CANARY WHARF
Canary Wharf je slavné přístaviště na Temži, kam kdysi lodě vládkyně moří Británie dovážely indické koření, asijské a africké diamanty, vůně Arabie a plody amerických kolonií. Koloniální úředníci a obchodníci odtud vyráželi do bájných džunglí civilizováním domorodců plnit britské pokladny, objevovat Viktoriiny vodopády a obdivovat - řečeno s Kiplingem - „zlatých rybek rej tam u Mandalay“.
Postkoloniálním zaoceánským lodím už ani široká a hluboká Temže nestačí. Na předměstí na východ od City a East Endu vyrostlo další centrum Londýna, metropole, v níž žije tolik obyvatel jako v České republice. Jižní, střední a severní dok na Canary Wharf architekti upravili na dekorativní vodní plochy, mezi kterými vyrostly mrakodrapy světových bank, společností a hotelových řetězců. Nákupní haly, táhnoucí se nad i pod zemí mezi jižní a severní kolonádou, doplňují čínské, indické a italské restaurace, nutné rekvizity velkoměsta. Luxusní prodejna nabízí stovky horských kol v cenách od tisíce do sedmi tisíc liber. Dorazilo sem metro. Dále na východ obrovská staveniště připomínají, že se Londýn připravuje na olympiádu v roce 2012.
Na Reuters Plaza běhají po stěně budovy zprávy o růstu a poklesu akcií. Dovíte se, že prodej nových domů stoupl o 2,6 procenta, Yahoo ztratilo 0.26, Nasdaq stoupl o 6,85 a Ryan Air o 0.13 atd. Tedy pokud vás to zajímá. Možná, že bankovní úředníky některá z těchto zpráv vyžene od příjemného popíjení espressa u Carlucciho do kanceláře.
Mrakodrap si tu postavil také Reuters. Bylo marné připomínat, že Reuters je nejen značka, ale také adresa. Potřebné prostory pro moderní technologie vyhnaly světovou agenturu s více než stoletou tradicí z Fleet Street, kde ponechala jen několik novinářů, pokrývajících vládu a parlament. I v elektronické době musí zpravodajové na místě udržovat styky. Cestovat hodinu do Westminsteru a hodinu zpátky by přece jen bylo nepraktické.
Reuters Founders Share Company, Společnost zakladatelské akcie Reuters, je něco jako zlatá akcie. Tvoří ji tým osmnácti ředitelů a důvěrníků (Trustees) se sekretariátem. Starají se, aby údy společnosti všude ve světě dodržovaly stopadesát let stará pravidla nezávislosti zpravodajství a aby nikdo ani nějakou kličkou nezískal více než 15 procent akcií Reuters Group. Sledují to celoročně světové právnické a účtařské společnosti, které podávají této společnosti své analýzy. Protože skupina může na valné hromadě uplatnit při každém hlasování tolik procent hlasů, kolik chce, její samotná existence je zárukou, že každý, kdo by chtěl pravidla porušit, bude přehlasován. Debaty na zasedání se zabývají jakýmkoli porušením pravidel, například fotografem Reutera, který byl propuštěn, protože při bombardování Bejrútu si na fotografii přibarvil kouř, etikou karikatur Mohameda nebo videa z virginské univerzity, jímž masový vrah vstoupil díky mediím do dějin. Avšak Herostratos neměl televizi ani internet, když zapálil chrám bohyně, aby zvěčnil své jméno. Přesto jeho starověcí soudci neuspěli, když nařídili jméno vymazat. Označuje už více než dva tisíce let jako herostratovské činy ubožáků, kteří v touze po slávě nedokážou nic jiného než spáchat zločin. Třeba zastřelit Johna Lennona.
Výběr členů správní rady zlaté akcie je přísný. Žádný z přijatých nesmí kupovat akcie Reuters Group. Mandát je pětiletý a obnovitelný jen jednou. Přijetí nového člena trvá rok. Nominační výbor, v němž jsou kromě několika nejstarších členů rady a zástupců medií také dva soudci evropského soudu pro lidská práva, posuzuje životopis navrženého a jeho kvalifikaci novinářskou, právní nebo podnikatelskou. Protože Reuters působí všude, dbá se na zastoupení světových regionů. Předsedou rady je bývalý generální ředitel Volvo, členy například bývalý šéfredaktor New York Times, majitel řetězce nezávislých mexických novin, bývalý dánský ministr zahraničí, s nímž jsme byli společně v šedesátých letech korespondenty svých rozhlasů ve Washingtonu, bývalí nebo současní přední novináři, právníci a podnikatelé z Británie, Hongkongu, Kapského města, Paříže, Montrealu nebo indické Keraly. Mne vybrali jako zástupce té Evropy, která teprve nedávno, což znamenalo před patnácti lety, obnovila svobodu slova.
Kopírovat to nelze, ale i v českém prostředí je možné se tím inspirovat. Členy našich mediálních rad nemusí vybírat vlády, strany nebo poslanci. Větší důvěru novinářů i veřejnosti by mohl získat nominační výbor složený ze zkušených špičkových novinářů, právníků, umělců, podnikatelů a představitelů občanských organizací, kteří si svou prací a nezávislými postoji získali respekt spoluobčanů.
Kavárničky plné života se na Canary Warf s jarem roztahují do ulic a náměstí. Mladý francouzský bankéř původem ze židovské rodiny z Maroka říká, že se v tomto prostředí cítí pro svůj původ příjemněji než ve Francii, i když se mu nelíbí, že zdravotní péče v Anglii je horší a chybí mu francouzský společenský život a radost z dobrého jídla a pití. V jediném dni jsem tu potkal tři polské Agnieszky. Servírka z Café Brera říká, že plat by sice mohl být lepší, ale je několikanásobně vyšší než jaký by mohla mít v rodném Lublinu, pokud by tam vůbec dostala zaměstnání. Další Agnieszka mi jako pokojská v hotelu našla pod lavicí v koupelně mobilní telefon, o kterém jsem se už domníval, že jsem ho ztratil. Na večeři v Reuters jsem potkal Agnieszku, která tu po studiích v Londýně nastoupila jako elév a připravuje se na praxi do varšavské kanceláře. Z letiště Heathrow mě vezl do hotelu mercedesem rumunský student, který si vydělává ježděním pro společnost podobnou české AAA. Vrátný z Bangladéše ve Four Seasons se stará, aby hosté měli včas svůj taxik na jednání nebo na letiště a česká dívka ze Vsetína pracuje jako recepční. S anglickým přítelem létají na volné dny levnými aeroliniemi do Prahy, což je stojí méně než kdyby je strávili v Londýně.
Po zaoceánských kocábkách zbyl jen přívoz přes Temži. Canary Wharf nahradil slávu základny pro pronikání Británie do jejích koloniálních držav za ukázkový kousek společné Evropy a globalizujícího se světa, v němž z držav jsou nezávislé státy a lidé různých národů a barvy pleti se tu stýkají a společně pracují jako kdyby tomu tak bylo vždycky. A je také živým důkazem, že Evropská unie není jakýmsi odcizeným rájem úředníků, ale organismem, v němž postupně roste z pevných národních kořenů společné evropské vědomí.
Postkoloniálním zaoceánským lodím už ani široká a hluboká Temže nestačí. Na předměstí na východ od City a East Endu vyrostlo další centrum Londýna, metropole, v níž žije tolik obyvatel jako v České republice. Jižní, střední a severní dok na Canary Wharf architekti upravili na dekorativní vodní plochy, mezi kterými vyrostly mrakodrapy světových bank, společností a hotelových řetězců. Nákupní haly, táhnoucí se nad i pod zemí mezi jižní a severní kolonádou, doplňují čínské, indické a italské restaurace, nutné rekvizity velkoměsta. Luxusní prodejna nabízí stovky horských kol v cenách od tisíce do sedmi tisíc liber. Dorazilo sem metro. Dále na východ obrovská staveniště připomínají, že se Londýn připravuje na olympiádu v roce 2012.
Na Reuters Plaza běhají po stěně budovy zprávy o růstu a poklesu akcií. Dovíte se, že prodej nových domů stoupl o 2,6 procenta, Yahoo ztratilo 0.26, Nasdaq stoupl o 6,85 a Ryan Air o 0.13 atd. Tedy pokud vás to zajímá. Možná, že bankovní úředníky některá z těchto zpráv vyžene od příjemného popíjení espressa u Carlucciho do kanceláře.
Mrakodrap si tu postavil také Reuters. Bylo marné připomínat, že Reuters je nejen značka, ale také adresa. Potřebné prostory pro moderní technologie vyhnaly světovou agenturu s více než stoletou tradicí z Fleet Street, kde ponechala jen několik novinářů, pokrývajících vládu a parlament. I v elektronické době musí zpravodajové na místě udržovat styky. Cestovat hodinu do Westminsteru a hodinu zpátky by přece jen bylo nepraktické.
