Co Obama podepíše v Praze, jsou drobky

05. 04. 2010 | 23:24
Přečteno 8237 krát
Pokud zkušenost posledních pár týdnů i obecných zákonitostí důležitých summitů může být jen trochu spolehlivým vodítkem, musíme se v souvislosti s pražským podpisem rusko-americké odzbrojovací smlouvy připravit na příval velkoústých slov, svou mohutností spíše v kategorii vodopádů Iguacu než těch na Niagaře.

Zacpeme-li si však na malý moment uši a pokusíme se to, co americký a ruský prezident v Praze podepíší, zasadit do širšího kontextu Obamovy zahraničně-politické strategie, vyloupne se nám nová smlouva START jako drobek, který je třeba vydávat za úspěch proto, že pořádný krajíc se za necelých 15 měsíců Obamovi ukrojit nepodařilo.

Obama se po osmi letech Bushovy angažované a často konfrontační politiky rozhodl vsadit na vyjednávání, a to především s těmi, kdo patřili dlouhodobě k americkým protivníkům či se této kategorii vývojem událostí posledních let přiblížili.

Šlo o logickou reakci na zahraniční politiku předchozí administrativy, která Spojené státy vyčerpala vojensky i ekonomicky a zcela unavila americké veřejné mínění, neochotné – především v podmínkách vážné ekonomické krize doma – dál „sponzorovat“ světovou ambicióznost, zvláště když způsobila historický propad obliby USA.

Čeho můj předchůdce nebyl schopen dosáhnout ukazováním svalů a nálepkováním nepohodlných aktérů na mezinárodní scéně, zkusím docílit podanou rukou a nabídkou otevřených rozhovorů, zněla Obamova (již předvolební) premisa.

Natažená ruka a velké NIC zato

Nejvážnější problém, který se s ní v roce 2008 a na začátku roku loňského spojoval, byl otazník, jak efektivní může tato strategie být. Problém dnešní spočívá v tom, že výměnou za nataženou ruku a ochotu seriózně jednat nezískal Obama nic.

Tedy skoro nic. Čehož dokladem je i nová odzbrojovací smlouva s Ruskem.

Americká administrativa ji na stůl „restartovacích“ rozhovorů s Moskvou hodila proto, že mělo jít o jejich hladké zahřívací kolo, něco na způsob otázky za 100 korun ve Chcete být milionářem. Byli to Rusové, kdo o novou smlouvu stáli víc, neboť potřebovali „zobchodovat“ redukci rezivějícího jaderného arzenálu, na jehož údržbu jim chybějí prostředky.

To, že se smlouvu podařilo dojednat s takřka půlročním zpožděním oproti nejzazšímu termínu v původním plánu, dokládá, jak si Rusové americké dary v podobě resetovacích tlačítek vyložili. Nikoli jako příležitost posunout se dál ve věcech společného zájmu, ale jako šanci otestovat si mezinárodně nezkušeného prezidenta.

Končíme, hrozil úspěšně Obama

Jedním z hlavních důvodů průtahů ve vyjednávání byly opakované pokusy Rusů propašovat do smlouvy formulace, které by Američanům svázaly ruce při budování protiraketového systému. Slouží Obamovi ke cti, že – také s ohledem na potřebu získat pro ratifikaci dohody hlasy republikánských senátorů – takovou věc nepřipustil a byl dokonce připraven jednání krátce před jejich koncem odpískat.

S trochou zdravé neuctivosti by se o ročním americko-ruském přetahování dalo říct, že dvě hory porodily myš. Z toho, co je dosud známo, by nový strop na počet rozmístěných jaderných hlavic měl činit 1550 kusů na každé straně. Ačkoli oficiálně je toto číslo vydáváno za třicetiprocentní pokles oproti dosavadnímu stavu, experti už varovali, že ve skutečnosti může ubýt jen mezi sto až dvěma sty hlavicemi.

Neambicióznost dohodnutého limitu ještě více vynikne při srovnání s odhadem velení amerických vzdušných sil, podle něhož by USA postačilo pro udržení dostatečné odstrašující síly jen něco málo přes tři stovky nukleárních zbraní. Na tento počet by přitom Spojené státy mohly jít jednostranně, bez dohody s ostatními jadernými mocnostmi.

Poměřováno Obamovými ambicemi, je dojednání nové rusko-americké odzbrojovací smlouvy úspěchem jen v uvozovkách.

Íránské fiasko

Ještě nanicovatější bilanci má však Obamova politika natažené ruky ve vztahu k Íránu. Obama zašel ve vstřícných gestech k teheránskému režimu daleko: nahrával vzkazy pro Íránce, posílal depeše nejvyššímu duchovnímu vůdci, podpořil vstřícný návrh světových mocností na dočasné vyřešení jaderného hlavolamu.

Vše marné, s íránským režimem to nehnulo. Přicházejí tedy ke slovu sankce.

Obamova administrativa po celou dobu „nadbíhání“ dávala neoficiálně najevo, že jeho sekundárním smyslem je získat na klíčové mocnosti páku, až přijde čas na potrestání Teheránu. Tím, že ukáže dobrou vůli k jednání, které Írán odmítne, bude snáze přesvědčovat partnery, že jedinou cestou jsou sankce, zněl předpoklad.

Další z řady těch, které nevyšly… Schválení sankcí v Radě bezpečnosti má vůči původním americkým představám několikaměsíční zpoždění. Obama sice minulý týden předpovídal, že hlasování o nich už je na spadnutí, vše však nasvědčuje tomu, že souhlas či aspoň toleranci Číny se podaří získat jen za cenu značného „naředění“ sankcí.

Tvrdost trestu bude kdesi poblíž bezzubosti dvou sankčních rezolucí, které se podařilo prosadit předchozí administrativě George Bushe. Američanům tak nezbude, než se uchýlit k jednostranným či s Evropany ad hoc koordinovaným krokům.

O něco méně křiklavá, nicméně obdobně bezvýsledná byla nabídka vstřícného přístupu ve vztahu k Číně (Obamova cesta tam byla co do efektivnosti jedním z jeho vůbec největších nezdarů), Severní Koreji (režim Kim Čong-ila si dělá dál, co chce), Kubě (po počátečním tání vše při starém) i Venezuele a spřáteleným jihoamerickým zemím (žádný posun).

Úspěšně ve stopách Bushe

Může to být chápáno jako historický paradox, ale dvě nejúspěšnější položky Obamovy zahraniční politiky jsou ty, které podědil po Bushovi: Irák a Afghánistán.

V prvním případě Obama pozdržel své předvolební sliby stran stahování amerických jednotek a pokud se povolební situace v Iráku dramaticky nezkomplikuje, je na dobré cestě k zodpovědnému a klidnému vycouvání z vojenského angažmá.

Afghánistán si Obama po několikaměsíčním podzimním váhání plně „přivlastnil“ jako svoji válku. Na cti mu naprosto netratí, že tak učinil pomocí strategie vyslání vojenských posil, která nápadně připomíná tu, již v roce 2007 uplatnil v Iráku George Bush.

Skutečnost, že dvě války rozpoutané neurvalým republikánským „jestřábem“ Bushem úspěšně dokončí „holubičí“ demokrat Obama je darem, v nějž americká politika snad ani nemohla doufat. Na poli zahraniční politiky se v USA vyrýsoval konsensus, o němž si ve vnitřní politice rozbouřené především schválenou zdravotní reformou může nechat Amerika jen zdát.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy