Česká vláda na začátku nového roku oznámila, že hodlá privatizovat sedm státních podniků či odprodat část jejich akciového portfolia. Mezi těmito podniky, označovanými přívlastkem strategické, je jmenován i Budějovický Budvar, což vzbudilo největší ohlas a emoce. Jasně, v Česku znamená pivo víc než náboženství. Je ale Budvar opravdu strategickým podnikem?

Kdykoli se v minulosti objevila zmínka o privatizaci Budvaru, vyrojily se silně emočně laděné protireakce. Snad i proto tato firma ještě dnes zůstává ve státních rukou – až vláda Mirka Topolánka si hlasitěji dovolila zapochybovat o logice přístavku národní podnik, evokujícího časy budování komunismu v zemi. Předchozí vlády se zkrátka obávaly negativní reakce veřejnosti, i když miliardy z prodeje byly velkým lákadlem.

České pivovarnictví ovládá několik mýtů. Jedním z nich je, že Budějovický Budvar (Budweiser Budvar) je ve světě věhlasnější než Budweiser, vyráběný americkým gigantem Anheuser-Busch, s nímž budějovická firma vede desítky známkoprávních sporů. To platí pouze v případě beer conosseurs (pivních znalců), kteří vědí, že originál pochází z Česka. A dokáží ocenit výrazně vyšší kvalitu českého moku. Ve Velké Británii, kde se mohou prodávat oba Budweisery vedle sebe, jsem se mnohokrát přesvědčil, že lidé si kupují pivo stejné značky, aniž by tušili, zda je z Ameriky či Česka. A v rozdílech mezi zemí původu obou značek se často neorientují ani barmani. Většina pivařů ve světě si myslí, že Budweiser je americké pivo. O tom, že dávno před uvedením amerického Budweiseru na trh se pivo stejné značky vařilo v Českých Budějovicích nemají ani páru.

Mnoho povyku kolem privatizace Budvaru svádí k závěru, že budějovická firma má pro Českou republiku opravdu strategický význam. Nemá. Je to středně velká úspěšná firma s necelými sedmi stovkami zaměstnanců, kteří jen dělají výborně svoji práci a vyrábějí produkt, který je v Česku obecně velmi senzitivně vnímaný. Roční obrat 2,5 miliardy korun se ziskem 200 milionů Budějovický Budvar rozhodně neřadí mezi společnosti, které lze označit jako velké a strategické. Stačí srovnání s Plzeňským Prazdrojem, který generuje roční obrat 13,5 miliardy s čistým ziskem po zdanění 3,37 miliardy korun.

Hovořit o strategickém významu Budějovického Budvaru pro Českou republiku je silně nadsazené. Pivo je sice národní nápoj, ale co má společného se strategickými zájmy republiky? Mezi strategické firmy lze řadit ČEZ s 30 tisíci zaměstnanci, České dráhy s 54 tisíci zaměstnanci, giganty s dopadem na téměř každého z nás. Budvar je sice historicky proslulou značkou tradičního českého piva, ale strategický význam firmy je mizivý, byť je velmi dobře řízená a produkuje vzhledem ke své velikosti výborné hospodářské výsledky.

Při uvažovaných privatizacích se vždy s obavou hovoří o možnosti, že by Budvar mohl získat Anheuser-Busch. Známkoprávní spory mu brání exportovat do řady zemí a koupí malého Budvaru s velkou značkou by problém zmizel. V mediích se opakuje stále úvaha, že by Američané po koupi budějovický závod zavřeli a zavraždili tak jednu velkou českou tradici. Ale nemusí to být pravda, český Budweiser by se také mohl stát exkluzivní drahou značkou v portfoliu firmy Anheuser-Busch, která by zcela jistě za Budvar nabídla ze všech nápadníků největší balík peněz, potřebný k zalepení deficitních děr v českém státním rozpočtu. Udržení tradice vaření piva podle české receptury v místních podmínkách lze ošetřit smluvně.

Povyk kolem privatizace Budvaru připomíná hrůzu z převzetí Plzeňského Prazdroje Jihoafričany. A co se stalo? Z české značky Pilsner Urquell dnes již jihoafricko-americký majitel SABMiller udělal vlajkovou loď celé obří nadnárodní společnosti, export piva z Plzně permanentně roste. Řečeno s klasikem Williamem Shakespearem, šlo o mnoho povyku pro nic. Jako vždy, když převládají emoce.

Pokud se privatizace opravdu tak bojíme, pak nechme Budějovický Budvar, n.p., žít dál. Možná by stačilo stavět levněji české dálnice, s větším rozmyslem pronajímat stíhací letadla či kupovat obrněné transportéry - a prodávat Budějovický Budvar by stát vůbec nemusel. Určitě by to bylo strategičtější než prodej tohoto nestrategického českého úspěšného podniku s cennou obchodní značkou, jehož jediným cílem je jednorázově snížit deficit státního rozpočtu. Méně povyku pro Budvar, více povyku pro státní tendry a hospodaření se státními penězi.