Reuters Founders Share Company, Společnost zakladatelské akcie Reuters, je něco jako zlatá akcie. Tvoří ji tým osmnácti ředitelů a důvěrníků (Trustees) se sekretariátem. Starají se, aby údy společnosti všude ve světě dodržovaly stopadesát let stará pravidla nezávislosti zpravodajství a aby nikdo ani nějakou kličkou nezískal více než 15 procent akcií Reuters Group. Sledují to celoročně světové právnické a účtařské společnosti, které podávají této společnosti své analýzy. Protože skupina může na valné hromadě uplatnit při každém hlasování tolik procent hlasů, kolik chce, její samotná existence je zárukou, že každý, kdo by chtěl pravidla porušit, bude přehlasován. Debaty na zasedání se zabývají jakýmkoli porušením pravidel, například fotografem Reutera, který byl propuštěn, protože při bombardování Bejrútu si na fotografii přibarvil kouř, etikou karikatur Mohameda nebo videa z virginské univerzity, jímž masový vrah vstoupil díky mediím do dějin. Avšak Herostratos neměl televizi ani internet, když zapálil chrám bohyně, aby zvěčnil své jméno. Přesto jeho starověcí soudci neuspěli, když nařídili jméno vymazat. Označuje už více než dva tisíce let jako herostratovské činy ubožáků, kteří v touze po slávě nedokážou nic jiného než spáchat zločin. Třeba zastřelit Johna Lennona.
Výběr členů správní rady zlaté akcie je přísný. Žádný z přijatých nesmí kupovat akcie Reuters Group. Mandát je pětiletý a obnovitelný jen jednou. Přijetí nového člena trvá rok. Nominační výbor, v němž jsou kromě několika nejstarších členů rady a zástupců medií také dva soudci evropského soudu pro lidská práva, posuzuje životopis navrženého a jeho kvalifikaci novinářskou, právní nebo podnikatelskou. Protože Reuters působí všude, dbá se na zastoupení světových regionů. Předsedou rady je bývalý generální ředitel Volvo, členy například bývalý šéfredaktor New York Times, majitel řetězce nezávislých mexických novin, bývalý dánský ministr zahraničí, s nímž jsme byli společně v šedesátých letech korespondenty svých rozhlasů ve Washingtonu, bývalí nebo současní přední novináři, právníci a podnikatelé z Británie, Hongkongu, Kapského města, Paříže, Montrealu nebo indické Keraly. Mne vybrali jako zástupce té Evropy, která teprve nedávno, což znamenalo před patnácti lety, obnovila svobodu slova.
Kopírovat to nelze, ale i v českém prostředí je možné se tím inspirovat. Členy našich mediálních rad nemusí vybírat vlády, strany nebo poslanci. Větší důvěru novinářů i veřejnosti by mohl získat nominační výbor složený ze zkušených špičkových novinářů, právníků, umělců, podnikatelů a představitelů občanských organizací, kteří si svou prací a nezávislými postoji získali respekt spoluobčanů.
Kavárničky plné života se na Canary Warf s jarem roztahují do ulic a náměstí. Mladý francouzský bankéř původem ze židovské rodiny z Maroka říká, že se v tomto prostředí cítí pro svůj původ příjemněji než ve Francii, i když se mu nelíbí, že zdravotní péče v Anglii je horší a chybí mu francouzský společenský život a radost z dobrého jídla a pití. V jediném dni jsem tu potkal tři polské Agnieszky. Servírka z Café Brera říká, že plat by sice mohl být lepší, ale je několikanásobně vyšší než jaký by mohla mít v rodném Lublinu, pokud by tam vůbec dostala zaměstnání. Další Agnieszka mi jako pokojská v hotelu našla pod lavicí v koupelně mobilní telefon, o kterém jsem se už domníval, že jsem ho ztratil. Na večeři v Reuters jsem potkal Agnieszku, která tu po studiích v Londýně nastoupila jako elév a připravuje se na praxi do varšavské kanceláře. Z letiště Heathrow mě vezl do hotelu mercedesem rumunský student, který si vydělává ježděním pro společnost podobnou české AAA. Vrátný z Bangladéše ve Four Seasons se stará, aby hosté měli včas svůj taxik na jednání nebo na letiště a česká dívka ze Vsetína pracuje jako recepční. S anglickým přítelem létají na volné dny levnými aeroliniemi do Prahy, což je stojí méně než kdyby je strávili v Londýně.
Po zaoceánských kocábkách zbyl jen přívoz přes Temži. Canary Wharf nahradil slávu základny pro pronikání Británie do jejích koloniálních držav za ukázkový kousek společné Evropy a globalizujícího se světa, v němž z držav jsou nezávislé státy a lidé různých národů a barvy pleti se tu stýkají a společně pracují jako kdyby tomu tak bylo vždycky. A je také živým důkazem, že Evropská unie není jakýmsi odcizeným rájem úředníků, ale organismem, v němž postupně roste z pevných národních kořenů společné evropské vědomí.