Tichá noc, svatá noc. Z temné oblohy se pomalu snášejí nadýchané vločky na bílý blýskavý koberec, který pokryl celou naši krásnou zemi. Český zákonodárce mlčky vychutnává křupající sníh pod nohama a v hlavě se mu rozsvěcuje jako vánoční stromek Čapkova Šlépěj, plná tajemných otazníků.

Zákonodárcovy šlépěje nemají tajemný původ. Vedou od voliče a měly by vést opět k voliči. Ale jsou tak přímočaré? Na zákonodárcovu hlavu padají vločky a zdobí vlasy pohádkovým třpytem. Snový čas k meditaci.

Mám ohromné štěstí, moje stopy v této zemi určují, kam budou směřovat šlépěje těch, kteří mě vynesli nahoru a dopředu. Jsem jim za to vděčný a dělám vše pro to, abych je vedl co nejlepší cestou – medituje a bilancuje. Skončil jsem hned po nominaci se starostováním a členstvím v dozorčích radách, není to poctivé sedět na několika židlích současně. Jsem důsledně imunní vůči korupci, mluvím slušně a přispívám k růstu politické kultury. K oponentům chovám respekt, v práci jsem aktivní. Před tuhou partajní disciplinou dávám přednost zdravému selskému rozumu a názorům obyčejných lidí, které zastupuji a s nimiž se pravidelně bavím o jejich běžných starostech. A podporuji dobré návrhy zákonů, i když vzešly z dílny konkurenční strany.

Zákonodárcovy kroky v čerstvém sněhu příjemně vržou. Na tvář mu přistála ohromná vločka a taje, v kalném světle připomíná slanou slzu. On však nemá důvod k pláči. Je úspěšný, respektovaný, těší se úctě svých voličů. Na rozdíl od některých kolegů na ně nezapomíná, nikdy není opilý mocí ani alkoholem.

Zatímco šlépěje v kulisách tiché nostalgické noci přibývají, přemýšlí již o únorové volbě prezidenta. Současný vládce Hradu odmítl výzvu protikandidáta, aby se utkali ve veřejné televizní debatě s argumentem, že volit bude pouze 281 zákonodárců. To je trochu podivná úvaha, vždy jsem byl přesvědčen, že prezident je reprezentantem všech občanů, nikoliv pouze poslanců a senátorů. Šéf naší strany nás tlačí k podpisu, že budeme hlasovat jednotně, ale já dodržím poslanecký slib a budu volit tak, jako vždy - podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Šlépěje zákonodárce se stáčejí zpět k domovu, kde u vánočního stromečku čekají manželka a děti. Na rozdíl od podivuhodných šlépějí Karla Čapka mají jeho stopy logický začátek i konec, bez mlhavých mystických tajemství. Zákonodárcova meditace končí, poslední šlépěj vtiskuje do sněhu před vchodem do zahrady svého rodinného domu, jehož původ nikdy nebyl terčem pozornosti investigativních novinářů. Tiskne prst na zvonek a jeho oči podvědomě sklouznou na jmenovku: Mirek Dušín, poslanec.


P.S. Přeji všem čtenářům i tvůrcům aktuálně.cz pohodové Vánoce a vše nejlepší v roce 2008.