Odpověď P. Kohoutovi na „Veselé trhy a hypoteční krize“
Dobrý den pane Kohoute,
jak víte, vsadil jsem láhev červeného, že jste si článek „Veselé trhy a hypoteční krize“ v Hospodářských novinách nestihl po sobě přečíst. Hodně věcí by tomu nasvědčovalo. Omylem jste vydával silnou hypotézu efektivních trhů za „velmi uznávanou a za základ učiva každého kurzu investiční teorie“ a dokonce prý „existuje řada prací, které ji podporují empirií“. Vím, že dokážete rozlišit středně silnou od silné a proto jsem myslel, že jste chybu udělal prostě v rychlosti. Dále by můj závěr možná i podpořilo, že jste poopravil verzi téhož článku pro aktuálně.cz a zjemnil svůj původní názor, že „Oživení akciových trhů je prakticky nezávislé na stavu ekonomiky“.
To jsou ale jenom domněnky. Fakt je, že jenom vy víte, zda jste to po sobě přečetl nebo ne, a jenom vy můžete určit zda jsem sázku prohrál. Z vašeho komentáře na aktuálně.cz chápu, že máte za to, že láhev vám náleží. Co naplat, sám jsem si sázku takto hloupě naformuloval a tedy přikládám láhev údajně velmi vydařeného Le Haut Medoc d‘Issan. Snad jsem tím rozptýlil vaše obavy zda vyberu dobrou značku.
To jestli někde slovíčko chybí nebo přebývá mi je jedno a není to důležité. Mne ohromila lehkost s jakou kategoricky odmítáte středně silnou formu hypotézy efektivních trhů. Mám na mysli argumentační lehkost. Otázka, zda jsou kapitálové trhy středně silně efektivní, je pro mne jako pro spoustu jiných ekonomů a právníků dlouhá léta jedna z těch nejzajímavějších v oboru. Stávající převažující odpověď je, že nejde o to zda ale o to jak moc. Pochopitelně každý můžeme mít jiný názor. Pro metodologickou obtížnost testování hypotézy ani ti její největší odpůrci nedělají závěry z testovaných jednotlivostí na celek a ve formulování závěrů jsou převážně velmi opatrní. Představa, že je možné ji odmítnout proto, že někdy „pan José Semidey, známý svojí pravidelnou rozhlasovou relací na Radio Universal, hovořil o lavině zoufalých telefonátů…“ nebo proto, že „na jaře 2007 probíhal pokles cen amerických rodinných domů“ a burza na takové události zareagovala až v říjnu 2007, je úsměvná. Z toho totiž nevyplývá vůbec nic resp. z toho může vyplývat cokoliv. Důvodů pro takovou situaci mohlo být tisíc a jeden, a ten jeden z nich jistě může být i že hypotéza nefunguje. Touto metodou bychom mohli dovodit, že platí nebo neplatí cokoliv co nás napadne. V principu to je stejné, jako dovodit neplatnost obecné teorie relativity z toho, že nám doma nefunguje mikrovlnná trouba.
Zdraví,
Petr Kuhn
jak víte, vsadil jsem láhev červeného, že jste si článek „Veselé trhy a hypoteční krize“ v Hospodářských novinách nestihl po sobě přečíst. Hodně věcí by tomu nasvědčovalo. Omylem jste vydával silnou hypotézu efektivních trhů za „velmi uznávanou a za základ učiva každého kurzu investiční teorie“ a dokonce prý „existuje řada prací, které ji podporují empirií“. Vím, že dokážete rozlišit středně silnou od silné a proto jsem myslel, že jste chybu udělal prostě v rychlosti. Dále by můj závěr možná i podpořilo, že jste poopravil verzi téhož článku pro aktuálně.cz a zjemnil svůj původní názor, že „Oživení akciových trhů je prakticky nezávislé na stavu ekonomiky“.
To jsou ale jenom domněnky. Fakt je, že jenom vy víte, zda jste to po sobě přečetl nebo ne, a jenom vy můžete určit zda jsem sázku prohrál. Z vašeho komentáře na aktuálně.cz chápu, že máte za to, že láhev vám náleží. Co naplat, sám jsem si sázku takto hloupě naformuloval a tedy přikládám láhev údajně velmi vydařeného Le Haut Medoc d‘Issan. Snad jsem tím rozptýlil vaše obavy zda vyberu dobrou značku.
To jestli někde slovíčko chybí nebo přebývá mi je jedno a není to důležité. Mne ohromila lehkost s jakou kategoricky odmítáte středně silnou formu hypotézy efektivních trhů. Mám na mysli argumentační lehkost. Otázka, zda jsou kapitálové trhy středně silně efektivní, je pro mne jako pro spoustu jiných ekonomů a právníků dlouhá léta jedna z těch nejzajímavějších v oboru. Stávající převažující odpověď je, že nejde o to zda ale o to jak moc. Pochopitelně každý můžeme mít jiný názor. Pro metodologickou obtížnost testování hypotézy ani ti její největší odpůrci nedělají závěry z testovaných jednotlivostí na celek a ve formulování závěrů jsou převážně velmi opatrní. Představa, že je možné ji odmítnout proto, že někdy „pan José Semidey, známý svojí pravidelnou rozhlasovou relací na Radio Universal, hovořil o lavině zoufalých telefonátů…“ nebo proto, že „na jaře 2007 probíhal pokles cen amerických rodinných domů“ a burza na takové události zareagovala až v říjnu 2007, je úsměvná. Z toho totiž nevyplývá vůbec nic resp. z toho může vyplývat cokoliv. Důvodů pro takovou situaci mohlo být tisíc a jeden, a ten jeden z nich jistě může být i že hypotéza nefunguje. Touto metodou bychom mohli dovodit, že platí nebo neplatí cokoliv co nás napadne. V principu to je stejné, jako dovodit neplatnost obecné teorie relativity z toho, že nám doma nefunguje mikrovlnná trouba.
Zdraví,
Petr Kuhn