Hovory z Tábora-Měšic (1): Učiňme život životaschopným!
100 let Titaniku - mezi úředními bájemi a skutečností
Legendární zaoceánské plavidlo nikdy na žádný ledovec nenarazilo. Loď byla poslána na dno explozí ve střední části parníku. Spiklenci by sabotáž nemohli provést, kdyby nebyli ve spojení s velením Titaniku. Šlo o největší cynický pojišťovací podvod v dějinách lidstva, při kterém bohužel tragicky zahynulo 1517 cestujících.
Zatímco Heydrich zabíjel, Heydrichová kradla…
Lina Heydrichová byla všemi mastmi mazanou zlodějkou. Na rozdíl od jejího manžela, válečného zločince Reinharda Heydricha, se o ní v Česku ví málo. Dalo by se dokonce říci – skoro vůbec nic. Co to bylo za bytost a jak se chovala ve stínu svého muže, šéfa nacistické státní bezpečnosti SD (Sicherheitsdienst)? Vrhněme letmý pohled do evropských vojenských archivů a výpovědi svědků, se kterými jsem na ostrově Fehmarn (SRN) 1985 hovořil. Ledasco nám prozradí…
Hašek rehabilitován: konec komunistických bájí!
Žádný český literát nebyl komunisty tak nestydatě zneužíván jako Jaroslav Hašek. Rudá totalita se nespokojila pouze s výmysly a ideologickými žvásty. Padělávala i dokumenty a fotografie. Posléze je vydávala za „pravé“. Bylo nutné autora „dobrého vojáka Švejka“ od tohoto nánosu bahna totalitní mytologie očistit. Nebylo to lehké, ale myslím, že se mi to podařilo.
Co nám chtěl Václav Havel vlastně říci?
Stane-li se člověk slavným, nevíte, koho máte před sebou. To řekl kdysi klasik a jeho výrok se stal nadčasovým. Po Havlově smrti jsme zavaleni takovou lavinou informací o něm a jeho životě – a to dokonce ve všech světových masmédiích, že ztrácíme přehled. Člověk se prostě přestává orientovat, co je historickou pravdou, co legendou a co dokonce líbivou mystifikací. Začíná éra, kdy nebožtíka mnozí politikové na celé zeměkouli budou sice citovat, ale rozhodně se podle něho nebudou řídit. Nenáviděl totiž intriky a korupci. Tedy dva základní a neodmyslitelné nosné sloupy současné vládní a světové politiky…
Postrádám počmárané veřejné záchodky…
Někdy upadám do nostalgických nálad. Naše starší generace ještě pamatuje plně počmárané veřejné záchodky všemi možnými vzkazy, upozorněními, básničkami, výzvami a umělecky ztvárněnými kundičkami, připomínající dámské přirození v karikatuře… Nic takového již neexistuje.
Už jste někdy slyšeli: „jdi do hajzlu, ty grázle jeden!“ ?
Kolikrát registrujeme vulgární nadávky, aniž bychom si uvědomovali jejich historické pozadí. Jaký význam měli ve skutečnosti slova „hajzl“ a „grázl“ a na co, resp. na koho se vztahovaly? Důkladná expedice do minulosti nám dá přesné vysvětlení.
Proti Argentině jsem “válčil“ pouze jeden den - coby „Švejk“!
Mnoho čtenářů - a to nejen na Aktuálně.cz - se mě všemi možnými způsoby dnešní techniky vyptávají na mojí službu v britské armádě v době studené války 1981 - 1989 na území Západního Berlína, včetně mé bojové účasti ve válce proti Argentině. Obdržel jsem e-mailem dokonce i tento pozoruhodný dotaz: “To jste si při vašem vzdělání nemohl najít nějakou slušnější práci, než se nechat v kasárnách od Angličanů kopat do prdele? Někde jsem četl, že vás dokonce 1982 poslali do války proti Argentině na Falklandské ostrovy. Že jste se jim na tu vojenskou magořinu Bukvaji nevysral.“
Onan - falešný patron honimírů
Ještě před několika stoletími platila onanie za smrtelný hřích. Alespoň tak to interpretovala křesťanská církev. Ovšem neprávem. Ježíš Kristus se o dané problematice v Bibli (Nový zákon) nezmiňuje ani slovem. Ve Starém zákoně najdete pouze pasáž o Onanovi (Genesis, kap. 38, 8-10), ten však nikdy neonanoval – alespoň bible o tom nic neříká.
Není cikán, jako cikán…
Kdysi podobnou parafrázi použil Klement Gottwald výrokem: „Není Němec, jako Němec!“, a tím se chtěl patrně distancovat od Benešovy „teorie kolektivní viny“ vůči sudetským Němcům. Já se nehodlám výrokem „Není Cikán, jako Cikán!“ od ničeho distancovat, nýbrž mám v úmyslu srovnávat.
