"Je to ubíjející," povzdechnul si zde redaktor Jan Lipold.

Psal o kreativním způsobu, jímž si bývalý ministr Ambrozek a jiní, např. (jako ryba mlčící) Bohuslav Sobotka, "ušetřili" z různých poslaneckých náhrad milióny na luxusní bydlení a o absolutní neochotě a neschopnosti našich "elit" se tímto nemravným systémem zabývat. Ve srovnání s miliardami, které nenávratně mizí v předražených státních zakázkách, při stavění luxusních dálnic, na propagaci nadmíru výtečných služeb Českých drah atd. atd., to jsou ovšem bezvýznamné detaily. Asi před týdnem třeba proběhla zpráva v médiích, že projekt státních maturit je u nás DVACETKRÁT(!!!) dražší než na Slovensku. Inu, nejsme troškaři. Nekompetence stranou, přiživit se téměř megalomansky se dá zjevně úplně na všem.

Uběhlo pár dnů a bingo. Máme tu zbrusu novou kauzu náměstka ministra obrany Kopřivy, který zjistil, že po miliardách utracených vládou minulou za ke dnu klesající obojživelníky (bude pro ně tendr na vysílačky, aby jim tam nebylo smutno), teď naše vlast ze všeho nejvíce potřebuje nové minomety, a chystal se si na nich také velmi slušně přivydělat. Soudě podle zveřejněných odposlechů je tento člověk snad ještě vulgárnější a primitivnější než fotbaloví bafuňáři z kauzy kolem kapříků, a to už je co říct. Poté se ozval Petr Nečas a oznámil svůj pevný úmysl "vyčistit proverbiální Augiášův chlév" a "useknout chapadla zhoubné chobotnice" sahající na Ministerstvu obrany prý až do let devadesátých. Nikoho konkrétního sice nejmenoval, ale ani nemusel. Než stačíš říct 'chamtivé chapadlo chobotnice se chopilo obálky', ozvala se, přidáme-li k dobru další unavená klišé, sama proverbiální "potrefená husa", co bývala "kozou, co je zahradníkem", do jejíchž teflonových kotníků bylo ono kopnutí mířeno. Starý šíbr a šibal, ex-bratr Kalousek, jenž, melou-li proverbiální boží mlýny tak, jak mlít by měly, se snad jednou přece jen zapíše do historie hned za K.H. Franka a Reinharda Heydricha co do počtu úspěšně zlikvidovaných českých parašutistů; úředník, jenž během svého pětiletého náměstkování na MO pravděpodobně figuroval ve více skandálech než celá státní správa v dlouhé historii Rakouska-Uherska, ale jemuž se NIKDY NIC NEDOKÁZALO. Člověk, který získal ostruhy a vytříbil své etické standardy v éře vrcholného KLAUSISMU (tj. korupčního státního socialismu trapně pózujícího jako pravicový liberalismus, pro ty, kteří tomuto termínu nerozumí, anebo nechtějí rozumět), přítel příbramských a jiných mafií, lobbistů a ochránce všemožných Šnáblů. Ten má teď logicky znovu na starosti správu veřejných financí a jeví se býti de facto premiérem zcela zastiňujícím bezbarvého a průměrného byrokrata Nečase.


Škrtá, šetří, bojuje proti korupci a zaštítěn laskavým lícem spícího knížete ještě stíhá budovat pravicovou stranu nového typu, jejímž bohulibým cílem je ZMĚNA, NADĚJE, NADĚJE NA ZMĚNU a ZMĚNA, KTERÉ MŮŽETE VĚŘIT. Nová náplň do prázdné číše správy věcí veřejných a znovuzískání důvěry 'obyčejných lidí', jež tak vzýval, miloval a chránil Jiří "No, řekněte, pánové, kdo to má!" Paroubek, znechucených jak kmotry z ODS tak tvrdíkovskou ČSSD.

Doufá-li někdo, že v současné situaci a politické kultuře se něco zásadního změní příchodem a) b) nebo c), je mi jej upřímně líto.

Systém mafiánského klientelismu je tak pevně zakořeněn, že s ním jen tak něco nepohne. Jak napsal na svém blogu zde na Aktuálně.cz Jan Krůta: "Koho jsme to nechali hospodařit se svými penězi? Koho jsme to nechali zavést penězovody ze státní pokladny do soukromých kapes? ... Kdo může věřit v zázračné prozření těch, kteří se za léta ve vysokých funkcích naprosto proflákli u veřejnosti? Oni neprozřeli. Jen se v tom naučili chodit."

"Vládnou nám obyčejní podvodníci," napsal maďarský spisovatel Imre Kertesz (Nobelova cena 2002), "kteří buď uprchli z ordinací doktorům a psychiatrům, nebo se včas nedostali do kriminálu." Jejich patologické osobnosti, tj. přebujelá ega, strategické schopnosti(čti: umění manipulace), najevo dávaná genialita, nám imponují, protože se bojíme své vlastní malosti a nevnímáme, že přesně tyto atributy jim pomohly dostat se k moci a zneužívat jí v náš neprospěch.

Pokud se týká takových těch menších šetřílků a provizionářů na celostátní a místní úrovni, vstoupivších do politiky čistě za účelem zbohatnutí nebo obohacení se, anebo protože by se jinak těžko uživili, tvořících páteř současné mizérie, napadá mne zde poněkud jadrný citát rozzlobeného básníka Ivana Diviše.

Předesílám, že pochází z jiné doby, vztahuje se k jiným lidem a jeho výrazivo není pro jemnocitné.

"Politické elity tvoří neprostupná, přitom nezastižitelná sraženina prostředních, ze smrků a flusů ulepených lemplů. A právě tento šufťácký sortiment, tento vzorek bez ceny, to je ono odpadové dossier, na němž stojí a padá režim."

Chtěl jsem k 'nezastižitelná' ještě přidat 'nepostižitelná' a ejhle!

Justiční šíbr Kučera včera přišel o talár a brněnští šibalové Kvapil a Novotný dostali 7(sedm)!!! natvrdo. Ony ty boží mlýny přece jen snad melou. Ale pánové se samozřejmě ještě odvolají ...