O chybách a o iluzích
NAPOPRVÉ
S vědomím toho že už bylo všechno napsáno
Zasedám ke stolu a píšu
S vědomím toho že už bylo všechno odžito
Vstávám a opakuji staré chyby
S vědomím toho že už bylo všechno promyšleno
Lámu si hlavu s tím na co mi stačí síly
S vědomím toho co bylo promarněno marním čas
Jako napoprvé...
Jen tebe ještě nikdo tak nemiloval
Říkám si když zas kamsi odcházíš
Opakovat trpělivě co musí být zopakováno
Jen tebe nikdo tak jako já
Říkám si s vědomím nebo i bez vědomí –
Alespoň tuhle iluzi bych si prosím prozatím
ještě ponechal...
Jako napoprvé...