Minulý týden jsme se za Otevřenou společnost přidali k výzvě zástupců a zástupkyň NNO, ve které se bije na poplach kvůli pomalé administraci strukturálních fondů EU, kterou má na starosti český stát. Pro většinu neziskových organizací je plynulé navazování na další operační období (2007-2013) otázkou přežití. Pokud stát bude nadále otálet s vypisováním grantových výzev, může tato strategie vést k likvidaci mnohých neziskových organizací, které působí například v oblasti poskytování sociálních služeb. K dnešnímu dni se pod výzvu podepsalo více než 100 nevládních neziskových organizací. Celou výzvu, kterou koordinuje konsorcium Forint - Fórum pro integraci, si můžete přečíst zde.

Pokud si myslíte, že se výzva týká jen „těch z neziskáče“, kterým jde o existenci, věřte, že tomu tak není. Přečtěte si níže několik důvodů, proč si myslíme, že se to týká nás všech.


Díky pasivnímu postoji si necháme ujít neopakovatelnou příležitost

Svým pasivním postojem zanedbává politická reprezentace jedinečnou příležitost k rozvoji české společnosti (tak jak ji například využilo Irsko nebo Španělsko) díky zdrojům z Evropské unie. Na období 2007-2013 můžeme čerpat až 26,5 miliard EUR - peníze, které mohou využít obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vzdělávací instituce a neziskové organizace (NNO netvoří rozhodně největší podíl příjemců). Když minulý týden proběhla tisková konference, na které zástupci neziskového sektoru vyzvali k zodpovědnosti hlavní politické činitele, odpověděl ministr Nečas, že důvodem ke zpoždění je „administrativní pochybení a velmi přísná pravidla Evropské komise nastavená na čerpání“. Přitom na rozdíl od předešlého období 2004 - 2006 Evropská komise podmínky pro čerpání ze strukturálních fondů na nové programovací období 2007 - 2013 zjednodušila. Členské země mají nyní větší flexibilitu v tom jak chtějí jednotlivé programy zacílit, tak aby nejlépe odpovídaly specifickým problémům dané země. Dále není úplně jasné proč je administrativní složitost závažnější pro úředníky České republiky, když například Maďarsko má již všechny operační programy schválené. Jan Březina, poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL tvrdí, že jsme si nastavili tak administrativně náročný systém, že výtky ze strany neziskových organizací jsou na místě.

Ale ani minulá vláda neobstála v hodnocení čerpání z evropských fondů. Za minulé období 2004 – 2006 hodnotí Evropská komise a Světová banka administrativní připravenost České republiky jako druhé nejhorší v porovnání s ostatními novými členy EU. V roce 2007 vyčerpala Česká republika pouze 46 % z 40 miliard Kč alokovaných na období 2004-2006.

Pokud se jedná o současné období 2007 – 2013 jsou výzvy již nyní zpožděny o půl roku, reálný předpoklad vypsání ostatních výzev a následně možnost čerpání se tak posunuje podle našeho odhadu o rok. Například se to týká výzev vypisované Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci operačního programu zaměstnanost a lidské zdroje – jedna z oblastí, kde by stát měl využít dlouhodobého uvažování a možnosti přenosu inovativnách přístupů, které se osvědčily v zahraničí.



NNO jako nezbytná součást společnosti

Druhý důvod, proč jsme výzvu podpořili, je naše nespokojenost s až lhostejným postojem k neziskovému sektoru ze strany politické reprezentace. V mnoha oblastech právě neziskový sektor supluje úlohu státu a to například v poskytování sociálních služeb. Ve všech oblastech má nedostatečná možnost čerpání finančních prostředků až fatální důsledky. Služby, které poskytuje neziskový sektor, jsou ohroženy a spolu s nimi i velké skupiny osob, které tyto služby využívají nebo jsou na nich doslova závislé.

Navíc, pokud necháme neziskový sektor skomírat, nevyužijeme potenciálu, který se zde již za posledních 18 let nashromáždil. Již dlouho neplatí představa o představitelích NNO jako o „týpcích“ v batikovaném tričku s batůžkem. Dnešní NNO spolupracují se zahraničními experty a profesionalizují se (už jen díky náročnosti administrace evropských projektů, víte kolik finančních kontrol, auditů a monitorovacích zpráv jeden takový projekt obnáší?) a představují tak zdroje a významné prostředníky pro řešení společenských problémů.

Jinými slovy, nevládní neziskové organizace ukazují cestu, prostor, který je možný využít ke zkvalitnění života nás všech. Pokud to tedy nedochází naší místní politické reprezentaci (což je zřejmé při pohledu na neschopnost nastavit dotační politiku státu způsobem, jež by alespoň částečně zajistil systémovost a udržitelnost existence NNO zajišťující některé služby a suplující roli státu), je tu ještě naštěstí Evropská unie, která svým postojem dává jasně najevo že NNO mají své místo na slunci. Fakt, že jsou zdroje pro jejich činnost, přicházející z evropského rozpočtu, administrovány vládními agenturami znamená, že jsou těmto vydány napospas.


Tereza Wennerholm Čáslavská & Monika Ladmanová