Při dnešní návštěvě tureckého premiéra Erdogana v ČR byla klíčovým tématem spolupráce s ČR a česká podpora tureckému členství v EU. V Unii se dnes diskutuje, zda by nebylo vhodnější muslimské zemi nabídnout spíš privilegované partnerství.


Česko-turecká smíšená obchodní komora - Çek Türk Müşterek Ticaret Odası

Turecko je dnes co do objemu vytvářeného HDP 18. největší ekonomika na světě. Turecká ekonomika se poměrně rychle rozvíjí - roční přírůstky hrubého domácího produktu (HDP) se s výjimkou období 2008-2009 pohybovaly mezi 5-10 %. A už dlouhá léta se také usiluje být integrováno do evropských struktur.
Asociační dohodu s EHS má Turecko podepsanou od roku 1963, ale ani po půl století nebylo dosaženo pozitivního výsledku. V roce 1995 byla podepsána smlouva o celní unii Turecka s EU. Teprve po roce 2005 byly s Tureckem zahájeny přístupové rozhovory o jeho plném členství v EU. Dnes Turecko plní veškerá Maastrichtská kriteria, kromě inflačního. Hospodářský systém se postupně liberalizuje. Turecká průmyslová lobby ovšem plnění přístupových dohod v hospodářské oblasti podmiňuje reálností perspektivy členství v EU.
Implementační proces zatím proto i nadále vázne. Na unijní úrovni působí obtížná absorbce posledních rozšíření EU ale zřejmě i vnímání napětí které je v posledních letech zřejmé mezi islámskou a sekulární orientací Turecka. Na postoj Německa či Francie má nejspíš vliv i otázka četných islámských enkláv uvnitř těchto členských zemí EU (v Něměcku žije na 3 miliony Turků) a také vývoj vztahů na Blízkém východě. ČR ale tradičně podporuje členství Turecka v EU, samozřejmě jakmile splní všechna relevantní kriteria.
Pro ČR je Turecko jednou z prioritních zemí z hlediska rozvoje obchodně-ekonomických vztahů. Již v roce 2006. byla zřízena Česko-turecká smíšená obchodní komora (ČTSOK). Je to nezisková organizace, která sdružuje české a turecké právnické i fyzické osoby, které mají zájem na obchodní výměně mezi ČR a Tureckem.. Vstupem ČR do EU roste v rámci celní i náš obchodní obrat s Tureckem. Ten nyní dosahuje něco kolem 2,5 mld. US dolarů a má potenciál dále růst. Výsledkem dnešní návštěvy je příslib že by se měl tento obrat do roku 2015 zdvojnásobit.
Důležitá je i smlouva o spolupráci v energetice. Vzhledem k poloze je Turecko zemí strategického tranzitu ropy a plynu přes své území. Ve výstavbě je už produktovod Nabucco vedoucí z Kaspické oblasti přes Írán a Irák. Jedná se o také výstavbě plynovodu SCP z Jižního Kavkazu přes území Turecka na Balkán. Účastnit se nejen výstavby tranzitních sítí, ale i rozvoje turecké energetiky je pro naši ekonomiku jistě významná šance. Energetický mix Turecka má zahrnovat i jádro. první jadernou elektrárnu buduje už Rosatom, ale Turecko jedná o dalších s Čínou, Kanadou a dalšími.
V Praze dnes proběhlo také byznys fórum v Hilton Prague. ČR dováží do Turecka od energetických zařízení přes osobní automobily až po tkaniny a textilní vlákna. Zajímavé jsou možnosti vývozu investičních celků - armatury pro ropovody, technologie pro jadernou energetiku, zařízení pro čištění vod, lodní motory, ale i účast na dopravní infrastruktuře. Zajímavá je oblast turismu, i když zde je velká konkurence. Bilance česko-tureckého obchodu je od roku 2009 kladná. určitou komplikací je vízová povinnost, která přes letitý asociáční proces přetrvává
Vedle podpory vzájemného obchodu je tu oblast inovací a technologie. U nás nelichotivý pojem turecké hospodářství je velmi zavádějící. Turecko dnes není jen země islámských obchodníků nabízejících koberce či kožené výrobky a rolníků pěstujících kozy a ovce. Moderní Turecko je země, která se zajímá o nanotechnologie, vyrábí špičková hnojiva, zajímá se o zpracování biomasy či o solární energetiku. Kvalitní firemní kultura je zejména v nejzápadnější části země - Marmarském regionu
ČR také v Turecku investuje. Úspěšná zde byla např. akvizice firmy ZENTIVA. v roce 2007. ČEZ se tu angažuje v celé řadě investičních projektů. Pro ČR je zajímavá nabídka modernizovat staré uhelné elektrárny. Investiční aktivita Turecka u nás není tak významná. Za zmínku ovšem stojí že turecké stavebnictví patří svou dynamikou po Číně k největším na světě. Turci staví v Iráku, Alžíru, Nigerii. Doma se věnují masivní výstavbě infrastrutury a chystají se vybudovat v Istanbulu největší letiště světa.
Turecká ekonomika se léta opírala o poměrně silný státní sektor (banky, klíčové firmy, energetika), který teprve v posledním desetiletí je postupnými kroky dále privatizován. Mustafa Kemal řečený otec Turků (Atatürk) stál při zrodu současné sekulární republiky, která vznikla po pádu Osmanské říše. Tzv. kemalismus je i dnes osou novodobé turecké politiky, Obvykle bývá citováno jeho 6 pilířů - národní přístup (turectví), lidovost, republikánství, laicismus, revoluční přístup k reformám a etatistický přístup k ekonomice.
Obsah těchto pilířů novodobého Turecka se dnes již posouvá, to je ale věcí vnitřního vývoje země. V této době náš průmysl potřebuje další impulsy. a je proto logické, že ČR a Turecko se chystají podepsat memorandum o strategickém partnerství. Je tu vzájemná tradice a už vybudované podnikatelské vazby. Další vývoj samotné EU ukáže kdy bude možné rozšířit toto společenství o tak významného a specifického člena jako je Turecko. ČR však může pomoci vzájemné vztahy prohlubovat.