Mnoho lidí považuje komiksy za podřadnou literaturu pro primitivy. Pokud však před nimi otevřete nějaké sofistikovanější komiksové dílo, nevědí si s ním rady. Neví, jak ho číst, ztrácí se ve složitých kompozicích textu a obrazu, unikají jim důležité dějotvorné detaily a po několika stránkách knížku rozčarovaně odkládají. Naštěstí pro ně existuje pár zajímavých publikací zabývajících se teorií komiksu coby svébytného, na jiných uměleckých disciplínách nezávislého média.

První knihy o teorii komiksu začaly vycházet překvapivě až v 90. letech. Jednu z nich napsal v roce 1992 Will Eisner (Comics and Sequential Art), to je ten pán, po němž jsou dodnes pojmenovány nejprestižnější komiksové ceny světa. Ač byl Eisner jak teoretikem tak i uznávaným komiksovým praktikem, mnohem zajímavěji vypadá kniha Scotta McClouda Understanding Comics, která vyšla jen rok po té Eisnerově. A právě tahle naprosto zásadní publikace se minulý týden objevila v českých knihkupectvích pod názvem Jak rozumět komiksu.

Už před třemi lety u nás vyšla jiná teoretická kniha Stavba komiksu Francouze Thierryho Groensteena. Groensteen je celosvětově uznávaná komiksová kapacita, před dvěma lety navštívil Prahu a je to velice milý a rozumný člověk. Jeho kniha však utrpěla českým překladem nezhojitelné rány a je prakticky k neučtení.

Jak rozumět komiksu, to je o něčem jiném. A především – celá tato “teoretická” práce je pojatá komiksovou formou. Jak názorněji už by měl autor demonstrovat schopnost komiksu nést jako médium jakýkoliv žánr? Legendární a nejvýznamnějšími komiksovými tvůrci (Eisner, Spiegelman, Groening) oslavovaná kniha vás zkrátka vtáhne do komiksu a ukáže vám jeho nečekanou hloubku a rozmanitost, ale i všechny triky a fígly, které na vás komiksoví tvůrci používají. Je to skvělé čtení pro všechny, kteří se chtějí dozvědět, jak komiks funguje, kdy vznikl a jak se vyvíjel, jak pracuje s barvou, linkou, slovem a symboly. Nenahraditelná kniha pro autory i jejich čtenáře.

O sedm let později napsal a nakreslil McCloud pokračování pod názvem Reinventing Comics. Třeba se v Česku někdy dočkáme i jeho.

A není to jediná zajímavá publikace, která u nás v posledních dnech vyšla. Zcela vyjímečný je i počin brněnského sdružení Analphabet Books, které přišlo s mimořádným vydáním své komiksové revue AARGH! pod názvem Singapurský speciál. Tomáš Kučerovský prošel před dvěma lety jako jediný český kreslíř náročnou selekcí a probojoval se na prestižní euroasijský komiksový workshop v Singapuru. Po celou dobu si vedl komiksový deník a navíc oslovil všech dalších jedenáct tvůrců, kteří mu věnovali svůj komiks. A tohle všechno najdete v singapurském speciálu. Ještě nikdy u nás nevyšel tak rozmanitý a exotický komiksový sborník. Autoři z Filipín, Hong Kongu, Indonésie, Japonska, Jižní Koreje nebo Vietnamu u nás publikují vůbec poprvé. Kromě nich představují svá dílka tvůrci z Francie, Belgie, Nizozemska, Finska a Polska.

Dalším mezi komiksovými fanoušky toužebně očekávaným titulem je postkatastrofický epos Y: Poslední z mužů. Příběh scénáristy Briana K. Vaughana získal letos cenu Willa Eisnera jako nejlepší série na pokračování. Výtvarníci Pia Guerra a Jose Marzan Jr. byli vyznamenáni stejnou cenou jako nejzručnější kreslíři. Po nečekané apokalypse zůstane na světě jediný muž – Yorick, který se vzápětí stane štvancem žen, které jej chtějí zničit, i žen, které s ním chtějí plodit děti. Tím hlavním však bude zjistit, proč přežil právě on a zda se v jeho genomu neskrývá recept na záchranu lidské rasy.

Zcela standardním a bez překvapení – v tom nejlepším slova smyslu – zůstává Garfield, poslední z dnešních novinek. Už pětadvacátý sešit jeho sebraných stripů vyšel pod názvem Garfield se vytahuje.

Svoji kvalitu si drží i Tintin. Albatros vydal další Hergého knihu s názvem Poklad Rudého Rackhama (Les Aventures de Tintin 12 - Le Trésor de Rackham le Rouge). Příběh navazuje na předchádzející Tajemství Jednorožce a je jedním z nejlepších z celé série.

A další bomba: Šmoulům je padesát! Modří skřítkové, kteří na konci 80. let pobláznili i české děti, se poprvé objevili – jak už to tak chodí – jako vedlejší postavy úplně jiného příběhu 23. října 1958 v komiksovém časopise Les Journal de Spirou. V roce 1965 si zahráli v černobílém filmu a v roce 1976 se začal vysílat seriál, který jim zajistil celosvětovou popularitu. Jejich autorem je Belgičan Pierre Culliford a právě v Belgii probíhají po celý rok velkolepé oslavy. Odhaduje se, že značka Šmoulové je mezi kreslenými hrdiny jednou z nejvýnosnějších. Podle agentury Reuters vydělává až 188 milionů korun ročně. (Mimochodem v Bruselu se minulý týden na komiksovém festivalu rozdávaly Saint-Michel Prix, které jsou jednou z nejstarších komiksových cen světa – udělují se už od začátku sedmdesátých let.)

Padesátiny oslavil i Mark Badger. Americký komiksový kreslíř pracoval na sériích o Batmanovi nebo Spider-Manovi, ale i na mnoha humanitárních projektech. Kromě toho přednáší na univerzitě v San Franciscu o komiksu, internetu a programování.

Poslední zprávička je taky ze zámoří. V brooklynské Scott Eder Gallery je k vidění výstava Italští mistři komiksového umění. Vystavují třeba Andrea Bruno, Milo Manara, Lorenzo Mattotti nebo Gipi. To jen kdybyste náhodou měli cestu kolem...