. Znepokojivé mi pak připadá i tvrzení , že jde o to, aby velké strany pocítily výrazný úbytek procent křesel ve sněmovně bez ohledu na politické smýšlení. Pročež je důležité volit strany, které přinesou nové myšlenky a protiváhu, ať už z kteréhokoliv směru politického spektra. Nechci být nějak osobní, ale představa, že by kupříkladu nové myšlenky a protiváhu přinesli zástupci Dělnické strany sociální spravedlnosti rozhodně nevypadá jako politický úspěch roku.

Výzva nabízí efektivní řešení okamžitým vykopnutím nynějších politiků a jejich nahrazení kýmsi, o kom nevím vůbec nic. Výzva nekonkretizuje, kteří poslanci by měli být vyměněni, ale tváří se , že zločinci jsou úplně všichni stávající. Což ale není pravda. Nutno však počítat s ještě jednou variantou, totiž, že v rámci navrhovaného očistného programu by se podařilo vytěsnit ty slušnější a horší by zůstali. Například díky ostrým loktům a zvýšené schopnosti přežívat na výhodných místech.

Použité argumenty také nejsou nic moc. Výzva poukazuje zejména na korupci v ČR. Nic proti tomu , nehodlám s tímto tvrzením v obecné rovině polemizovat, i když o vypovídací hodnotě průzkumu a la: „Setkali jste se někdy v poslední době s korupcí?“, mám značné pochybnosti. Nicméně tady je to ještě horší. Argumentem je odkaz na různé informační zdroje přístupné přes internet, v nichž jsou semo tamo spekulace o korupci, v některých případech dost nekonkrétní, v některých případech o korupci není ani zmínka. Být adresátem tohoto argumentu, což zcela rozhodně nejsem, cítil bych se trochu dotčen představou, že když se mi podstrčí např. novinový článek, očekává se, že to budu považovat za důkaz existence toho, co je v článku tvrzeno.

Celkově je tedy výzva „Vyměňte politiky.cz“ dost naivní podnik. Jeho jediným produktem může být trvalá frustrace těch, kteří žijí nerealizovatelnou představou skokových řešení. Svoje dějiny si ale budeme muset prožít. Včetně postupně se vyvíjejících politiků. Což ve světě není nic neobvyklého. Například USA si taky musely projít dost rozsáhlou érou toho, co se dnes nazývá Tammany Hall. Jejich politická scéna nepochybně také není ideální, ale z našeho pohledu je minimálně významným postupovým cílem. Dobrat se ho přirozenou cestou je ale v přímém rozporu s tím naším nešťastným národním koníčkem zkoušet brát dějiny hákem.