Sedm nemravností, hříchů a zločinů
V ekonomice svobodného typu platí, že jakmile se v nějakém oboru změní výrobní podmínky nebo když spotřebitelé začnou preferovat jiné, efektivnější a levnější výrobky, musí podnikatel, který se nedokáže přizpůsobit, odejít z trhu. Pokud ale má výhodu dotace nebo daňové úlevy, na trhu se udrží, zboží produkuje neefektivně a lapidárně řečeno zabírá místo, dokud může pobídky čerpat. Což jasně deformuje trh a jeho neviditelnou ruku. Udílení privilegií představuje ve své podstatě centrální plánování, které je pro ekonomiku škodlivé. Jsem přesvědčen, že by investiční pobídky měly být eliminovány a že by namísto pomoci pro vybrané „privilegované“ investory měla být zavedena nízká a nejspíše také rovná daň pro všechny. Svá tvrzení prokážu na právě probíhající „fotovoltaické hysterii“ a pro mne neuvěřitelně nemravné diskusi o zdražení elektrické energie.
Otevřený dopis "do ouška"
Tomáši Baldýnský, dovolte mi Vám především poděkovat za Váš komentář a „zasvěcenou analýzu“ v LN, rubrice Horizont, 27.10.2010. Pobavil mě, zasmál jsem se a vůbec se neurazil. Asi bych se měl předem omluvit za ono netradiční oslovení, ale používám pouze Vámi zvolenou formu komunikace. Ze slušnosti vykám, neb jsem tak vychován.
Mstivý obr Přetrhdílo
Nedaleko místa, kde kdysi v Praze žil a také zmizel legendární hliněný obr Golem, se nastěhoval obr jiný. Měl hlavu tvrdou jako ze dřeva a spoustu zbytečných řečí. Také dost fňukal, pořád byl s něčím nespokojený a závistivý až běda. A ke všemu rád říkal, že má všechno v malíku, hlavně v něm měl ale mozek, protože hlava na něj byla moc velká, do malíku se vešel bohatě a ještě kousek místa zbylo.
Čarodejnice Ervína z Kožné
Kousek od pražského orloje, nejkrásnějších a nejchytřejších hodin na celém světě starých víc než 600 let, je malá ulička, kterou byste snadno mohli přehlédnout. Tahle ulička byla zvláštně tajemná, kvůli knížkám. Prostě nějak přitahovala různé věci, které měly něco společného s písmenky a řádky, s pohádkami a příběhy napsanými a čtenými.
Vzteklá víla Kopřiva
Ve velkém a krásném parku, kterému se říká Stromovka, bydlí spousta strašidýlek, víl, skřítků, pidimužíků, bludiček, rarášků a plivníků. Většina z nich je hodná, lidí se bojí, a tak se před nimi schovávají a utíkají. Scházejí se v noci a povídají si o tom, co za celý den viděli. Mají své místečko pod velkou a starou vrbou a tam chroustají oříšky, co nestihly sežrat veverky, nebo popíjejí kapky z kalíšků zvonečků a hluchavek.
Hejkal Pazdrátek
Hejkal Pazdrátek byl divý muž. Rozložitý až rozsochatý, chlupatý jako opice, nos jako bramboru, uši jak dva květáky, obočí jak tlustou stonožku, zuby jak ohořelé vánoční františky. Nehty měl černé a dlouhé, spíš drápy to byly, a on jen pořád přemýšlel, do čeho všeho by je mohl zatnout a už to nepustit. Zjev to byl veskrze odpudivý, zatuchlý a smrdutý. Kdyby byl ale jenom škaredý jak nepřítel a smradlavý jak bolavá noha, nebylo by to nic proti tomu, jak byl uječený. Inu hejkal.
Komu zvoní hrana?
Rok 2009 byl rokem ve znamení globální finanční krize a návazné hospodářské recese, která začala naplno dopadat do národních systémů veřejných financí vč. municipálních pokladen. Politici se předháněli a stále předhánějí ve snaze najít účinný všelék, který by jako mávnutím kouzelného proutku vyléčil všechny neduhy ekonomik. Neduhy, jenž ovšem způsobili právě zmiňovaní politici nezodpovědnými zásahy a opakovaným „znásilňováním“ ekonomiky skrze nadměrné přerozdělování finančních prostředků a zbytečnou regulací. Toto „znásilňování“ vedlo a vede k poruchám, které se často zcela nesprávně označují za selhání tržních mechanismů a přitom pouze my sami jsme těmto mechanismům, zosobněných v klasické zásadě ekonomického liberalismu laissez faire, uštědřili několik tvrdých úderů. Z nichž se jednotlivé hospodářské systému mohou vzpamatovávat ještě řadu let. Typickým příkladem těžce knockoutovaného hospodářství může vidět právě u nás, kde sice trvala recese techniky pouze půl roku, od IV. čtvrtletí 2008 do I. čtvrtletí 2009, její dopady však veřejný sektor pocítí i se zpožděním a v delším období. Podniky totiž budou nějakou dobu umazávat krizí vytvořené ztráty, na vývoj reaguje až se zpožděním také zaměstnanost (bez práce je už delší dobu více než 0,5 milionu Čechů). Názor, že návrat k rychlému růstu není pravděpodobný, dokazuje i fakt, že podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu domácí HDP ve IV. kvartále 2009 rostl pomaleji než ve III. kvartále 2009 (o 0,7 %. resp. 0,8 %). Meziročně jsme se tak koncem roku nacházeli stále hluboko, konkrétně 4,1 % pod úrovní roku 2008. Tato čísla ukazují, že české hospodářství prochází nemocí, jejíž léčba nebude rozhodně jednoduchá.
Myšlenkový půlmaratón Petra Kupce
Nejsem masochista, někdy mne ale přemůže vlastní fantazie v kombinaci s profesionální deformací. Téměř vidím některé myšlenkové pochody (půlmaratóny). Stalo se mi to naposledy při četbě komentáře redaktora Petra Kupce.
