Edvard Kožušník

Má kariérní úřednický systém ve 21. století ještě smysl?

14. 09. 2008 | 19:39

Přečteno 4814 krát

Státní služba založená na kariérním principu je v zásadě historickým pozůstatkem z doby, která se vyznačovala nedostatkem lidí s kvalitním vzděláním, doby kdy neexistoval sociální systém a práce pro stát s definitivou byla velmi prestižním povoláním. Avšak také dobou, která umožňovala centrální správě umístit úředníka na libovolnou pozici do naprosto nejodlehlejších oblastí státu. Toto historické období mělo rysy vrchnostenského výkonu státní moci a přístupu k občanům. Úředník vesměs zastupoval panovníka či vládu s autoritářskými prvky vládnutí. Nejednalo se o demokratické režimy v dnešním pojetí.

"DOKUMENT eStat.cz"

V moderní době, která klade vysoké požadavky na znalosti a konkurenci, kdy vzdělání není určitou exkluzivitou či privilegiem a dynamika doby pak nutí lidi k permanentnímu vzdělávání, kdy soukromý sektor dokáže pružněji reagovat na veškeré změny a to včetně vzdělávání svých zaměstnanců. Soukromý sektor také dokáže své zaměstnance i lépe motivovat, a to jak různými benefity, tak i odměňováním za výkon a výsledek, tedy nikoliv na základě tarifů odvozených od typu vykonávané práce a počtu odsloužených let.

I přes významný nárůst počtu úředníků v posledních deseti letech si stát není schopen zajistit celou řadu záležitostí vlastními silami z řad úředníků – jedná se zejména o expertní záležitosti – advokáti ve veřejných zakázkách, konzultanti, technologičtí experti. Stát si je dnes schopen zajišťovat jen běžné rutinní záležitosti. Tento stav se pak projevuje delegováním různých činností veřejné správy, veřejnoprávními předpisy (STK, atestace informačních systémů veřejné správy, provozování informačních systémů veřejné správy, vydávání ověřených výstupů, měření rychlosti) na soukromoprávní subjekty.

To nastoluje otázku budoucí úpravy outsourcingu agend veřejné správy či převádění alespoň některých úkonů na soukromoprávní subjekty. Je proto otázkou, proč trvat na veřejnoprávní povaze pracovněprávního vztahu úředník versus stát a nepřiklonit se spíše k soukromoprávním formám uplatňovaným v privátním sektoru. Zvláště za situace, kdy je celá řada činností zabezpečována vztahem úřad - podnikatel. Cesta soukromoprávního vztahu (která je dnes nastavena) má potenciál dosáhnout efektivnějšího výkonu veřejné správy a dosažení v oblasti lidských zdrojů konkurenceschopnosti veřejné správy se soukromým sektorem. Je nepochybné, že veřejný sektor si bude muset uchovat některé veřejnoprávní prvky v oblasti střetu zájmů či ochraně utajovaných skutečností. Ostatně obdobné uspořádání v zaměstnávání úředníků postavené čistě na job system je uplatňováno například ve Švédsku a je významně více motivační, efektivnější a konkurenceschopnější, než je tomu například ve Francii či Španělsku, kde jsou stále uplatňovány tradiční formy kariérního systému. (Podrobněji ZDE)

Souvisí s tématem:
06.05.2008: Tři důvody chování byrokratů podle Niskanena
03.04.2008: 2 mýty o úřednících
13.08.2007: Vláda a nový zákon o státní službě?

Odkazy:
Rekonstrukce personálních systémů

Starší FOTA DNE:

Má kariérní úřednický systém ve 21. století ještě smysl?

Blogeři abecedně