Ministr Tošovský a Horní Jiřetín: Vydírání nebo dobrá správa financí?
Město Horní Jiřetín si požádalo o dotaci na kanalizaci a čištění odpadních vod z Operačního programu Životní prostředí. Na žádosti pracovalo poctivě řadu měsíců, takže nakonec splnilo všechny požadavky programu, všechna kritéria a dotace mu byla schválena. Město Horní Jiřetín nakonec možná ale žádnou dotaci nedostane.
Všechno proti tomu totiž dělá ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Horní Jiřetín totiž leží za územními ekologickými limity těžby hnědého uhlí a plánem páně Tošovského (a držitele dobývacího prostoru – společnosti Czech Coal) je limity prolomit a uhlí pod Jiřetínem (a dalšími obcemi) vytěžit.
Nyní se zdá, že snaha ministra Tošovského zarazit Hornímu Jiřetínu choutky na kanalizační a čistírenskou dotaci bude úspěšná. Ministerstvo financí, které má ve finále o udělení či neudělení dotace rozhodnout, se včera nechalo ústy svého mluvčího Ondřeje Jakoba slyšet, že je k udělení dotace „zatím velmi skeptické“ (LN, 24. 2. 2010).
Vladimír Tošovský argumentuje tím, že investovat cca 200 milionů korun z prostředků evropských a českých daňových poplatníků do obce, která leží na uhlí, je nesmyslná investice.
Jde ze strany ministra Tošovského o přístup dobrého hospodáře, jak tvrdí jedni, anebo naopak o vydírání Jiřetínských („už si to rozmyslete a radši ty svoje domy prodejte. My vám tam už nepustíme ani kanál“), jak tvrdí druzí?
Dvě stě milionů korun je hodně peněz a v České republice je ještě řada obcí, které na uhlí nestojí, jež čistírnu odpadních vod nemají, někdy nemají ani vyhovující kanalizaci. MPO v čele s Vladimírem Tošovským navrhuje novou energetickou koncepci, která explicitně počítá s prolomením ekologických limitů těžby, a tudíž se zbouráním Horního Jiřetína, Černic a (ačkoli se o tom taktně mlčí) posunutím hnědouhelných lomů těsně k dnešním hranicím zástavby Litvínova. Vladimír Tošovský (a čerstvě i mluvčí MF Ondřej Jakob) říkají, že teď není dobré dotaci městu dávat, když vlastně není jasné, jak to s limity bude a že je nutné na energetickou koncepci počkat. Z tohoto pohledu by samozřejmě několikasetmilionová veřejná investice do obce, jejíž osud je zpečetěn, postrádala vskutku jakékoli opodstatnění.
Tak jednoduché to ale není. Energetická koncepce, o níž hovoří Vladimír Tošovský a (ústy svého mluvčího) Eduard Janota, není zatím ničím jiným, než jen návrhem gesčního ministerstva. Není to schválený materiál, naopak jde o dokument, který vyvolává značné kontroverze a bouřlivé debaty v laické i odborné veřejnosti a jeho budoucnost je krajně nejistá (přinejmenším stejně jako budoucnost limitů a Horního Jiřetína).
Sám ministr Tošovský říká, že ani prolomení limitů neznamená, že se pod Jiřetínem začne okamžitě těžit. Nejprve by musel Czech Coal získat povolení k těžbě a hlavně se dohodnout s vlastníky nemovitostí na ceně za odkoupení jejich majetku. Prý to může trvat řadu let. Celou tu řadu let tedy bude dál téměř dvoutisícový Horní Jiřetín bez kanalizace a čištění odpadních vod?
Horní Jiřetín splnil všechna pravidla OP Životní prostředí a připravil projekt, splňující veškerá kritéria, potřebná pro přiznání dotace. Do projektu v celkové hodnotě bezmála 300 milionů korun jistě město nemálo svých prostředků investovalo. Žádný předpis, tím spíše žádný zákon, neomezuje v tomto ohledu práva obcí, které leží za územními limity těžby hnědého uhlí. Uhradí ministr Tošovský investované prostředky městu Horní Jiřetín ze svého?
Územní limity těžby jsou dané platným usnesením vlády Petra Pitharta z roku 1991, znovu výslovně potvrzeným usnesením vlády Mirka Topolánka z roku 2008. Tedy dokumentem právně závazným pro všechny centrální orgány státní správy – Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo financí, Český báňský úřad i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tím, že Vladimír Tošovský říká, že dnes je budoucnost Horního Jiřetína nejistá, zpochybňuje tedy platný právní stav.
Vláda na návrh téhož ministra Tošovského nedávno ze sněmovny stáhla návrh novely horního zákona (připravený jeho předchůdcem Martinem Římanem a exministrem životního prostředí Martinem Bursíkem). Ten dával Czech Coal jasnou roční lhůtu k předložení dokladů, nutných k rozhodnutí o odepsání uhlí za limity z bilančních zásob (tedy z těch, s jejichž vytěžením v budoucnu se počítá). Rozhodovalo by o tom Ministerstvo průmyslu a obchodu a rozhodnout by samozřejmě mohlo (nepochybně na základě velmi dobře odborně podložených údajů) pro odpis i pro těžbu.
Pokud chtěl ministr Tošovský skutečně přispět k tomu, aby v Horním Jiřetíně, Černicích či Litvínově bylo o situaci a budoucnosti opravdu jasno, pak svou nejlepší příležitost velmi aktivně propásl. V takovém případě měl přece naopak novelu velmi vehementně mezi poslanci prosazovat a lobbovat za její přijetí. Tuhle šanci pan ministr zahodil. Proto se teď nemůže divit, dívá-li se kdekdo na jeho aktivity vůči dotaci na jiřetínskou čistírnu odpadních vod a kanalizaci jako na vydírání.
Všechno proti tomu totiž dělá ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Horní Jiřetín totiž leží za územními ekologickými limity těžby hnědého uhlí a plánem páně Tošovského (a držitele dobývacího prostoru – společnosti Czech Coal) je limity prolomit a uhlí pod Jiřetínem (a dalšími obcemi) vytěžit.
Nyní se zdá, že snaha ministra Tošovského zarazit Hornímu Jiřetínu choutky na kanalizační a čistírenskou dotaci bude úspěšná. Ministerstvo financí, které má ve finále o udělení či neudělení dotace rozhodnout, se včera nechalo ústy svého mluvčího Ondřeje Jakoba slyšet, že je k udělení dotace „zatím velmi skeptické“ (LN, 24. 2. 2010).
Vladimír Tošovský argumentuje tím, že investovat cca 200 milionů korun z prostředků evropských a českých daňových poplatníků do obce, která leží na uhlí, je nesmyslná investice.
Jde ze strany ministra Tošovského o přístup dobrého hospodáře, jak tvrdí jedni, anebo naopak o vydírání Jiřetínských („už si to rozmyslete a radši ty svoje domy prodejte. My vám tam už nepustíme ani kanál“), jak tvrdí druzí?
Dvě stě milionů korun je hodně peněz a v České republice je ještě řada obcí, které na uhlí nestojí, jež čistírnu odpadních vod nemají, někdy nemají ani vyhovující kanalizaci. MPO v čele s Vladimírem Tošovským navrhuje novou energetickou koncepci, která explicitně počítá s prolomením ekologických limitů těžby, a tudíž se zbouráním Horního Jiřetína, Černic a (ačkoli se o tom taktně mlčí) posunutím hnědouhelných lomů těsně k dnešním hranicím zástavby Litvínova. Vladimír Tošovský (a čerstvě i mluvčí MF Ondřej Jakob) říkají, že teď není dobré dotaci městu dávat, když vlastně není jasné, jak to s limity bude a že je nutné na energetickou koncepci počkat. Z tohoto pohledu by samozřejmě několikasetmilionová veřejná investice do obce, jejíž osud je zpečetěn, postrádala vskutku jakékoli opodstatnění.
Tak jednoduché to ale není. Energetická koncepce, o níž hovoří Vladimír Tošovský a (ústy svého mluvčího) Eduard Janota, není zatím ničím jiným, než jen návrhem gesčního ministerstva. Není to schválený materiál, naopak jde o dokument, který vyvolává značné kontroverze a bouřlivé debaty v laické i odborné veřejnosti a jeho budoucnost je krajně nejistá (přinejmenším stejně jako budoucnost limitů a Horního Jiřetína).
Sám ministr Tošovský říká, že ani prolomení limitů neznamená, že se pod Jiřetínem začne okamžitě těžit. Nejprve by musel Czech Coal získat povolení k těžbě a hlavně se dohodnout s vlastníky nemovitostí na ceně za odkoupení jejich majetku. Prý to může trvat řadu let. Celou tu řadu let tedy bude dál téměř dvoutisícový Horní Jiřetín bez kanalizace a čištění odpadních vod?
Horní Jiřetín splnil všechna pravidla OP Životní prostředí a připravil projekt, splňující veškerá kritéria, potřebná pro přiznání dotace. Do projektu v celkové hodnotě bezmála 300 milionů korun jistě město nemálo svých prostředků investovalo. Žádný předpis, tím spíše žádný zákon, neomezuje v tomto ohledu práva obcí, které leží za územními limity těžby hnědého uhlí. Uhradí ministr Tošovský investované prostředky městu Horní Jiřetín ze svého?
Územní limity těžby jsou dané platným usnesením vlády Petra Pitharta z roku 1991, znovu výslovně potvrzeným usnesením vlády Mirka Topolánka z roku 2008. Tedy dokumentem právně závazným pro všechny centrální orgány státní správy – Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo financí, Český báňský úřad i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tím, že Vladimír Tošovský říká, že dnes je budoucnost Horního Jiřetína nejistá, zpochybňuje tedy platný právní stav.
Vláda na návrh téhož ministra Tošovského nedávno ze sněmovny stáhla návrh novely horního zákona (připravený jeho předchůdcem Martinem Římanem a exministrem životního prostředí Martinem Bursíkem). Ten dával Czech Coal jasnou roční lhůtu k předložení dokladů, nutných k rozhodnutí o odepsání uhlí za limity z bilančních zásob (tedy z těch, s jejichž vytěžením v budoucnu se počítá). Rozhodovalo by o tom Ministerstvo průmyslu a obchodu a rozhodnout by samozřejmě mohlo (nepochybně na základě velmi dobře odborně podložených údajů) pro odpis i pro těžbu.
Pokud chtěl ministr Tošovský skutečně přispět k tomu, aby v Horním Jiřetíně, Černicích či Litvínově bylo o situaci a budoucnosti opravdu jasno, pak svou nejlepší příležitost velmi aktivně propásl. V takovém případě měl přece naopak novelu velmi vehementně mezi poslanci prosazovat a lobbovat za její přijetí. Tuhle šanci pan ministr zahodil. Proto se teď nemůže divit, dívá-li se kdekdo na jeho aktivity vůči dotaci na jiřetínskou čistírnu odpadních vod a kanalizaci jako na vydírání.