V rozhovoru pro Respekt reagoval Václav Havel na můj názor publikovaný v Reflexu a zde na Aktuálně, navrhující zrušit post prezidenta České republiky:
* Tomáš Klvaňa nedávno na svém blogu na Aktuálně.cz napsal, že Česku funkce prezidenta škodí a že by se měla spíše zrušit. Co vy na to?
Rozumím všem argumentům pana Klvani. Má pravdu, že prezident je u nás – i s ohledem na veliký hrad, v němž sídlí – trochu ztělesněním monarchistické tradice, má pravdu i v tom, že je to funkce, která je z hlediska ústavního trochu „navíc“ a leccos dubluje, či dokonce komplikuje. Některé jeho kompetence lze přitom aplikovat velmi různými způsoby, a dokonce i různě interpretovat, což vytváří další komplikace. To všechno by zasluhovalo zvláštní právnický a politologický rozbor. Přesto nesdílím názor pana Klvani, že prezident je zbytečný. Je mnoho důvodů, proč není. Zmíním se aspoň o jednom: je velmi významným spolutvůrcem společenské atmosféry, ba do značné míry i tím, kdo artikuluje či svým počínáním nějak ztělesňuje skladbu základních hodnot státu. Tato okolnost má na poměry větší vliv, než jsme ochotni si připustit, vliv možná větší než mnohá ústavní pravomoc.
Baku, hlavní město Azerbajdžánu, je město radikálně odlišných podob. Pětihvězdičkové hotely a bída třetího světa, vyčištěné bulváry a chodníky jako po bombardování, Versace (soon to open!) a (post)komunistická policie, neustálý zápach "petroleje" a mastná oka v zálivu Kaspického moře, to vše nikdy ne daleko od sebe. Březen je hodně chladný, stejně jako politické klima; sníh není výjimkou. Především však Baku nabízí spoustu fotogenických zákoutí a chvilek. Posuďte sami.
Při pohledu na stav pravice v politicky určujících státech západního světa člověk aby si zoufal. Po dávce zjednodušení lze dojít k závěru, že jediný lídr, který rozumí novým politickým dilematům a ví, jak tvarovat pravicovou politickou stranu orientovanou k budoucnosti, je britský David Cameron. Bylo by sice překvapení, kdyby nadcházející volby nevyhrál, jeho kampaň však nekypí zdravím a voliči na Ostrovech na něj pohlížejí s větší skepsí, než by bylo v této fázi kalendáře dobré.
Na můj předchozí esej o zbytečnosti a škodlivosti postu prezidenta republiky reagoval na Neviditelném psu čtenář Lubomír Stejskal. Navrhuje v něm vytvoření prezidentského způsobu vlády. Uveřejňuji jeho příspěvek nikoliv proto, že s ním souhlasím, ale proto, že by mohl vyvolat diskusi o vhodnosti našeho ústavního pořádku a jeho souladu, či nesouladu se stavem české společnosti dvacet let po revoluci. S autorem sdílím skepsi: politická vůle k zásadnějším změnám asi není. Ale kdoví, nejedna povodeň začíná kapkou navíc...
Uvítám i další názory do diskuse.
Původní esej zde
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-klvana.php?itemid=9200
Funkce prezidenta ČR nám škodí. Zrušme ji.
Dívají se svrchu na město, jehož sláva se dotýká hvězd. Když otevřou okna kanceláře, pohladí je vánek, který si mylně vykládají jako přízeň dějin. Prezidenti České republiky. Kolik jsme jich měli (včetně těch československých)? Kolik jich bylo opravdových prezidentů? Přišel čas zamyslet se, jestli vůbec post českého prezidenta umíme. Tento esej se domnívá, že ne, že nám škodí a měli bychom jej zrušit.