Boleslav D.: Sovětská okupace byla horší než německá.

23. 07. 2011 | 18:00
Přečteno 21196 krát
Následující článek napsal jistý Boleslav Dolejší. Je to osoba mně blízká, která se před lety párkrát objevila v diskusích pod mými články (někdy též vystupovala pod nickem „Sekyra“). B.D. mě teď požádal o zveřejnění následujícího textu, což rád činím - a to i přesto, že tak výrazný vliv jako na něj, na mě diskuse pod mým předchozím článkem zatím ještě neměla.
Nicméně v principu jsem rád, když četba mých článků a hlavně diskusí pod nimi je nejen v souladu se záměrem těchto stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu, ale dokáže i zásadně změnit názory vnímavých čtenářů.

A teď už Boleslav:

Pod nedávným článkem V.Hořejšího o růžovém tanku se rozvinula intenzivní diskuse, která mě přinutila k zamyšlení a zásadnímu přehodnocení názorů. Někteří z účastníků této diskuse nás totiž poučili o tom, že vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem bylo ve skutečnosti pro náš národ, a lidstvo vůbec, tragédií – Stalin (ale i Brežněv a Gorbačov) byl totiž daleko horší než Hitler, komunisté mnohem horší než nacisté.

Ve světle těchto okolností je třeba zamyslet se i nad tím, co se vlastně dělo v oněch chmurných 21 letech po okupaci Českosovenska v srpnu 1968. V onom roce mi bylo (podobně jako autorovi článku o růžovém tanku) 18 let, v letech následujících jsem prožíval mládí se všemi jeho radostmi a je tedy jasné, že jsem měl tendenci vidět skutečnost lepší, než ve skutečnosti byla. Jsem tedy vděčen za poučení diskutéry, z nichž někteří se narodili až o 20 let později a jsou tudíž mnohem objektivnější, protože nejsou zatíženi zavádějícími osobními zkušenostmi.

Řekněme si tedy upřímně a bez přikrášlování, jaký byl život v těch hrozných letech 1968-1989.

Vše je již vlastně řečeno oním slovem „okupace“. Statisíce sovětských okupantů (= rusáků) zde zavedly obvyklý okupační režim – hlavním úředním jazykem byla ruština (i když čeština byla přece jen na úřadech tolerována), všechny nápisy na veřejných budovách byly dvojjazyčné, po ulicích chodily hlídky okupačních vojáků s ostře nabitými samopaly kdykoli připravenými k použití.
Zvůle okupantů byla pověstná - v nejednom případě stačil jen křivý pohled, a provinilec i s celou rodinou putoval do sibiřského gulagu.
Obzvláště drakonicky byl trestán poslech zahraničního rozhlasu (Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, Deutsche Welle) či vyprávění politických vtipů.

Na centrální a krajské úrovni byly zřízeny sovětské okupační orgány, jimž byly podřízeny československé orgány státní správy a které měly poslední slovo ve všech důležitých, a často i méně důležitých záležitostech. V každém městě i vesnici byl sice relativně malý, ale zásadně důležitý úřad okupační správy.

Nejobávanější byla ovšem v oněch „normalizačních“ letech všemocná okupační tajná policie NKVD, která měla své hlavní sídlo v pražském Petschkově paláci, jehož mučírnami prošly tisíce statečných odbojářů, ale i zcela nevinných občanů, proti nimž byla vznesena vykonstruovaná obvinění. Zvláště oblíbenou mučící technikou bylo tzv. „vodní prknování“ spočívající v jakémsi simulovaném topení – něco dnes v civilizovaném světě naprosto nepředstavitelného.
Jednou z obětí byl jistý doktor Partek, kterému se podařilo ze studijního pobytu ve Velké Británii propašovat do ČSSR kmen E. coli způsobující krvavý průjem s vysokou úmrtností. Ten hodlal vysadit do většího počtu vodáren a tím zasadit těžkou ránu okupačnímu režimu a všem skutečným i potenciálním kolaborantům. Je dobře, že tento hrdina 3. odboje dostane letos za tento čin státní vyznamenání.

Drtivá byla snaha okupantů o postupné poruštění, vykořenění naší národní kultury a její podrobení cílům třídního boje a velkoruského imperialismu. To se projevovalo např. tím, že z rozhlasu neustále zněly častušky, písně alexandrovců či v lepším případě skladby Čajkovského, Rimského či Korsakova. Pod vlivem okupantů byly vyráběny zideologizované a tendenční večerníčky (např. Rumcajs, Krakonoš), jejichž cílem bylo vštípit našim dětem nenávist ke šlechtě, Němcům a majetnějším spoluobčanům. Českoslovenští občané byli nuceni povinně kupovat ideologicky prověřené knihy a propagandistické brožurky sovětských autorů, které vycházely vždy ve čtvrtek ráno a občané na ně museli, nezřídka v hustém dešti, před knihkupectvími pod dohledem okupantů stát dlouhé fronty.

Zatímco ruština byla povinná již od mateřské školky, angličtinu či francouzštinu se naše děti tehdy mohly učit jen se značným rizikem ilegálně. Němčina byla tolerována vzhledem k existenci NDR, podporována byla do jisté míry i španělština, coby jazyk kubánských barbudos. Větší překážky nebyly kladeny ani výuce mongolštiny a vietnamštiny.

Součástí snah o likvidaci našeho národa bylo i okupanty systematicky organizované intenzivní přistěhovalectví velkého počtu Rusů, Ukrajinců, Kazachů, Jakutů a dalších národů SSSR, kteří mnohonásobně početně převýšili Čechy, Slováky a Romy odvlečené do gulagu. Některá města (např. Karlovy Vary) se tak stala téměř čistě ruskojazyčnými.

Obávané byly nucené odvody do armády, a zvláště odesílání tisíců našich chlapců do dalekých zemích, v nichž SSSR vedl své přemnohé dobyvačné války.

Okupace přinesla i devastaci naší ekonomiky, jejíž důsledky se projevují až do dneška. Československé podniky se octly v sovětském područí, v jejich vedení měli rozhodující slovo představitelé okupantů, výrobky byly z více než 86,37 % odváženy za nevýhodných platebních podmínek odváženy do SSSR.
Právě tak putovala na východ podstatná část kvalitní československé zemědělské produkce. Z kvalitní hanácké mouky se dlouhá léta pekly pirohy pro moskevské politbyro

Jak úlevné bylo, když po těžce vybojovaném vítězství VLSR (viz např. pověstný masakr na Národní třídě) okupace skončila, otevřely se brány věznic a z nich vyšly desetitisíce politických vězňů a když se začaly navracet i zástupy vězňů s podlomeným zdravím ze sibiřských lágrů!

S odstupem je tedy třeba skutečně uznat, že natření tanku na růžovo a jeho vylepšení vztyčeným prostředníčkem bylo jen minimální a zcela oprávněnou reakcí na vše, co jsme v oněch okupačních jednadvaceti letech museli vytrpět.

Doufám, že se naše mladá generace bude o této nejtemnější kapitole našich dějin učit čím dále tím více ve stejně pravdivém duchu, v jakém je napsán tento článek.

Boleslav Dolejší

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy